Začátek února byl mimořádně teplý. Parta jihočeských vodáků se tak rozhodla sjet Vltavu v části, kde řeka pozvolna meandruje Chráněnou krajinnou oblastí Blanský les. Pod romantickou zříceninou hradu Dívčí kámen je ale čekalo překvapení. Kde býval les, narazili pouze na vykácené plochy. A do země zapíchané cedulky, které informovaly o stavbě nového vodního díla.
"Jsme většinou účastníky řízení o takovýchto překážkách, ale o tomto jsme neměli žádnou informaci," říká Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu. "Tak jsme se různě ptali a na vodoprávním úřadě v Českém Krumlově nám řekli, že žádné řízení nevedou a ani nevydali žádné povolení. A že číslo uvedené na cedulkách odkazuje na povolení z roku 1912," dodává.
Právě v tomto roce na místě začaly práce na malé vodní elektrárně. Tehdy dělníci vyhloubili náhon, stavbu se ale nikdy nepovedlo dokončit. Místo zarostlo, v domcích po razičích začali přespávat trampové, ve štolách zimují netopýři. A před 35 lety se stalo součástí chráněného území, zdejší část kaňonu Vltavy je přírodní památkou.
Před několika lety ale od dědiců stavitele Eduarda Baziky získal původní povolení rakousko-uherských úřadů developer Michal Masnička. A rozhodl se, že na projekt naváže.
Na jih od zříceniny podle jeho představ vznikne na Vltavě jez, který má sahat do jedné třetiny toku v místě, kde řeku rozděluje ostrůvek. Ten bude sloužit k usměrnění vody do náhonu. Voda pak štolou poputuje pod kopcem na druhou stranu do elektrárny, kamenné budovy částečně vsazené do země, kde proteče turbínami.
Developer odkoupil pozemek, na kterém stojí základy plánované vodní elektrárny. Začátkem února sem přijela technika a firma pokácela stromy. Povolení ke stavbě je přitom už desítky let neplatné.
Asociace vodní turistiky a sportu jeho jednání označuje za špatný vtip. "Investor získal povolení z roku 1912 s tím, že je stále platné, a tudíž může pokračovat v započaté stavbě, kterou chce dokončit. Už nepotřebuje další povolení, když má německy psané jakési rozhodnutí, které dle jeho názoru je pravomocné," uvedli v prohlášení na serveru Raft.cz. A spustili petici proti stavbě.
Podle Masničky ale vodáci "vyvolávají hysterii". "Jsem si vědom, že povolení už není platné. V současné době sbírám razítka, vyjádření a souhlasy od dotčených orgánů," tvrdí. Věří, že se mu podaří vše potřebné získat. Zhruba za dva měsíce chce hotový projekt představit vedení chráněné krajinné oblasti.
Kladně se zatím k projektu postavila obec Holubov. Některá klíčová razítka ale chybí. "Státní podnik Povodí Vltavy vydal k tomuto projektu z úrovně závodu Horní Vltava stanovisko s řadou podmínek. Investor projekt stále projednává a o vodoprávní povolení zatím požádáno nebylo," uvedl mluvčí povodí Hugo Roldán.
"Vzali pár stromů navíc"
Ačkoli stavba elektrárny ještě není schválená, už nyní vede chráněná oblast v souvislosti s ní přestupkové řízení. Pro kácení na svém pozemku investor sice sehnal povolení od obce Holubov a Povodí Vltavy, od správy oblasti si ale souhlas v první a druhé zóně ochrany nevyžádal.
"Pokáceny byly také stromy ke kácení neurčené a stromy na sousedních pozemcích. Toto nepovolené kácení je předmětem probíhajícího přestupkového řízení," uvedli ochranáři.
Dohodu o úhradě škody s firmou, která na místě kácela, řeší také Povodí Vltavy. To dalo ústní souhlas k odklizení zlomených nebo padlých stromů a větví, které z pozemků povodí spadly na pozemky stavitele. "Přesto, investor, respektive jím objednaný zhotovitel, nepovoleně porazil 28 kusů stromů na pozemku ve vlastnictví Povodí Vltavy," dodal mluvčí Roldán.
"Firma, co pro mě kácela, tam vzala pár stromů navíc," přiznává Masnička. Správa chráněné krajinné oblasti tak zahájila s majitelem pozemků správní řízení o zákazu činností souvisejících se stavbou vodní elektrárny. Masnička ale namítá, že žádné práce směřující ke stavbě nedělá. Kácení označuje za běžné hospodaření s lesem.
Zásadní dopady na ekosystém
"Zastavme stavbu vodní elektrárny v první zóně CHKO Blanský les!" stojí velkým písmem na petici, kterou spustili vodáci. "Dopady na ekosystém budou zásadní," míní Petr Ptáček. Obávají se, že výstavba elektrárny poškodí část vltavských meandrů, stejně jako ekosystém listnatých a smíšených podhorských lesů v kaňonu Vltavy a jeho okolí a s ním spojené chráněné živočichy, jako je lasice kolčava nebo výr velký.
A také ryby. "Když odvedete větší množství vody z koryta, zbyde tam průtok 6,69 kubíku, to znamená de facto hydrologické sucho. V takovém prostředí nemohou ryby dostatečně kvalitně žít," říká.
Navíc by to mohlo znamenat nebezpečí i pro vodáky. "Problém projet je už za devíti kubíků. A jelikož jsme v první zóně chráněné krajinné oblasti a předmětem ochrany jsou živočichové žijící u dna, tak při nižším průtoku bude jakékoli otírání lodí o dno nebo chození v toku kolidovat s živočichy. CHKO by tak mohla zakázat vodákům splouvání," dodává Ptáček.
Masnička ale odmítá, že by vodní elektrárna jakkoli ohrozila zdejší krajinu. "Pan Ptáček se schovává za ochranu přírody, ale myslí pouze na svoje kajaky a lodě. O ničem jiném to není. To, že tam bude pro ryby málo vody, zásadně odmítám," tvrdí.
Projekt podle svých slov upravil tak, aby byl pro přírodu přívětivější. Jez bude mít místo zamýšlených čtyř metrů jen metr a půl. Elektrárnu podle svých slov navrhl tak, aby pro ryby nepředstavovala migrační bariéru. "Elektrárna bude naopak vybírat špičky z Lipna II a stabilizuje tak meandrový průtok. Pro chráněné druhy ryb vytvoří ideální prostředí," míní Masnička. Slibuje také kolem elektrárny vytvořit prostředí vhodné pro obojživelníky.
Jenže i správa chráněné krajinné oblasti, od které stavitel potřebuje klíčové razítko, zatím k projektu přistupuje s ostražitostí. "Nyní čekáme, až budeme mít k dispozici kompletní projekt. Jedná se o jedno z nejcennějších míst, jakýkoli případný zásah je proto potřeba pečlivě posoudit," říká Tereza Rejnková z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Stavbou takto rozsáhlého projektu podle ní vždy dojde k poškození přírody. Elektrárna by podle odborníků mohla ohrozit chráněné druhy vázané na tok Vltavy, například chráněné rostliny rdest prorostlý a stolístek střídavokvětý. Z ryb by mohla utrpět mihule potoční, vranka obecná nebo střevle potoční. Při zničení původní štoly by zase mohl ztratit své zimoviště netopýr velký.
"Budeme tedy hodnotit, zda převažuje veřejný zájem na ochraně zdejší jedinečné přírody, nebo jiný zájem," dodává Rejnková.
