Ústavní soud: Platby za berle nebo vozíky jsou netransparentní, zákon o pojištění se musí změnit

ČTK Markéta Šrajbrová ČTK, Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 7. 6. 2017 11:01
Ústavní soud zrušil na základě návrhu dvacítky senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Podle senátorů úprava v praxi vede k netransparentnosti. Pasáž se ruší ke konci roku 2018. Podle soudu je nezbytné přijmout nové komplexní úpravy systému úhrad. Proto soudci vytvořili zákonodárcům potřebný časový prostor.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Brno - Ústavní soud (ÚS) zrušil na základě návrhu dvacítky senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami.

Část zákona se ruší uplynutím dne 31. prosince 2018, řekl při vyhlášení předseda ÚS Pavel Rychetský. Podle ÚS je nezbytné přijmout nové komplexní úpravy systému úhrad, a proto vytvořil zákonodárcům potřebný časový prostor.

Senátoři kritizovali systém, jakým pojišťovny stanovují úhrady zdravotnických prostředků. Podle nich není průhledný a umožňuje zdravotním pojišťovnám, aby si fakticky samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů se to negativně dotýkalo práv pojištěnců, ale i dodavatelů pomůcek a poskytovatelů zdravotních služeb.

Interpretace je na pojišťovnách

Plénum Ústavního soudu dalo senátorům za pravdu. "Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení nejsou natolik určitá, aby na jejich základě bylo možné dovodit, na poskytnutí jakých zdravotnických prostředků má pojištěnec právo. Jejich použití proto závisí teprve na konkrétním postupu zdravotních pojišťoven, jímž je obsah tohoto práva fakticky vymezen," stojí v usnesení Ústavního soudu.

Soud v tom spatřuje nesoulad se základním právem občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění.

Jedním z předkladatelů návrhu byla senátorka Alena Dernerová, podle níž je potřeba současný systém zprůhlednit a zpružnit. "Některé pomůcky nejsou zařazeny do katalogu, tím pádem na ně lidé nedosáhnou, i když na našem trhu jsou. A musí si je kupovat za plnou cenu," uvedla Dernerová s tím, že podle ní by měla nová zákonná úprava vytvořit prostor pro výběrová řízení na jednotlivé pomůcky. "Je nutné vysoutěžit ceny jednotlivých zdravotnických prostředků. Nemůžeme vycházet z rigidních číselníků," dodala.

Kočárek pro postižené dítě za sto tisíc

"Například za kočár pro hendikepované dítě se platí 80 až 100 tisíc. Někdy to platí celé pojišťovna, jindy si musejí rodiče doplácet. Ale já se ptám, proč je to tak drahé. Vždyť ten kočár se tolik neliší od běžného kočáru," řekla senátorka Aktuálně.cz.

Skupinu senátorů zastupovala advokátka Jana Marečková ve spojení s kanceláří Vilímková Dudák & Partners. 

"Neústavnost jsme spatřovali zejména v tom, že kdykoliv je zde nějaký subjekt, v tomto případě zdravotní pojišťovna, který rozhoduje o právech třetích osob, musí být jeho proces rozhodování transparentní, předvídatelný, a především umožňující přezkum, a to včetně soudního. To zde doposud nebylo," uvedla Marečková s tím, že rozhodnutí Ústavního soudu má přesah i mimo oblast zdravotnictví. "Nebude-li jakákoliv instituce svázána jasným procesem a možností přezkumu svého rozhodnutí, bude mít vždy tendenci zavádět opatření, která budou více či méně souviset s vytvářením "absolutní moci" v dané oblasti," podotkla.

"Nabídka zdravotnických prostředků je mimořádně pestrá, a pokud jsou rozhodnutí o úhradách činěny "od stolu" bez zapojení odborníků, a možnosti následného odvolání, dopady na pacienty mohou být velmi citelné. Taková léčba nejenže může být méně vhodná pro pacienta, ale ve výsledku i více nákladná pro rozpočet veřejného zdravotního pojištění," popsal úskalí současné praxe advokát Jakub Kadlec z Vilímková Dudák & Partners.

Čas na diskuzi

ÚS zrušil část zákona ke konci příštího roku s ohledem na to, jaké důsledky pro výdaje veřejných rozpočtů by mělo okamžité zrušení. "Při stanovení délky odkladu Ústavní soud zohlednil nezbytnost přijetí nové komplexní úpravy systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění a v tomto ohledu vytvořil zákonodárci potřebný časový prostor," uvedl ÚS.

Dernerová odklad vítá. "Tím pádem je čas na to, si na tu problematiku sednout a domluvit se," podotkla.

Ústavní soud doplnil, že zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují současnou zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči. "Je přitom bez významu, že Ústavní soud v tomto zrušil pouze její část, vůči níž směřoval návrh," dodal ÚS.

Podle něj do přijetí nové zákonné úpravy trvá zdravotním pojišťovnám povinnost interpretovat napadená ustanovení takovým způsobem, aby se co nejvíce respektovala práva všech dotčených subjektů.

Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvedla, že rozhodnutí soudu respektuje. "Nejpodstatnějším sdělením pro VZP a její klienty momentálně je, že ještě déle než rok a půl se na současném stavu vůbec nic nemění. Předpokládáme, že do té doby vznikne nová legislativní úprava, a pokud o to budeme požádáni, jsme připraveni se na její přípravě podílet," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Mezi zdravotnické prostředky se řadí například berle, vozíky nebo čočky. Každý rok se za ně z veřejného zdravotního pojištění pacientů platí miliardy korun.

 

Právě se děje

Další zprávy