Výpravná čtyřkilová publikace Minuty s Jiřím Paroubkem si včera prožila svůj debut na knižním trhu a předseda ČSSD ji ochotně podepisoval.
Původně měla stát bez koruny tisícovku, nakonec její cena v maloobchodě klesla na polovinu - 490 korun. Sleva přišla právě díky zhruba milionové investici Vratislava Šlajera, muže, jehož Jiří Paroubek označuje za "svého dlouholetého přítele".
- ČTĚTE VÍCE:
"Čtyřkilový Paroubek" bude i za čtyři stovky
V Paroubkově zájmu
Vratislav Šlajer však není jen blízkým přítelem Jiřího Paroubka, ale dlouholetým členem a sponzorem sociální demokracie, který byl blízko i Miloši Zemanovi. Právě Šlajer velmi lobboval za zvolení bývalého předsedy ČSSD prezidentem.
V roce 2002 na volební kampaně sociálních demokratů vyčlenil ze svého půl milionu korun. "ČSSD sponzoruji třináct let a vloni jsem dal peníze na financování komunální kampaně, a to v zájmu Jiřího Paroubka, který se stal náměstkem primátora," řekl v roce 2003 Šlajer.
Zeman na Hrad
Vratislav Šlajer také rozjel kampaň za Zemanovo zvolení už v roce 2002. Ještě v době, kdy Zeman prohlašoval, že prezidentem být nechce, začal expředsedovi sociálních demokratů a expremiérovi domlouvat podporu u poslanců.
"Ano, ano, vyjednávám podporu Zemanovi. Vedu to neoficiálně. S Milošem jsem se tak domluvil, on mi to posvětil. Dnes tu mám například návštěvu poslanců jedné strany, ne té naší. Jak to probíhá? Přijedou, posedíme, otevřeme archivní víno a já jim říkám, že by měli podpořit Miloše Zemana, protože a protože... Žádné obchody neděláme," řekl v té době Šlajer Mladé fontě Dnes.
Výsledekem prezidentských voleb, kdy pro Zemana nehlasovalo právě několik sociálních demokratů, byl rozčarován, ale na stranu nezanevřel. Předloni poslal na kampaně ČSSD tři sta tisíc.
Tunel na "fond ČSSD"
Se jménem Vratislava Šlajera je však spojeno i fiasko z počátku 90. let. sociální demokracie chtěla tehdy ukázat, jak kolektivně investovat v kuponové privatizaci. Její výkladní skříní se v tomto směru měl stát Consus investiční fond, jemuž Vratislav Šlajer šéfoval.
Své kuponové knížky mu svěřilo asi 25 tisíc lidí. Během první poloviny 90. let se v jeho dozorčí radě vystřídaly špičky ČSSD: první porevoluční ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a dnes uvěznění exministr financí Ivo Svoboda a jeho blízká spolupracovnice Barbora Snopková. Na tři měsíce zde byl i sám Miloš Zeman.
Na konci byla smrt
Zhruba rok po odchodu předních představitelů ČSSD z dozorčí rady se fond stal cílem tunelářů. Zmizelo na 70 milionů korun, které, jak rozhodl soud, skončily na účtech manželů Jana a Albíny Marešových.
Ti přes svou společnost Středoevropská burzovní skupovali v roce 1995 akcie fondu a Vratislav Šlajer začal s pomocí spřátelené IPB činit totéž. Marešovým se však podařilo Šlajera z vedení fondu sesadit a drtivou většinu portfolia fondu převedli na účet své právničky. Sami je pak podle verdiktu soudu rozprodali.
U soudu se Marešovi hájili tím, že sumu poslali přes makléře Karla Šimsu právě Šlajerovi. Dokázat to mělo potvrzení, že Šlajer částku převzal. Soudní znalci jej však označili za falzifikát.
Sám Šimsa vypovídat nemohl. Měsíc před tím, než policie vzala manžele Marešovy do vazby, se za záhadných okolností zastřelil.
