Ještě nedávno to vypadalo jinak. Do sídla České strany sociálně demokratické se vstupovalo hlavním vchodem s recepcí a širokým schodištěm. Barokní palác zvaný Lidový dům využívala strana od dob Rakouska-Uherska. Vladimir Iljič Lenin tu v roce 1912 řídil konferenci ruských sociálních demokratů, Miloš Zeman tu formoval vládní politiku koncem 90. let.
Za jeho pokračovateli se teď musí jinudy. Nenápadnými dveřmi ze dvora po úzkém schodišti do několika málo místností. Právě tady je možné najít předsedu strany Michala Šmardu, který tu často přespává v malém pokoji na jednoduché posteli. "Opustili jsme výstavnější část domu a postupně ji pronajímáme. Přestěhovali jsme se do skromnějších prostor," říká Šmarda ve dveřích své ložnice, kde je ještě křeslo, lampa a malá televize.
Nejstarší dosud fungující česká politická strana prožívá těžké období. Vypořádat se musí s třísetmilionovým dluhem, který současné vedení zdědilo po předchůdcích. A také hospodařit s výrazně nižšími příspěvky od státu. Poté co se v předloňských volbách nedostala do sněmovny a v Senátu má jen jednoho zástupce, dostala loni jen čtyři miliony korun místo dřívějších 160 milionů ročně. Sociálním demokratům ubývají také členové.
Na sobotnímu mimořádnému sjezdu v Brně se bude strana pokoušet o obrat. Řádný sjezd musí strana kvůli konci mandátu volených funkcionářů svolat na listopad či prosinec. Šmarda v sobotu představí tříletý plán na návrat do sněmovny a návrh nových stanov. Delegáti budou také vybírat nového místopředsedu, poté co loni rezignoval bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Sjezd bude skromnější než v dobách, kdy měla ČSSD za poslední tři dekády pět premiérů a opakovaně držela křeslo předsedy sněmovny. "Když chcete vařit, musíte si nejdříve uklidit v kuchyni. My jsme si uklidili a teď začínáme vařit. To je začátek návratu sociální demokracie," pomáhá si příměrem Šmarda, který bude na sjezdu skládat účty za první rok ve funkci předsedy strany.
"Loni jsme jezdili do regionů, vysvětlovali našim členům, že musíme udělat ve straně pořádek. Že musíme ČSSD zachránit pro příští generace, které nám jednou poděkují. Tím, jak nejsme ve sněmovně, je pro nás těžké naše názory prosazovat," přiznává Šmarda.
Strana prodala Lannův palác v Praze a propustila řadu zaměstnanců. "Musel jsem jim vysvětlovat, že si nemůžeme jejich práci dovolit. Pracovali dobře, ale neměli jsme na ně peníze," říká Šmarda. Z přibližně 80 zaměstnanců zůstala necelá dvacítka. Rozdělili si větší části regionů a dostali na starosti například spolupráci s mladými či seniory.
Dluhy a dluhy. Splácíme je, ujišťuje Šmarda
Ubylo také mnoho členů, kvůli tomu klesly příjmy z členských příspěvků. Lannův palác naproti pražskému Masarykovu nádraží strana prodala za 201 milionů korun. Někteří členové namítali, že cena je nízká, nebo byli úplně proti prodeji. Šmarda nepochybuje, že to byl správný krok. "Měli jsme dva posudky, na pronájem byla dlouhodobá nájemní smlouva. Za 17 let by nám dal nájemce asi 90 milionů korun, takhle jsme dostali hned 201 milionů a zaplatili velký dluh u Fio banky," vysvětluje.
O dluhu přesahujícím 140 milionů u dceřiné společnosti strany Cíl Šmarda říká, že se ho podařilo vyřešit dlouhodobým pronájmem zmiňované budovy. "Všechno je nyní v pořádku," prohlašuje předseda s tím, že se strana zbavila 90 procent dluhů a ušetřila 80 procent nákladů.
Otevřený zatím zůstává spor s dědici advokáta Zdeňka Altnera o stamiliony korun za právní zastupování ve sporu o Lidový dům. Smlouvu s Altnerem uzavřel v roce 1997 tehdejší šéf strany a současný dosluhující prezident Miloš Zeman. Obvodní soud pro Prahu 1 projednávání kauzy v loňském roce přerušil a odložil na neurčito.
Souběžně s řešením finanční situace strany chtějí sociální demokraté od sobotního sjezdu směřovat úsilí ke krajským volbám v příštím roce. Pokud by v nich strana opět ztratila, šance na návrat do sněmovny v roce 2025 by ještě více poklesla.
"Musíme lidem ukázat, že máme řešení pro jednotlivé kraje. Do každého přivezeme řešení připravené zvlášť pro daný region," plánuje Šmarda. Sám byl několik let starostou Nového Města na Moravě, po posledních volbách je členem rady, kde má jeho strana většinu hlasů. Klíčové podle něj bude, jak se podaří najít v jednotlivých krajích populární osobnosti. "Myslím, že v každém kraji někoho takového máme," míní.
Z vedení strany jsou pryč Petříček i Hamáček
Šmarda výslovně zmiňuje exposlance a starostu Náchoda Jana Birkeho, hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického nebo bývalé poslankyně Alenu Gajdůškovou a Olgu Sehnalovou ve Zlínském kraji. Na druhou stranu vedení opustil dřívější ministr zahraničí Tomáš Petříček, o návratu neuvažuje ani bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová či bývalí předsedové Jan Hamáček a Bohuslav Sobotka.
"Jsem s nimi v kontaktu. Sobotka si dal politický detox. Domluvili jsme se, že ho přemlouvat nebudu, když bude chtít, ozve se sám. Podobné to je s Maláčovou, řekla mi, že v tuto chvíli o politiku zájem nemá. Určitě bych měl o oba zájem, jsou to výrazné tváře," tvrdí Šmarda.
Předseda zdůrazňuje, že se ČSSD musí opírat o lidi, kteří vítězí v regionech. "Všechny centrální volby naši představitelé prohráli. Nemůžeme být stranou loserů, ale lidí, kteří dokážou přesvědčit," plánuje Šmarda.
