Rychlejší tempo, různé stimuly a nároky. Podle vědkyně Lucie Ráčkové se stres v dnešní době dotýká úplně každého a má jasně negativní dopad na naše zdraví.
"Světová zdravotnická organizace označuje stres za epidemii dnešní doby. Od té doby, co jsme se tak nějak zbavili úmrtnosti na běžná infekční onemocnění, přišla úmrtí na chronické neduhy a stres je jeden z faktorů, který významně napomáhá tomu, že se náš organismus ‘obnošuje’," popisuje expertka, jak jsme kvůli stresu náchylnější vůči různým nemocem.
Zajímavé je podle ní pozorovat třeba to, jak na konkrétní událost reagují různí lidé jinak. "Budou povodně a někteří lidé na to budou reagovat velmi negativně a budou z toho mít trauma, které si ponesou dlouhou dobu, ale pak budete mít člověka, který prožije to stejné, ale třeba to pro něj nebude až tak negativně zasahující. A vy se budete ptát, jak je to možné," popisuje, jak zajímavé informace může zkoumání stresu přinést.
Vědkyni překvapil například fakt, že při pobytu na izolované polární stanici na Antarktidě, se hodnocení stresu mezi lidmi, kteří na ní pobývali, snížilo.
"Je otázka, čím to je. Jestli to je třeba tím, že život tam byl trochu jednodušší, anebo jestli za to mohou i nějaké ostatní podmínky, jako byl tamější kolektiv a jeho struktura," popisuje expertka, která by chtěla stres zkoumat také u zájemců o lety do vesmíru.
"U nich je třeba důležité vybalancovat to, aby byli dostatečně pracovně zatížení, ale zároveň musí být jejich pracovní zátěž poskládána tak, aby byla dostatečně stimulující," vysvětluje vědkyně, že nepřítelem astronautů může být třeba i nuda a monotónnost.