Do třídy v Základní škole Plynárenská chodily převážně romské a arabské děti. "Ještěže jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí," stálo v Kroupově komentáři pod fotkou třídy na Facebooku. Podle Nejvyššího soudu Kroupa naznačoval možnost vyhlazení "nežádoucích etnik" v plynových komorách, tedy stejným způsobem, jako nacisté systematicky usmrcovali Židy za druhé světové války.
"Takovéto výroky jsou však v demokratickém právním státě založeném na úctě k ústavně zaručeným právům občana a člověka neakceptovatelné a je nutné na ně reagovat trestním postihem," stojí v rozhodnutí.
Nejvyšší soud neuvěřil tvrzení obhajoby, že šlo o černý humor, a odmítl možnost vypracování jazykovědného znaleckého posudku. "O humor se zcela jednoznačně nejednalo, a to nikoliv pouze z důvodu absence emotikonů, ale především z důvodu celkového kontextu, ve kterém byl komentář napsán a do kterého byl zasazen, a s ohledem na extrémně pravicovou orientaci obviněného," uvedli soudci.
Podle dovolání byl Kroupa v podstatě odsouzen za "nesprávné názory", ani to však není podle soudu pravda. "Zastávání určitých hodnot či názorů trestně postihováno není a být nemůže. Naopak veřejné podněcování k nenávisti či projevování sympatií k nenávistným hnutím trestní postih za podmínek stanovených v trestním zákoníku vyžaduje," napsali soudci.
Kroupa byl odsouzen také za to, že na sociální síti zveřejnil obrázek říšské orlice s hákovým křížem a nacistů Hermanna Göringa a Adolfa Hitlera. Snímek Hitlera se zdviženou pravicí doplnil komentářem "Krásné bílé sny, Přátelé."
Obhajoba v dovolání vyčítala soudům, že neupřesnily, se kterým konkrétním hnutím Kroupa sympatizoval. Odkaz na "soudobou neonacistickou scénu" je prý nedostačující, a to tím spíš, že nacismus představovaný Hitlerem a Göringem je mrtvým hnutím. I v tomto směru Nejvyšší soud rozsudek potvrdil.
"Neonacistické hnutí jako celek v žádném případě není 'mrtvým' hnutím a existuje i v současné době, byť původní hnutí (německý nacismus), na které neonacistické hnutí navazuje, již neexistuje," stojí v rozhodnutí. Podle soudu byly Kroupovy projevy na sociální síti "zcela nefalšovanou a prostou propagací neonacismu".
