Má to být obří, šestimetrová hráz, která povede ve volném terénu kolem celé obce. Jakmile bude stát, obyvatelé Troubek by si měli konečně oddechnout. Podle odborníků jen taková hráz přinese jistotu před skutečně velkou vodou. Jenže stále nestojí. I proto místní lidé s napětím sledují veškeré zprávy meteorologů, jaké počasí má v příštích hodinách a dnech přijít a co může způsobit.
"Pečlivě se připravujeme," hlásil ve čtvrtek dopoledne starosta dvoutisícové obce Martin Frgal a vyjmenovával, co všechno dělá. "Snažíme se nachystat pytle s pískem, preventivně jsme měli schůzku s hasiči, volali jsme si s Povodím Moravy, s magistrátem Přerova i s vodoprávním úřadem," pokračuje.
Frgal i další starousedlíci vědí, že dočasná protipovodňová opatření obec uchrání před dvaceti- až padesátiletou vodu. Kdyby byla povodeň horší, mohlo by to znamenat velký problém. "Záleželo by na tom, kolik kubíků vody by to nakonec bylo. Ale mohl by to být průšvih. Samozřejmě doufáme, že ty nejhorší scénáře se nenaplní a bude to v pohodě," říká starosta, který má před sebou všechny předpovědi a výstrahy. Kromě jiného spoléhá i na lokální varovný systém před povodněmi, který ukazuje množství srážek i hladinu řeky Bečvy.
Když do obce přišla v roce 1997 ničivá povodeň, starostovi bylo 19 let a měl čerstvě po maturitě. "Vůbec jsem nevěděl, co bude s Troubkami dál," přiznává.
Nyní meteorologové varují, že déšť bude podobně intenzivní jako tenkrát. Záplavy tehdy v Troubkách připravily o život devět lidí. Dnes v obci stojí na jejich památku pomník. Velké byly i materiální škody, k zemi tehdy šlo více než 300 domů. Ani 27 let po tragické události ale Troubky nemají dostatečnou ochranu před vodou. Starosta to vysvětluje množstvím byrokracie.
"Něco takového není vůbec jednoduché. Nyní zpracováváme dokumentace společné pro územní řízení a stavební povolení ve spolupráci s Povodím Moravy a Olomouckým krajem. Ne všichni místní s plánovanou ochranou souhlasí. Hotová by měla být někdy v roce 2026," popisuje starosta stav příprav s tím, že ještě není jasné, jak vysoká by hráz byla.
"Nyní se zpřesnily některé podklady, například geologické zaměření, hydrogeologické průzkumy či model proudění vod. Teď se máme bavit o výšce hrází," upřesňuje Frgal.
Zároveň přiznává, že naráží na nedůvěru některých lidí v to, že by plánovaná hráz skutečně obec ochránila. To se projevuje i tím, že někteří lidé nechtějí prodat pozemky pro budování hráze.
Voda, která se přehnala Troubkami v roce 1997, byla označována za "tisíciletou vodu". Tedy něco, co nemělo v historii obce obdoby. Podle odborníků bylo tehdy příčinou povodní hlavně to, že intenzivně pršelo jak v pohoří Jeseníků, tak i Beskyd. Povodně na Moravě a Odře si tenkrát vyžádaly 114 obětí, z toho 50 v Česku a 56 v Polsku.
