Soud odmítl výklad zákona, který by Zdechovskému umožnil zůstat v aktivní záloze

Europoslanci nemohou v době výkonu mandátu zároveň působit v aktivní záloze české armády. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), jenž chtěl skloubit obojí, zákon to však po novele z roku 2023 zapovídá, vyplývá z úřední desky.

Cílem právní úpravy je to, aby stát i mezinárodní instituce zůstaly v době krizových situací funkční. Stejné omezení se vztahuje také třeba na členy vlády, české poslance a senátory, hejtmany a některé úředníky či diplomaty.

„Požadavku, aby stěžovatel mohl jako europoslanec být zároveň členem aktivních záloh, nelze vyhovět. Takový požadavek by znamenal popření a přetvoření aplikované právní úpravy, které není úlohou moci soudní,“ stojí ve zveřejněném rozsudku.

O vyřazení Zdechovského z aktivní zálohy rozhodlo po novele zákona Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové. Politik podal neúspěšnou žalobu ke krajskému soudu a poté kasační stížnost k NSS. Uplatnil námitky k formě rozhodnutí vojenského velitelství i řadu výhrad k obsahu a výkladu zákona.

Zdechovský poukázal na to, že v minulosti už v aktivní záloze bez problémů sloužil. Neexistuje prý žádný racionální důvod odpírat komukoliv dobrovolnou službu v zájmu obrany vlasti. Je žádoucí, aby i politicky činní lidé znali prostředí armády, míní Zdechovský. Navrhl takový výklad zákona, který by mu umožnil zůstat v aktivní záloze, ale v případě konfliktu by nebyl povolán do války. Tím by se prý naplnil účel novely, tedy zachování chodu důležitých institucí v době vojenského konfliktu.

Branná povinnost není lidským právem

NSS takový výklad odmítl. „Stát má omezené kapacity k výcviku a vybavení aktivních záloh, a tedy je třeba se ptát po smyslu výcviku osob zákonodárcem vyloučených pouze tzv. pro sebe,“ rozhodl soud. Zdůraznil také, že branná povinnost není základním lidským právem, ale povinností vůči státu.

„Stejně tak je povinností zvoleného europoslance řádně vykonávat svůj mandát. Skutečnost, že zákonodárce upřednostnil povinnost řádného výkonu mandátu europoslance oproti povinnosti vojenské služby, není zásahem do stěžovatelových práv. Jedná se pouze o upřednostnění jedné povinnosti před druhou,“ uvedl NSS. Připomněl, že Zdechovský jako politik může iniciovat změnu pravidla na unijní či vnitrostátní úrovni.

Europoslanec také tvrdil, že novela branného zákona se dotkla výhradně jeho samotného, proto ji označil za „lex Zdechovský“. Soud ale zdůraznil, že zákon dopadá na všechny současné i budoucí europoslance, není tedy namířený individuálně proti Zdechovskému, jenž má nyní ještě možnost podat ústavní stížnost.

Zdechovský, který je europoslancem od roku 2014, své zapojení do aktivní zálohy v minulosti opakovaně zmiňoval. Také upozorňoval na prospěšnost aktivních záloh, což je forma dobrovolného převzetí branné povinnosti, kdy občané s běžným civilním zaměstnáním absolvují vojenská cvičení. Když je to potřeba, jsou povoláváni k doplnění profesionální armády.