Experti koalice se shodli: Končí obří odměny i smluvní platy

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
10. 3. 2014 15:03
Nový služební zákon počítá pouze s tabulkovými platy a omezenou výší bonusů.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Smluvní platy, díky nimž někteří ministerští poradci a experti brali částky mnohonásobně převyšující běžné mzdy ve státní správě, spolu s novým služebním zákonem skončí.

Shodla se na tom expertní skupina koaličních stran. "Máme dohodu na tom, že nebudou existovat smluvní platy,“ potvrdil deníku Aktuálně.cz člen skupiny Jeroným Tejc (ČSSD).

Všichni úředníci budou vypláceni podle předem daných tabulek, koalice jim navíc plánuje zastropovat hranici odměn.

"Bude omezena možnost přiznat odměnu procentuálně z platu tak, aby se nestávalo, že někteří státní úředníci měli větší odměny, než byl jejich tarifní plat,“ dodal Tejc. Výše zatím není dohodnutá, sociální demokracie navrhuje 20 %.

Zachování smluvních platů prosazovalo hnutí ANO s tím, že je potřeba zaplatit špičkové specialisty. Ti se totiž za běžný plat úředníka často najmout nedají.

Máme dohodu, smluvní platy končí, oznámil Jeroným Tejc.
Máme dohodu, smluvní platy končí, oznámil Jeroným Tejc. | Foto: Aktuálně.cz

Koalice proto hledá jiný způsob, jak experty zaplatit. Ve hře je v tuto chvíli tabulka speciálních příplatků.

"Mně osobně je jedno, jakou formou to uděláme. Hlavní je, abychom měli kvalitní lidi ve státní správě a nemuseli outsorcovat za miliony korun,“ uvedl náměstek ministra financí Andreje Babiše Lukáš Wagenknecht.

Příplatky pro experty se budou kontrolovat

Podle Tejce ovšem bude stát vyplácení podobných příplatků kontrolovat. Tyto peníze by například nemohli získat vedoucí nebo náměstci. Generální ředitelství by navíc muselo konkrétní pozici každého "experta" nejdříve obhájit před vládou.

"Šlo by o centrální dohled nad jednotlivými ministerstvy tak, aby si jednotliví tajemníci nebo ministři nevybírali oblíbené úředníky, kterým by nadržovali,“ popsal Tejc. Hnutí ANO zase navrhuje, aby expert doložil svůj plat z minulých let.

Strany se také dohodly na tom, že všichni vedoucí pracovníci budou muset s účinností zákona projít výběrovým řízením, aby si svá místa udrželi. Nehrozí tak, že by ve svých místech zůstali například politicky dosazení političtí náměstci.

Propočet nákladů zatím chybí. Lukáš Wagenknecht čeká na seznam institucí.
Propočet nákladů zatím chybí. Lukáš Wagenknecht čeká na seznam institucí. | Foto: Vojtěch Marek

Koalice se však stále nedokázala shodnout na nejzákladnějším parametru zákona – a sice na které instituce se bude vztahovat. Bez tohoto výčtu přitom nelze připravit paragrafové znění zákona ani spočítat náklady na reformu státní správy.

"Kolegové z Úřadu vlády obeslali minulý týden všechna ministerstva, kde byl nějaký výstup každého ministra, které úřady by tam měly spadat. Chceme se posunout co nejdříve,“ dodal Wagenknecht.

Muzea do výčtu nechceme

Podle Tejce by zákon měl obsahovat jednak obecnou definici, pod kterou spadnou například ministerstva, jednak konkrétní výčet dalších institucí, například Ředitelství silnic a dálnic.

"Na jedné straně žádné centrální instituce nesmí být vyňaty, ale na straně druhé musíme velmi opatrně přidávat příspěvkové organizace a další, aby se služební zákon paradoxně nevztahoval na muzea nebo diagnostické ústavy jen proto, že jednou za čas v nich také konají výběrová řízení,“ vysvětlil Tejc.

Dohoda zatím není ani na úřednické zkoušce. KDU-ČSL trvá na tom, aby bylo přezkoušeno všech 80 tisíc úředníků státní správy, ČSSD by zkoušku omezila jen na některé úředníky, především na vedoucí zaměstnance a nově příchozí.

Pro hnutí ANO je podstatnější výběrové řízení. "My preferujeme kvalitní výběroví řízení, na to dáváme větší důraz. Na zkoušce se musíme ještě domluvit,“ dodal Wagenknecht. ČSSD a ANO se bojí především toho, že kompletní přezkoušení by bylo příliš drahé a organizačně náročné.

 

Právě se děje

Další zprávy