Babišova menšinová vláda odolala ve sněmovně dalšímu pokusu o své svržení

Radek Bartoníček ČTK Radek Bartoníček, Jana Kramlová, ČTK
Aktualizováno 3. 6. 2021 23:19
Menšinová vláda ANO a ČSSD odolala ve sněmovně dalšímu pokusu části opozice o vyslovení nedůvěry. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) podrželi komunisté, kteří při hlasování opustili jednací sál. Ke svržení vlády se tak v dolní komoře nenašlo potřebných nejméně 101 hlasů. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82. Zbylých 29 nebylo přítomno v jednacím sále.
Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše.
Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. | Foto: Radek Bartoníček

Debata o vládě probíhala 12 hodin. Nezvykle zaplněná Poslanecká sněmovna sledovala od rána polemiku o tom, zda vláda hnutí ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše Česku více prospívá, či škodí. Už dopoledne ale bylo jasné, že vláda hlasování ustojí.

Tak jako dříve ji podrželi poslanci KSČM, kteří jednali do poslední chvíle před začátkem zasedání sněmovny. Nepřišli ani na svou tiskovou konferenci, omlouvat je musela mluvčí strany s tím, že stále ještě jednají. O chvíli později už bylo stanovisko komunistů jasné. 

"KSČM se rozhodla pro jednotný odchod ze sálu, a ne pro aktivní vyslovení nedůvěry vládě. Možná pro někoho ne zrovna logický krok, ale nejednota by pro voliče mohla být větší problém. Fakt je, že nestojí za to se kvůli vládě, která končí, ještě hádat uvnitř strany," oznámil poslanec KSČM Jiří Dolejš. Řekl, že útěk ze sálu může vypadat jako alibi, ale řadě jeho spolustraníků podle něj vadilo hlasovat s pravicovou opozicí. "Čas ukáže, co bylo blíže pravdě," podotkl. Sám chtěl zvednout ruku aktivně pro nedůvěru, ale zůstal v menšině.

Vláda selhala, tvrdil Fiala. Přidáváme seniorům, oponoval Babiš

"Důvodem prvním je to nejdůležitější. A to je lidské zdraví a lidské životy. Za uplynulý rok pandemie koronaviru zemřelo 30 tisíc našich spoluobčanů. A to Českou republiku staví na katastrofální místo v žebříčku zemí, které pandemii zvládly nejhůře," začal lídr koalice Spolu předseda ODS Petr Fiala hlavním důvodem, proč by podle něj měla sněmovna vyslovit vládě nedůvěru.

"Kabinet v tomto směru selhal v mnoha věcech. Dalo by se říct, že selhal prakticky ve všem. Včas nezajistil ochranné pomůcky, nezajistil dostatek kvalitních testů ani vakcín. Pamatujete si, jak na tomto místě stál tehdejší i dnešní ministr zdravotnictví Vojtěch a ubezpečoval nás, že zdravotnických pomůcek je dostatek, že koronavirus není tak vážná věc, že pandemie vlastně nehrozí a tak podobně. Před devíti měsíci musel ministr Vojtěch odstoupit. A teď je zpět po neuvěřitelném personálním kolotoči," pokračoval Fiala.

Předseda vlády Andrej Babiš ze všeho nejvíce zdůrazňoval fakt, že lidé podle něj mají v peněženkách více peněz. "Chcete svrhnout vládu, která konečně prosadila důstojné důchody. V roce 2009 byla průměrná penze 10 045 korun měsíčně. Nastoupila ODS a TOP 09 a výsledek byl, že na konci roku 2013 byl průměrný důchod 10 962 korun," upozorňoval Babiš a žádal o porovnání s jeho vládou.

"V prosinci 2017, kdy jsem se stal premiérem, byla průměrná penze 11 745 korun. V letošním březnu 15 351 korun. To byl jeden ze slibů naší vlády. Lidem nad 85 let jsme přidali tisícovku navíc. A v prosinci každý senior dostal ještě pět tisíc korun. Ne kvůli pandemii, kvůli životním nákladům. A na rok 2022 senioři dostanou v průměru měsíčně 758 korun navíc. To pro případ, že byste nedej bože sestavovali vládu, aby na ten náraz byli lépe připraveni," tvrdil premiér. Podobně argumentoval také v případě učitelů, policistů, hasičů nebo zdravotních sester.

Babiš také znovu odmítl kritiku vlády a opakovaně označil za nesmysl vyslovovat vládě nedůvěru čtyři měsíce před volbami. 

Kdyby po svém projevu neodešel z jednacího sálu, mohl si o chvíli později poslechnout vystoupení předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který fakticky ujistil Babiše, že vláda nepadne. "Vláda naši důvěru sice nemá, ale pravicové strany v čele s ODS, TOP 09, STAN, lidovci a Piráty už vůbec ne. Tohoto zbytečného divadla se proto nebudeme účastnit," řekl Filip.

Opozičním stranám zároveň vyčetl, že s komunisty o vládě a hlasování o nedůvěře nejednali. "Vy chcete získat hlasy pro své návrhy, ale arogantně si myslíte, že vám někdo přidá hlasy, když nebudete jednat a budete jen urážet a povyšovat se nad ostatní. To od nás nečekejte," sdělil šéf komunistů.

Pokud jde o sociální demokraty, jejich předseda Jan Hamáček oznámil, že ani jeden poslanec ČSSD nebude hlasovat pro vyslovení nedůvěry. Hamáček se společně s dalšími spolustraníky pohyboval v červeném svetru, tedy v barvě, kterou v poslední době používají sociální demokraté nejčastěji. V takových svetrech také všichni poslanci a ministři přišli na tiskovou konferenci.

"Opozice chce vyvolat hlasování pouhé čtyři měsíce před volbami. Opozice chce hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě v době, kdy epidemie ustupuje a vláda za cenu ne úplně populárních opatření epidemii zvládla. Klesají nám čísla nakažených, uchránili jsme ekonomiku i spoustu pracovních míst. Očkujeme o sto šest, přicházejí konečně vakcíny. Otevíráme školy, služby, restaurace, hotely a bazény," hájil vládu Hamáček.

Zároveň tvrdil, že vláda během pandemie obstála a pomohla mnoha lidem i firmám. "V covidové krizi jsme podpořili 66 tisíc podniků, program Antivirus je nejúspěšnějším vládním programem, díky němu jsme zachránili stovky tisíc pracovních míst. Pravidelně zvyšujeme penze seniorům, aby netrpěli zdražováním. Bráníme silný a akceschopný stát a nechceme jako pravicová opozice šetřit na státních zaměstnancích," tvrdil předseda ČSSD.

Co také řekli politici v debatě o vyslovení nedůvěry vládě

Petr Fiala (předseda ODS): "Důvěra znamená ochotu spolehnout se na druhé a svěřit jim do rukou svou budoucnost. A já se vás ptám, dámy a pánové, aby si každý z vás upřímně odpověděl na tyto otázky a podle toho se rozhodl, jak bude hlasovat: Spoléhám se na tuto vládu? Věřím této vládě? Dokážu této vládě svěřit budoucnost svou, svých dětí a občanů této země? Odpověď poslankyň a poslanců koalice Spolu zní jasně a ta odpověď je: Ne!"

Andrej Babiš (premiér a předseda ANO): "Divím se, že jste nemluvili o Čapím hnízdě. Čtrnáct let stará věc! Kdo přiklepl tu dotaci? No tady pan poslanec Bendl toho času, tehdy byl hejtman. Seděla tam paní Langšádlová. I ten senátor - a řekli mi, že mám mluvit slušně - byl u toho. Kdo to kontroloval, tu dotaci? No dvakrát nejlepší ministr financí pan Kalousek ji kontroloval. Pět let účelové stíhání. Firma měla nárok na tu dotaci a vrátila ji. A stále se to vyšetřuje. Kde jsou ty miliardy, co jste rozkradli? Choďte se na to Čapí hnízdo podívat. Je to pro veřejnost, pro děti. Choďte se tam podívat. Ale toho Babiše je potřeba zlikvidovat. Absurdní záležitost na objednávku. A můžou řvát všichni, mně je to úplně jedno."

Jan Hamáček (ministr vnitra, předseda ČSSD): Důvod, proč se tady dnes scházíme je jednoduchý. Já mu říkám - koukej, mámo, jsem v televizi. Protože jiný důvod prostě neznám. Opozice tady tepe vládu rok za to, jak dělá všechno špatně. Akorát tak nějak ten rok neměla odvahu ani sílu tu vládu sestřelit. Prostě celou tu dobu, kdy nás tady ta opozice tepe, tak nenašla odvahu ani sílu tu vládu sundat. A dokonce se nebyla ani schopna dohodnout. Vždyť víme, že tady ta schůze se rodila v těžkých bolestech.

Jana Černochová (poslankyně ODS): Začnu od konce v reakci na pana vicepremiéra Hamáčka - koukej, mámo, jsme v televizi. Myslím, že televizní diváci ocení, že zjistili, že pan vicepremiér Hamáček ještě žije a je v politice, protože po skandálu s cestou do Moskvy, kterého se dopustil, tak vlastně z televizních obrazovek zcela zmizel. Takže si myslím, že skutečně - koukej, mámo, jsem v televizi - padlo v případě pana Hamáčka na úrodnou půdu.

Ivan Bartoš (předseda Pirátů): "Ono na pohled pokorné heslo 'Jsme v tom společně', které se tyčilo u Kramářovy vily nad Prahou, bylo bohužel jen dalším z řady píárových mott z dílny Andreje Babiše, které s reálnou spoluprací tady ve sněmovně, ale i s tím, jak se vláda zachovala k lidem, mělo pramálo společného. Nad rámec toho vláda kupila zjevné chyby jednu za druhou. Pan Babiš někdy funguje jako takový generátor lží, a ono jich je tolik, že člověk nestačí pochytit všechny."

Vít Rakušan (předseda STAN): "Pan premiér tady nadával Evropské unii - vy nebudete přeci říkat, co já smím a co nesmím, já jsem ten český premiér! A ty evropské prachy mu nesmrdí? Orwell ve své knize 1984 napsal: 'Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Neboli lež se stala pravdou.' Tato vláda není vládou odborníků, není vládou morálky a není ani vládou zákonnosti. Je vládou chaosu, je vládou zklamaných nadějí. A taková vláda samozřejmě nemůže mít naši podporu, nemůže mít podporu poslaneckého klubu Starostů a nezávislých."

Marian Jurečka (předseda KDU-ČSL): "Já, když jsem, pane premiére, poslouchal váš projev, tak jsem měl pocit, že nám můžou závidět v Rakousku, Německu, Japonsku a v mnoha skvělých státech, protože jsem měl pocit, že jsme jedna z nejlepších zemí na světě a vy všechno dokážete zajistit nejlépe pro nás, pro naše občany. Přemýšlel jsem, jestli by takováto slova, takovouto rétoriku volili prvorepublikoví politici, které vy sám tak často zmiňujete, jako Masaryk, Rašín, Kramář, Švehla."

Vlastimil Válek (předseda klubu TOP 09): Ale co jsme tady slyšeli v projevu pana premiéra? Já, já, jupí jupí, já. Nic jiného. Co je realita toho já, já. Čtyři vyměnění ministři zdravotnictví v době, kdy vrcholila krize. Ty nevyměňovala opozice. Ty neodvolávala opozice. Ty vyměňoval premiér. On si vybíral špičkové odborníky, promyšleně, strategicky tak, aby z toho byl co nejlepší prospěch našich občanů. A jaká je realita? Tu každý vidí. Každý ji zažíval den po dni.

(Celou debatu je možné si přečíst na tomto odkazu)

S postupujícím časem prořídly vládní i poslanecké lavice, po vystoupení lídrů už mnoho poslanců v sále nebylo, chyběl také premiér Andrej Babiš. "Premiér to má na háku," stěžoval si předseda lidovců Marian Jurečka, který v jednu chvíli zvažoval, že požádá o přerušení zasedání sněmovny do doby než přijde premiér. Nakonec to neudělal, takže u mikrofonu se střídal jeden řečník za druhým. "Jsem si jistý, že po volbách tady bude vláda, která bude posunovat zemi dobrým směrem," sdělil například předseda klubu TOP 09 Vlastimil Válek.

Kromě poslanců se hlásili o slovo také někteří ministři, například ministr kultury za ČSSD Lubomír Zaorálek. "Tady se měla sehrát bitva, ale vypadá to, že hlavy se patrně sekat nebudou. Nedůvěra vládě by se měla dělat uprostřed volebního období, kdy se hledá případně alternativa a podle Ústavy se vláda vymění. Proč se vyvolává nyní čtyři měsíce před volbami?" ptal se Zaorálek a tvrdil, že žádný vážný důvod k pádu kabinetu nevidí a nevidí ani alternativu.

"Věděla opozice, co dělá? Ví, co chce? Co je cíl tohoto cvičení? Kam to mělo mířit? Co by se dělo, kdyby byla nedůvěra vyhlášena?" ptal se a hned si odpověděl, že vláda žádnou alternativu nemá a na svém kroku opozice jen prodělá. 

Vládní lavice se zaplnily po dlouhé době

Čtvrteční život v parlamentu přitom začal dříve než zasedla celá sněmovna. Jako první se objevili lídři ODS, KDU-ČSL a TOP, protože právě jejich zástupci iniciovali sběr podpisů nutných k zahájení mimořádné schůze sněmovny. Kromě toho ráno zveřejnili 40 důvodů, proč by vláda podle nich neměla mít důvěru.

"Je trochu smutné, že hlasování musela vyvolat opozice, pět opozičních demokratických stran. V dobré demokracii by to probíhalo jinak. O důvěru by požádal sám premiér," prohlásil lídr koalice Spolu a předseda ODS Petr Fiala.

Od brzkého rána bylo také jasné, že vládní lavice budou po velmi dlouhé době opět zaplněné. V posledních měsících je totiž stále častější, že někteří ministři do sněmovny téměř vůbec nechodí. Dokonce chybí i ve dnech, kdy mají odpovídat ústně na dotazy poslanců.

Aktuálně.cz nedávno upozornilo, že už dlouho se ve sněmovně neukázal například ministr školství Robert Plaga nebo ministr obrany Lubomír Metnar (oba za ANO). Slabou docházku má rovněž ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). A málo chodí také premiér Andrej Babiš.

Babiš už jedno vyslovení nedůvěry zažil

V historii České republiky se stalo několikrát, že kabinet skončil své působení ještě před koncem volebního období. Poprvé to potkalo druhou vládu Václava Klause (ODS) v roce 1997. Jejímu pádu předcházel skandál kolem podvodů ve financování ODS. V návaznosti na to se koaliční partneři občanských demokratů, ODA a KDU-ČSL, rozhodli koalici opustit a vláda tak padla. 

Brzký konec mělo také vládnutí kabinetu složeného z ministrů ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, který vedl Vladimír Špidla (ČSSD). Jeho dvouleté vládnutí ukončily volby do Evropského parlamentu v roce 2004, ve kterých ČSSD výrazně prohrála. Špidla kvůli tomu rezignoval na post premiéra i předsedy strany. 

Nejasnosti s financováním předčasně ukončily také následnou vládu Stanislava Grosse (ČSSD) v roce 2005. Gross rezignoval poté, co se v médiích objevily informace o majetkových poměrech jeho rodiny a nebyl například schopen vysvětlit původ peněz, které použil na koupi bytu na pražském Barrandově. Policie majetkové poměry rodiny vyšetřovala, nakonec ale případ odložila. Na Grossovo odstoupení tlačily koaliční strany US-DEU a KDU-ČSL. Po pádu Grossova kabinetu se ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU dohodly na nové vládě v čele s Jiřím Paroubkem (ČSSD).

Konec vlády Mirka Topolánka (ODS) v roce 2009 byl prvním a dosud jediným případem, kdy se opozici povedlo vládu vyslovením nedůvěry sesadit. Koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených skončila poté, co se čtyři poslanci vládních stran přidali při hlasování na stranu opozice. Důvěra vlády byla od začátku jejího působení křehká. Topolánkovy záměry a reformy navíc budily neshody jak v koalici, tak v jednotlivých stranách. 

Opozice v čele s ČSSD se Topolánkův kabinet pokoušela sesadit několikrát, úspěšný byl až pátý pokus. ČSSD tehdy hlasování zdůvodnila postupem premiéra a jeho přítele Marka Dalíka v kauze bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa. Dalík se podle médií pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora ČT, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování Wolfa. Vláda po vyslovení nedůvěry podala demisi a vystřídala ji dočasná vláda Jana Fischera. 

S velkou politickou krizí je spojen také konec premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho vlády složené z ODS, TOP 09 a LIDEM (původně Věci veřejné) v roce 2013. Pád Nečasova kabinetu odstartoval policejní zásah na Úřadu vlády a aféra ředitelky premiérova kabinetu Jany Nagyové, která byla zároveň jeho milenkou a později se vzali. Nečas v návaznosti na tato zjištění rezignoval na post premiéra. Prezident Miloš Zeman poté jmenoval úřednickou vládu vedenou Jiřím Rusnokem. Té se ale nepodařilo získat důvěru sněmovny, a tak poslanci nakonec rozhodli o jejím rozpuštění a nových volbách. 

Problematický byl také osud první vlády Andreje Babiše. Když ANO vyhrálo v roce 2017 volby, sestavil premiér Babiš jednobarevnou vládu složenou z členů ANO a nestraníků. Ta ale nezískala důvěru sněmovny a musela podat demisi. Vládla však až do jmenování nynější (druhé) Babišovy vlády v červnu 2018.

Současná vláda čelila hlasování o nedůvěře dvakrát. Poprvé ho opozice vyvolala v listopadu 2018 kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym. Poslední hlasování proběhlo předloni v červnu kvůli návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra. Oběma pokusům vláda Andreje Babiše odolala.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy