Praha - Téměř tři sta milionů korun utratila v roce 2006 česká vláda, když nakoupila do zásoby lék Tamiflu. Co s ním bude, pokud se naplní obavy odborníků a lék přestane při chřipce účinkovat?
"Doba expirace se prodloužila na sedm let. Až vyprší, už ho samozřejmě nebudeme moct použít," naznačuje hlavní hygienik Michael Vít.
Hysterie s labutěmi
Píše se listopad 2006 a česká vláda zasedá nad Národním pandemickým plánem. Ten by měl určit pravidla, jak se bude Česko bránit, pokud vypukne chřipková pandemie. Obavy vyprovokovaly případy úmrtí lidí v Asii a několik nakažených labutí na českých a moravských rybnících.
Očkovací látka proti pandemii neexistuje, stát proto jedná alespoň s farmaceutickými firmami o tom, že pokud některá z nich vakcínu vyvine, dodá ji v případě pandemie na české území. A to pro šedesát procent Čechů.
Největší pandemie
- Virus chřipky se podařilo laboratorně určit až v roce 1932, první zmínky o epidemiích však pocházejí už z 5. století př.n.l. Hippokrates tehdy popsal onemocnění, které svými příznaky nápadně připomínalo chřipku.
- První spolehlivě zaznamenaná pandemie měla propuknout v roce 1173. Další vlna chřipky se objevila v roce 1580 v Asii a následně se rozšířila do Afriky a Evropy.
- Největší chřipkovou pandemií byla Španělská chřipka, která v letech 1918 a 1919 zabila 25 až 50 milionů lidí.
- Dalšími velkými smrtícími pandemiemi byly Asijská chřipka v letech 1957 až 1958 (přibližně 1,5 milionu mrtvých) a Hongkongská chřipka v roce 1969 (1 milion mrtvých).
- Z historie vyplývá, že se chřipkové pandemie vracejí přibližně každých 50 let.
Kromě toho vláda nakupuje Tamiflu pro téměř čtvrtinu populace. Podobně jako ostatní státy Evropské unie.
Náklady na zásobení antivirotiky přesahují miliardu korun. Antivirotika Tamiflu a Relenza mají v případě ohrožení alespoň zmírnit a zkrátit průběh nemoci chřipkového typu.
Obrat: Zemřeli lidé, kteří lék užívali
Pak ale přichází únor roku 2007 a v Japonsku umírají dva lidé, kteří užívali Tamiflu. V tisku se navíc objevují zprávy, že obětí, kterým lék nepomohl, už je v tu dobu daleko víc - celkem 54.
Odborníci také spekulují o tom, jestli Tamiflu nevyvolává těžkou depresi, která může vést až k sebevraždě.
"Při častém užívání hrozí, že léky přestanou zabírat. Můžeme skutečně přijít o lék, který by měl pomoci v případě pandemie," říká imunolog Roman Prymula. Právě v Japonsku brali lidé proti ptačí chřipce lék preventivně.
"Pokud jde o deprese, příčinný vztah mezi přípravkem Tamiflu a uváděnými příznaky zatím nebyl prokázán. Podrobně ale sledujeme možné signály a souvislosti," řekl šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš.
Hlavní hygienik proto vydává přesné pokyny, kdy a jak lék předepisovat. A zájem o Tamiflu upadá.
V Egyptě 53 případů, v Česku nic
"Pacienty proti chřipce většinou očkujeme. S Tamiflu moc nepracujeme," přiznává praktická lékařka Jana Uhrová.
Balení na skladě často nemají ani lékárny. Ačkoliv společnost Roche, která lék na trh dodává, jich může na pulty okamžitě poslat několik desítek tisíc, a hygienik Vít nechává použití léku plně v kompetenci lékaře.
"Ne, tohle lidi vůbec neberou. Nemáme," říká Eva Zákravská z pražské lékárny Zlatý Anděl. Roli hraje i to, že za lék se doplácí až několik set korun.
Čechy neděsí ani čerstvé zprávy, že ptačí chřipka si vyžádala další lidské oběti.
V Číně doposud zemřelo 25 lidí, v Egyptě napočítali 53 případů viru H5N1 u člověka. "V posledním případě jde o dvouletou holčičku, u níž se první příznaky objevily 23. ledna," uvádí ve svých aktualitách Národní referenční laboratoř pro chřipku.
Vyhodí se?
"Hrozba ptačí chřipky se ukázala naprosto nereálnou a pořizovat zásoby léku bylo sporné. Pokud se někde projevily problémy, bylo to v zemích, kde panují naprosto odlišné hygienické návyky," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
To, že se nějaký zvířecí vir vyvine v nový typ viru lidského, ale podle něj nikdy nikdo nemůže vyloučit. "Pokud by ministerstvo zásoby nenakoupilo, zase by se řeklo, že vzalo hrozbu na lehkou váhu," řekl Duben.
Co tedy s Tamiflu bude?
"O tom se nyní diskutuje v rámci celé Evropské unie, to není jenom náš problém," říká Michael Vít. Zásoby se podle něj prozatím v Česku nechají, doba jeho spotřeby se jen prodloužila na sedm let.
"Zatím je dobré ho tady mít. V Česku totiž stále, na rozdíl od některých jiných států, není vir A proti léku rezistentní," uzavírá Vít.
