Proti návrhu vzniku státní pojišťovny se postavil Metnarův resort, KSČM na ní trvá

Jan Horák Jan Horák
2. 6. 2021 10:54
KSČM v těchto dnech zvažuje, zda v Poslanecké sněmovně podrží vládu Andreje Babiše (ANO). Ve čtvrtek se bude hlasovat o vyslovení nedůvěry. Už dříve však komunisté vypověděli toleranci hlavní vládní síle. Jedním z důvodů bylo to, že hnutí ANO nepřistoupilo na sloučení dvou významných pojišťoven v jednu státní. Aktuálně.cz získalo analýzu, proč není jejich spojení možné.
Ministr obrany Lubomír Metnar.
Ministr obrany Lubomír Metnar. | Foto: Jakub Plíhal

Díky KSČM získala vláda hnutí ANO a ČSSD při svém vzniku důvěru. Komunisté ji však v dubnu stáhli. Odvolali dohodu o toleranci s hnutím ANO. Důvody byly návrat 10 miliard korun do rozpočtu ministerstva obrany, nepředložení nového plánu na vznik státní komerční banky a neuskutečnění spojení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a Vojenské zdravotní pojišťovny v jeden státní pojišťovací ústav.

"Nemáme zatím ani schválené sloučené pojišťovny, nemáme banku v rukou státu," řekl počátkem dubna předseda KSČM Vojtěch Filip necelé dva týdny předtím, než komunisté odepřeli svou přízeň hnutí ANO. Šéf komunistů se podle svých slov v únoru s předsedou vlády dohodl, že zmíněné pojišťovny splynou v jednu. K tomu však nedošlo.

Přestože komunisté i kvůli tomu toleranci kabinetu stáhli, vláda téma úplně neopustila. Nechala zpracovat analýzu, zda by spojení obou pojišťoven bylo možné. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a Vojenská zdravotní pojišťovna jsou dva klíčové resortní pojišťovací ústavy. První čítá 1,3 milionu klientů, druhá jich registruje necelých 700 tisíc.

Druhá největší pojišťovna po VZP

Jejich splynutím by vznikla druhá největší zdravotní pojišťovna v zemi. Větší už by byla jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) s necelými šesti miliony klientů. Vznik státní zdravotní pojišťovny slibovala KSČM ve svém programu do posledních sněmovních voleb. Už VZP se přitom do určité míry zodpovídá státu.

"Připravili jsme v této věci právní analýzu. Z té jednoznačně vyplynulo, že podobný krok by nebyl možný bez změny znění některých zákonů," sdělil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Aktuálně.cz má analýzu k dispozici. Podílelo se na ní i ministerstvo zdravotnictví. Splynutí obou pojišťoven podle expertizy není v duchu stávající legislativy možné.

Předseda KSČM Vojtěch Filip.
Předseda KSČM Vojtěch Filip. | Foto: Jakub Plíhal

Ke spojení obou podniků by se musely naplnit tři podmínky. Za prvé by Vojenská zdravotní pojišťovna půl roku nesměla plnit závazky vůči svým klientům a poskytovatelům. "Muselo by se jednat o kontinuální časový úsek šesti měsíců. Vojenská zdravotní pojišťovna se v takovém stavu nenachází a své závazky plní," upozorňuje expertiza, že první podmínka padá.

Druhou je rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, že Vojenská zdravotní pojišťovna nezvládá své úkoly. Kvůli výše uvedenému takový verdikt resort vydat nemůže. Poslední podmínkou stávající legislativy představuje to, že by na spojení s resortní pojišťovnou vnitra musela kývnut správní rada vojenské pojišťovny. Resort obrany přitom na radu nemá přímý vliv.

Spojování by zasáhlo vojáky

Případné spojování pojišťoven by významně zasáhlo i vojáky. Zákon jim ukládá, že musí být pojištěni právě u Vojenské zdravotní pojišťovny. Její fungování pod střechou společného pojišťovacího domu s resortem vnitra by šlo přímo proti uvedené povinnosti příslušníků armády.

"Muselo by dojít ke změně Zákona o oborových pojišťovnách a rovněž ke změně Zákona o zdravotním pojištění ve vztahu k vojákům v činné službě. Tato změna by měla rovněž vliv na změnu Zákona o vojácích z povolání," uzavírá analýza s tím, že ke sloučení pojišťoven "v současné podobě právní úpravy nelze přistoupit".

Průměrná doba změny zákona, spočívající ve standardním legislativním kole vláda, sněmovna a prezident, je půl roku. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by se vše stihlo do říjnových voleb. Komunisté však nechtějí od plánu na spojení pojišťoven ustoupit. "Stále na tom trváme a legislativní řešení máme," napsal Aktuálně.cz bez dalších podrobností šéf komunistů Filip.

Je otázka, zda KSČM s tímto požadavkem vůči vládě před čtvrtečním hlasováním o vyslovení nedůvěry operuje. Každopádně před hlasováním ladí postup. "Ve středu výkonný výbor strany vyhodnotí situaci, poslanecký klub se tím bude zabývat ve čtvrtek ráno. Tam padne definitivní rozhodnutí," řekl k postoji komunistů jejich místopředseda Stanislav Grospič.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy