Praha – Když pronásledovaní čínští křesťané přišli na začátku roku do Česka požádat o azyl, ministerstvo vnitra jim sdělilo, že do konce září rozhodne, jestli je přijme a udělí jim mezinárodní ochranu. Nyní však úřady mimořádně citlivé rozhodnutí o měsíce oddalují.
Skupina Číňanů bude muset v prostorách uprchlického tábora čekat další půlrok – až do února 2017. Ministerstvo lhůtu o šest měsíců posunulo, což azylový zákon dovoluje.
Pokud by úřady skupině čínských křesťanů azyl nakonec udělily, oficiálně by konstatovaly, že se v Číně porušují lidská práva. To by – jak deník Aktuálně.cz dřív informoval – v době námluv vrcholných českých politiků s komunistickými vládci Číny a vlnou investic říše středu bylo velmi choulostivé rozhodnutí.
Ministerstvo vnitra odůvodnilo prodloužení lhůty složitým sběrem podkladů o zemi původu Číňanů a údajnou právní a skutkovou složitosti případu. Podle informací redakce ale úředníci vnitra s některými křesťany za půl roku vedli jen jediný pohovor, který se týkal pouze obecných záležitostí, například způsobu jejich dopravy do Česka.
Čekající Číňany zastupují mimo soukromých advokátních kanceláří i pracovníci Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) a občanského sdružení Křesťanští právníci. "Prodlužování lhůt na udělení azylu bohužel není neobvyklé," říká právnička Hana Franková z OPU, která několik čínských křesťanů obhajuje. "Je ostuda sledovat statistiky o počtu vyřízených azylových žádostí, kde je Česká republika na jednom z posledních míst v Evropě," upozorňuje.
Rok života v uprchlickém táboře
Přestože cizinci do Česka téměř nesměřují, úřadům rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany trvá měsíce, v některých případech i roky. V České republice v roce 2015, kdy se ostatní evropské státy potýkaly s přílivem uprchlíků, požádalo o azyl jen 1525 cizinců. Pro srovnání, německé úřady se musely loni vypořádat až s milionem příchozích běženců.
Ministerstvo vnitra na zaslané dotazy neodpovědělo, vzkázalo jen, že probíhající azylová řízení nebude komentovat.
Šedesátka Číňanů, která do Česka přišla na začátku letošního roku, navíc není jediná, kdo se ani po půl roce rozhodnutí ministerstva nedočkal. Už téměř rok čeká na verdikt úřadů dalších deset pronásledovaných čínských křesťanů. O azyl požádali už loni v září a od té doby žijí v zařízení pro uprchlíky v Havířově. Vnitro by o jejich žádosti mělo rozhodnout do září, je ale pravděpodobné, že si lhůtu znovu o další půlrok prodlouží.
Kdo žádal v Česku v roce 2016 nejčastěji o azyl?
- Ukrajinci: 205
- Iráčané: 130 (Vysoký počet je způsobený příchodem iráckých křesťanů díky přesídlovacímu projektu Generace 21)
- Číňané: 60
- Vietnamci: 31
- Syřané: 28
- Kubánci: 26
Perzekuce "nepřátel lidu"
Číňané jsou mimořádně obezřetní, protože se bojí, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali. Část z nich zastupuje ostravská advokátka Marie Ludvová. "Případ nemůžu příliš komentovat, naši klienti si to nepřejí," uvedla.
Čínští křesťané do Česka přišli v několika vlnách od loňského podzimu a první poloviny letošního roku. Jsou členové deseti různých křesťanských církví, jedna z nich oficiálně sídlí ve Švýcarsku. Aby tolik Číňanů požádalo v České republice o azyl, je neobvyklé. Občané Číny v minulých letech tvořili jen zlomek žádostí o ochranu – loni úřady posoudily jen čtyři případy, v roce 2014 patnáct.
Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie. "Komunistická strana Číny si – bez ohledu na ekonomické reformy – pečlivě hlídá ideologický monopol," uvedla sinoložka z Karlovy univerzity Olga Lomová. Proto se často křesťané v Číně sdružují do početných "podzemních církví", které ovšem režim tvrdě potírá.
