Vrcovice (Písecko) - Valná hromada zemědělské společnosti AGPI v pondělí vyslovila souhlas s převodem areálu vepřína v Letech v okrese Písek u památníku romského holokaustu na stát. Částku, kterou by stát měl zaplatit, firma neuvedla.
Neřekla ji ani na dotaz akcionářů s odkazem na to, že jednání s vládou se vedou v utajeném režimu. Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát. Sumu AGPI zveřejní v případě, že se s vládou dohodne.
Pro převod provozu v Letech hlasovalo 84 procent přítomných akcionářů, proti bylo 11 procent. Ve zdůvodnění usnesení společnost uvedla, že o situaci vepřína v místě romského tábora z doby druhé světové války se jedná přes 20 let a vláda deklaruje prioritní zájem o jeho odstranění. "Vše závisí na konkrétní nabídce, ale ta zatím není," uvedlo vedení firmy.
Jan Čech na valné hromadě sdělil, že vedení AGPI ministrům řeklo, jakou má představu o ceně. Vláda má podle Čecha dva posudky, jakou cenu areál má, AGPI si nechalo zpracovat studii, kolik peněz by stálo postavit nový areál vepřína.
Cena je nižší, než se spekulovalo
Jakou cenu bude muset stát zaplatit, ministr kultury Daniel Herman nechtěl říct. "Já musím respektovat, že oni mají své obchodní zájmy," vysvětlil ministr.
"Ta cena je mnohem nižší, než o které se spekulovalo. Není to rozhodně nějaká horentní suma, která by někoho překvapila," řekl ministr kultury Daniel Herman. V médiích se v minulosti spekulovalo, že AGPI by mohla žádat až miliardu korun. Podle informací Aktuálně.cz by cena neměla přesáhnout 500 milionů korun.
Jestliže cenu akceptují akcionáři AGPI a potvrdí ji také vláda, nebude již prodeji nic stát v cestě. "Jakmile tyto dva subjekty dají mandát, aby smlouva o převodu byla podepsána, tak bude podepsána," vysvětlil Herman. Ministr předpokládá, že k podpisu smlouvy by mohlo dojít začátkem záři.
Jakmile bude smlouva uzavřena, společnost AGPI dostane na vyklizení objektu lhůtu v řádu několika měsíců.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
