Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) už eviduje 105 stížností na prezidentské volby. Více než polovina jich přišla po zákonné lhůtě, soud se jimi tedy pravděpodobně nebude věcně zabývat.
Vyplývá to z databáze soudu. Jde zřejmě o rekordní počet stížností, které dosud NSS obdržel v souvislosti s jedněmi volbami.
V zákonné lhůtě přišlo kolem čtyř desítek volebních stížností proti průběhu, okolnostem a výsledku voleb. Kolik jich bude přesně, záleží na úsudku specializovaného volebního senátu.
Ten musí rozhodnout, kteří stěžovatelé lhůtu stihli, a kteří nikoliv. Všechny podněty musí soudy vyřešit nejpozději 20. února. První rozhodnutí lze očekávat tento týden, uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.
"Určitě nebudeme rozhodovat všechny případy až 20. února, ale budeme ty stížnosti rozhodovat průběžně," řekl minulý týden předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček. Senát zpravidla rozhoduje bez veřejného jednání.
Proti jeho verdiktu mohou lidé teoreticky podat ještě ústavní stížnost.
Rekord drží rok 2006
Dosavadní rekord v počtu volebních stížností k NSS platil od roku 2006, kdy voliči a kandidáti podali 70 návrhů spjatých s volbami do Poslanecké sněmovny. O čtyři roky později přišlo 55 podnětů.
Více stížností obvykle vyvolávají jen komunální či krajské volby, těmi se však zabývají různé soudy napříč Českem a utkává se v nich mnohem více kandidátů.
Mezi současnými stěžovateli není podle dostupných informací nikdo z registrovaných kandidátů. Některé podněty jsou totožné, liší se jen jménem stěžovatele. U jiných není zcela jasné, čeho se autoři domáhají, případně mají formální vady.
Jména pisatelů stížností soud před rozhodnutím nezveřejňuje. Je však mezi nimi například olympionička Věra Čáslavská, které vadil způsob vedení kampaně před druhým kolem voleb, dále nevládní protikorupční organizace Růžový panter, lidé kolem nadačního fondu Klíček, právní aktivista a blogger Tomáš Pecina nebo Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana.
Ve stížnostech se často objevují argumenty proti postupu ministerstva vnitra při vyřazení některých kandidátů nebo proti charakteru volební kampaně před druhým kolem volby.
Už před prezidentskou volbou soud dostal devět podnětů od kandidátů, které vnitro odmítlo registrovat. Uspěla jen Jana Bobošíková (Suverenita), která se tak mohla zúčastnit voleb.
