Do konce prázdnin by mohla vláda odkoupit vepřín v Letech u Písku, míní Herman

ČTK ČTK
11. 7. 2017 18:33
Podle ministra kultury Daniela Hermana by vláda mohla do konce prázdnin vyjednat odkoupení vepřína v Letech u písku, ke byl během 2. světové války koncentrační tábor pro Romy. "Jednání probíhají velmi dobře. Jsme v podstatě před posledním krokem, tedy před dohodou, kterou by na jedné straně schválila vláda, na druhé straně akcionáři," uvedl Herman. Vláda odkup řeší v takzvaném důvěrném režimu, konkrétní informace tedy ministři nebudou zveřejňovat.
Vepřín v Letech u Písku.
Vepřín v Letech u Písku. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Vláda by mohla do konce prázdnin projednat a schválit odkoupení vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy. V září by se pak celý proces výkupu mohl dokončit. Do konce týdne si zástupci kabinetu a majitelů výkrmny ze společnosti AGPI předají cenové nabídky a požadavky.

Oznámil to ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Záležitost se řeší v takzvaném důvěrném režimu, konkrétní informace ministři nebudou zveřejňovat.

"Jednání probíhají velmi dobře. Nemám důvod se domnívat, že by se cokoliv mělo zaseknout. Jsme v podstatě před posledním krokem, tedy před dohodou, kterou by na jedné straně schválila vláda, na druhé straně akcionáři," uvedl Herman.

Ministerstvo kultury nechalo letos vypracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení farmy. Vlastní posouzení má i společnost AGPI. Cenu ale ani jedna ze stran neoznámila, své představy o konkrétní částce si vzájemně sdělí nejspíš v pátek. Zda je někdy zveřejní, není jisté.

"Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodního partnera, nechceme a nemůžeme poškozovat jeho zájmy. Vše se bude dít na základě dohody s partnery, s akcionáři. Budeme respektovat jejich přání," řekl ministr. Poukázal také na důvěrný režim.

Podle předpokladů by se vláda mohla materiálem zabývat po své letní pauze na jednání 21. srpna. Herman odhaduje, že by mělo být "do září rozhodnuto". Řekl, že kabinet určitě stihne do říjnových voleb záležitost uzavřít. "Ten nejdůležitější krok je připraven a jsem přesvědčený, že nic nestojí v cestě tomu, abychom ho v rámci naší koaliční vlády ukončili úspěšně," dodal ministr kultury.

Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.

Sobotkův kabinet začal řešení hledat v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém utajení. Informace odtajnil až loni. S majiteli společnosti AGPI, která výkrmnu provozuje, s Hermanem vyjednával bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). V úřadu ho loni v listopadu vystřídal stranický kolega Jan Chvojka. Ten uvedl, že ve hře byly původně tři varianty - záležitostí se nezabývat, nabídnout vlastníkům vepřín na jiném místě, nebo výkrmnu odkoupit.

Jedná se o odkoupení. Firma se pak rozhodne, zda si za utrženou sumu pořídí novou farmu jinde, popsal Chvojka. Podle místopředsedy představenstva Jana Čecha společnost nejprve upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale nebrání ani prodeji.

V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů.

Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny řekl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů. Je prý také proti likvidování prosperujícího podniku. Už dřív mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana v letském vepříně pracuje ale jen osm zaměstnanců.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková už dříve řekla, že po schválení materiálu vládou by následoval podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho realizace. Herman řekl, že úprava areálu je záležitost dalších roků.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu.

V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Crocs žaluje Walmart a další firmy za kopírování svých známých bot

Výrobce obuvi Crocs obviňuje Walmart a další firmy z kopírování svých známých barevných plastových bot. Čtyři žaloby kvůli porušení ochranné známky a zneužití duševního vlastnictví podal minulý týden proti zhruba 20 společnostem u amerických soudů. Píše o tom server CNN. V žalobě podané ve státě Colorado Crocs uvádí, že Walmart prodává levnější verzi jeho plastových dřeváků, které jinak stojí 50 dolarů (1090 Kč), a to pod různými jinými názvy jako Time and Tru a George.

Crocs v coloradské žalobě také tvrdí, že kopie jeho výrobků "mohou způsobit zmatek nebo uvést v omyl, mohou zklamat zákazníky, a proto porušují ochrannou známku Crocs". Takzvané crocsy dříve čelily posměchu, ale v posledních letech si je lidé velmi oblíbili. A pro některé spotřebitele, kteří hledají pohodlí, je to bota jako stvořená do pandemie, píše CNN.

Firma v roce 2020 zaznamenala vůbec nejlepší tržby v celé své historii. Zahájila také spolupráci s některými slavnými osobnostmi a jinými značkami, aby přilákala zákazníky z generace Z, tedy lidi narozené od poloviny devadesátých let 20. století do roku 2012. Na zvláštních kolekcích se podílel kanadský zpěvák Justin Bieber, rapper Post Malone a řetězec KFC. Rychle se rozprodala kolekce vydaná loni v září vzniklá ve spolupráci s latinskoamerickým zpěvákem Bad Bunnym.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Po tornádu zůstalo v obcích 210 tisíc tun odpadu. Kraj a obce napočítaly škody za 1,5 miliardy

V pěti obcích postižených tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku a v jejich okolí zůstalo po likvidačních a demoličních pracích asi 210 000 tun odpadu. Jeho likvidace bude stát téměř 300 milionů korun. Škody na majetku Jihomoravského kraje jsou 800 milionů korun, na obecním 721 milionů, vyplynulo ze zpřesňujících posudků. Škody celkově budou podle odhadu nižší než 15 miliard korun, řekl náměstek jihomoravského hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).

"Rozsah škod byl obrovský. Vzniklý odpad při odstraňování staveb a porostů jsme museli prozatímně ukládat na třech provizorních skladových deponiích (místech) - Moravská Nová Ves, Mikulčice a Hodonín," uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Škody na majetku kraje se dosud odhadovaly zhruba na půl miliardy korun, celkové škody na 15 miliard s tím, že zřejmě porostou. Posudky kraj zašle vládě. "U celkových odhadů dojde k nějakému snížení, ale dosud nevím k jakému. Ale bude to méně než těch 15 miliard," uvedl Zámečník.

Podle zákona o odpadech si svůj odpad likviduje obec na své náklady. "Likvidaci spouště, která svým rozsahem přesahuje území daných obcí, nemají tyto obce šanci ze svých rozpočtů zaplatit. Ministerstvo životního prostředí proto prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR vypsalo výzvu adresovanou krajům k předkládání žádostí o dotace právě na odstraňovaní odpadů vzniklých v důsledku tornáda. Musíme obcím pomoci," doplnil Grolich.

Zdroj: ČTK
Další zprávy