Praha - Poslanci na úterní schůzi hodlají ve druhém čtení schválit služební zákon, ve kterém oproti původnímu plánu chybí generální ředitelství státní služby. Jeho vyškrtnutí požadovala například TOP 09, jejíž místopředseda Miroslav Kalousek se ohání zkušenostmi slovenských sousedů.
“Slovensko, které to zkoušelo, od toho rychle odešlo. My touto slepou cestou jít nechceme,” tvrdí Kalousek. Pravda je ale trochu jinde - Slováci sice svůj Úřad pre štátnu službu skutečně zrušili, nový model, podobný tomu, který nyní plánuje i Česko, se ale také neosvědčil. A vláda hodlá nezávislý úřad vybudovat znovu.
Dělá česká vláda, která chce řízení státní správy místo nezávislého úředníka svěřit do rukou náměstka na ministerstvu vnitra, chybu?
Emília Sičáková-Beblavá
Absolventka Ekonomické univerzity v Bratislavě se věnuje tématům korupce, transparentnosti a etiky ve veřejném sektoru. V letech 1998 až 2009 působila jako prezidentka Transparency International Slovensko, v současnosti je předsedkyní správní rady TIS. Působí také na Fakultě sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského v Bratislavě.
“Pro toho náměstka to bude rozbuška v rukách, protože tlak na manipulaci personální politiky bude už z definice obrovský. A pokud by měl rozhodovat a mít kontrolní pravomoci, tak si myslím, že je vhodnější, aby tam nějaká forma samostatnosti a depolitizace byla,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz slovenská expertka Emília Sičáková-Beblavá.
A.cz: Jak se na Slovensku vyvíjel Úřad pre štátnu službu a proč byl nakonec zrušen?
K depolitizaci státní správy jsme se zavázali v rámci přístupového procesu do Evropské unie. Došlo se k tomu, že by měl vzniknout nezávislý úřad. Sice to nebyla explicitní podmínka Unie, ale tlak tam byl. Navíc se zvolil centralizovaný model, takže úřad dostal značné množství kompetencí. Dělal například všechna výběrová řízení a byl tím tak zahlcený, že neměl vůbec čas na metodiku a kontrolu. A postupně se rozpoutala válka především o ty personální kompetence. Lídrem v této diskusi bylo ministerstvo financí, které je na Slovensku nejsilnější. Takže na jedné straně rostl tento interní spor a na druhé straně po vstupu do Unie pominul tlak, protože Unie neměla na vynucování svých požadavků žádný nástroj. A úřad v této situaci nedokázal veřejnost přesvědčit o tom, že personální politiku dokáže dělat rychleji a lépe. Takže jeho pravomoci se postupně rozmělnily mezi jednotlivé instituce.
A.cz: A jak funguje tento nový model? Zlepšila se personální politika, nebo zhoršila?
Řekla bych, že je to zhruba stejné, jako když úřad existoval. Personální politika státu je velmi slabá, není dostatečně transparentní. Politizace existuje, ačkoli je různá na různých ministerstvech a v různých obdobích. Čím dál více máme spíše funkční politizaci, kdy si sice přivedete lidi spojené se stranou, ale jsou to odborníci. To je do jisté míry normální v každé zemi. Ovšem jsou samozřejmě i ministerstva, kam si ministři stále dosazují straníky, kteří o tom nic nevědí, a mění pomalu i uklízečky. Závisí to na ministrovi, politické straně i agendě. Například na ministerstvu financí by si to dnes nikdo nedovolil, ale na ministerstvu sociálních věcí, které je silně ideologické, tam si ministři dovolí jít do větší hloubky.
A.cz: Bývalý ministr Kalousek situací na Slovensku argumentuje a říká, že jste generální ředitelství opustili, protože to je špatný koncept, a přešli jste na lepší variantu, kterou máte teď. Je to správná interpretace?
Já myslím, že ani ta varianta úřadu, který neměl žádnou reálnou moc, ani ten model, kdy máme decentralizovaný systém výhradně pod politickou kuratelou, není správný. Právě proto se nyní na Slovensku diskutuje o novém řešení. Pokud bychom byli s tou současnou variantou spokojení, tak bychom nehledali nový model.
A.cz: Tento nový model by měl znovu zavést nezávislý úřad. Je už nějaká představa, jak by měl vypadat? Měl by například dostat kontrolní kompetence?
O tom se těžko mluví, protože zatím není na stole žádný návrh. Ale myslím, že to půjde spíše směrem samostatného regulátora s kontrolními kompetencemi. Ale je potřeba si počkat.
A.cz: Proč se k tomu přistupuje právě teď?
Je to kombinace několika věcí - jednak Unie začala opět tlačit, že pokud skutečně nevybudujeme profesionální státní službu, nedají nám peníze. Zároveň je tu i velký mediální tlak.
A.cz: U nás jsme teď ve fázi, kdy jsme ustoupili od plánu na zavedení generálního ředitelství s množstvím pravomocí a zavedeme náměstka pro státní službu, který bude podřízený ministru vnitra a bude mít menší pravomoci. Co si o takovém uspořádání myslíte?
Pro toho náměstka to bude rozbuška v rukách, protože tlak na manipulaci personální politiky bude už z definice obrovský. Záleží ale také na tom, jaké bude mít kompetence. Pokud půjde jen o metodické usměrňování, tak to může být pod ministerstvem. Ale pokud by měl rozhodovat a mít kontrolní pravomoci, tak si myslím, že je vhodnější, aby tam nějaká forma samostatnosti a depolitizace byla. Jinak se to nedá dělat.
A.cz: Ovšem pokud nebude mít kontrolní funkce tento náměstek, tak už je nebude mít nikdo a nám bude zcela scházet nezávislý kontrolor…
Ano, tak potom budete pokračovat ve statu quo, který máte doteď.
A.cz: Říkala jste, že u vás znovu stoupá tlak EU na odpolitizování státní správy. Nevystavuje se i Česká republika riziku?
Záleží na tom, do jaké míry vám to Unie dává jako podmínku. Pokud tím podmiňuje čerpání dotací, tak to pochopitelně může být problém. Ale slovenská zkušenost ukazuje, že Unie je vlastně malý hráč, který se dá obejít. My jsme do vstupu měli úřad, a když tlak pominul, tak jsme ho zrušili.
A.cz: Jaká by podle vás byla ideální varianta?
Ideální stav by byl podle mne nestranný úřad, který není zahlcen veškerou personální politikou, ale bude dělat metodické usměrnění, řídit horizontální mobilitu, rozvoj, analytiku a kontrolu. Ale opakuji - na papíře to může vypadat výborně, ale pokud je to jen formální a neexistuje přesvědčení, že je potřeba se vzdát politické kontroly nad personálními záležitostmi, tak to nemá cenu dělat, to jsou vyhozené peníze a čistá Potěmkinova vesnice.
