Česko dává na zdravotnictví méně než vyspělé země, spočítali statistici

ČTK Alice Stejskalová ČTK, Alice Stejskalová
Aktualizováno 25. 5. 2017 14:13
Zatímco v roce 2010 dosahoval podíl HDP na zdravotní péči 8,6 procenta, v roce 2015 to bylo 7,8 procenta. ČR se tak pohybuje pod průměrem EU, který odpovídá zhruba desetině HDP. Mírně ale převyšuje sousední státy jako Slovensko, Polsko či Maďarsko. Přestože podíl výdajů na zdravotní péči na HDP klesal, celková suma v uplynulých letech rostla.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Česko vydává na zdravotní péči menší podíl hrubého domácího produktu (HDP) než vyspělé evropské země. V posledních letech navíc klesal. Zatímco v roce 2010 dosahoval 8,6 procenta, v roce 2015 to bylo 7,8 procenta. ČR se tak pohybuje pod průměrem EU, který odpovídá zhruba desetině HDP. Na unijním žebříčku 28 zemí včetně Británie je osmnáctá. Údaje o zdravotnických výdajích zveřejnil dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad.

"Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP nedosahuje průměru EU, který je 9,9 procenta. Mírně převyšujeme sousední státy jako Slovensko, Polsko či Maďarsko. Ve vyspělých státech jako Francie, Německo či Švédsko je to asi 11 procent, na druhé straně žebříčku jsou baltské státy se šesti procenty a Rumunsko s pěti procenty," upřesnila Vladimíra Kalnická z ČSÚ.

I když podíl výdajů na HDP v posledních letech klesal, celková suma se zvedala. V roce 2010 se na zdravotní péči vydalo 340,7 miliardy korun, o pět let později 353,7 miliardy.

Zdravotní pojišťovny poskytly předloni zhruba dvě třetiny sumy. Vyplatily 234,7 miliardy. Od domácností putovalo 13 procent peněz, tedy 45 miliard. Stát poskytl kolem 15 procent a další veřejné rozpočty asi tři procenta částky - celkem to bylo 64,7 miliardy korun. Zbývající necelá tři procenta připadla na neziskové organizace, podniky a další zdroje. Největší suma putovala do ambulantní péče. Následovala péče lůžková.

Česko patří k zemím s nejvyšším dílem financí na zdravotnictví z veřejných zdrojů, tedy z veřejného zdravotního pojištění a od státu. Tyto peníze tvoří více než čtyři pětiny výdajů na péči, tedy podobně jako v Dánsku, Švédsku, Norsku či Německu. Soukromé zdroje nad veřejnými převládají jen na Kypru.

Podíl českých domácností na financování péče je podobný jako podíl německých či nizozemských domácností. Nejmenší spoluúčast mají Francouzi, a to sedm procent. Domácnosti v Bulharsku financují zdravotnictví ze 46 procent, v Lotyšsku ze 39 procent a v Řecku z 35 procent.

Největší suma putovala v Česku v roce 2015 do ambulantní péče, a to 82,5 miliardy korun. Následovala péče lůžková s 51,3 miliardy. Na dlouhodobou zdravotní péči připadlo 42,4 miliardy Kč, na rehabilitace 14,4 miliardy, na prevenci pak devět miliard. Na dlouhodobou sociální péči se využilo 18,6 miliardy korun.

Zdravotní pojišťovny, kterých je v Česku sedm, vyplatily nejvíc peněz na léčbu nemocí srdce a cév. V roce 2015 to bylo 21,7 miliardy Kč. Na léčení nádorů pojišťovny daly 23,7 miliardy Kč. Svalové a kosterní choroby si vyžádaly 16,4 miliardy. "Právě výdaje na léčbu onemocnění pohybového ústrojí vzrostly od roku 2010 nejvíce, a to o 54 procent," uvedla Kalnická.

Domácnosti utratily nejvíc za volně prodejné léky a léčiva, a to 27 procent z vydaných 45 miliard. Celkem 21 procent pak putovalo do léků na předpis, 20 procent do stomatologické péče a 11 procent do péče ambulantní. Za terapeutické pomůcky domácnosti vydaly 12 procent sumy, za rehabilitace sedm procent a za lůžkovou péči dvě procenta.

Z dat statistiků také vyplývá, že více peněz ve zdravotnictví jde na ženy. Průměrné výdaje na jednoho pojištěného muže v roce 2015 tvořily 21 677 korun a u žen 23 326 korun. Výdaje rostou spolu s věkem. "Nejvíce pojišťovny vydaly na péči o muže ve věku 65 až 69 let a o ženy ve věku 70 až 74 let. Konkrétně šlo o 14,9 miliardy korun," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Údaje pocházejí ze zdravotnických účtů, které zahrnují data o poskytovatelích, zdrojích financování i typech péče od několika resortů a institucí. Výsledky se dají mezinárodně srovnávat.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy