Školy dostanou peníze podle odučených hodin. Zavádíme něco, čemu nikdo nerozumí, vadí Klausovi ml.

Markéta Hronová Markéta Hronová
18. 1. 2017 12:39
Poslanci schválili změnu financování mateřských, základních a středních škol. Současný systém, kdy jim stát posílal finance podle toho, kolik mají žáků, zvýhodňoval velké a hodně naplněné školy. V případě středních škol to vedlo k tomu, že ředitelé přijímali i žáky, kteří neměli vlohy k tomu, daný obor vystudovat. Od září 2018 mají školy dostávat peníze podle vzdělávacích programů, podle počtu hodin, které učitelé odučí. Optimální počet dětí ve třídě by měl být 15 dětí. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) na změně zákona nebude žádná škola tratit. První rok platnosti by měl státní pokladnu přijít zhruba na 3,5 miliardy korun.
Poslanecká sněmovna schválila nové financování škol. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové bude nový systém spravedlivější a férovější.
Poslanecká sněmovna schválila nové financování škol. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové bude nový systém spravedlivější a férovější. | Foto: Zlata Vostrá

Praha – Poslanci ve středu hladce schválili změnu financování mateřských, základních i středních škol. Ty budou nově dostávat peníze podle počtu hodin, které učitelé odučí, nikoli podle počtu žáků, jak je tomu dnes.

"Je to pro nás historický okamžik. Tyto změny znamenají spravedlivější a férovější financování škol. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nás k tomu dlouhodobě vyzývala," uvedla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)

Pro školy má změna znamenat reálně dvě věci. Zaprvé, měly by mít dostatek peněz na učitele i v případě, že třída není naplněná. To by byla velká výhoda například pro některé obory středních škol, o něž není takový zájem.

Zadruhé by si školy mohly dovolit vyučování ve třídách s méně žáky.
Podle propočtů ministerstva by škola zvládla ufinancovat třídu optimálně s 15 žáky. Minimálně jich musí být pět.

Bojí se gymnázia i malé školy

Změny podpořily také školské asociace, které zastupují základní i střední školy, a také odbory. "Pokud se peníze rozdělují podle počtu žáků, pohřbíváme kvalitní školství," míní Pravoslav Němeček z Asociace ředitelů základních škol. Všichni ale trvají na tom, aby ministryně dodržela slib, že žádná škola nebude na změnách tratit. O to se obávají zejména gymnázia, která malým zájmem netrpí.

Aby žádná škola na změně netratila, chce je ministerstvo dotovat. To by v prvním roce fungování mělo vyjít zhruba na 3,5 miliardy korun. Některé málo naplněné školy se obávaly, že jim nový systém financování i přesto spíše uškodí. Ministerstvo školství ale vehementně ujišťuje, že nikdo tratit nebude. "Já jim tedy věřím. Uvidíme, jak to bude fungovat," říká starosta obce Kamýk nad Vltavou a dřívější kritik reformy Petr Halada. 

Nové financování škol by mělo začít v září 2018. "Tato reforma školám přinese předvídatelné, stabilní financování. Skončí tak nesmyslné udržování žáků na školách za každou cenu, přestože nedosahují dostatečných výsledků na to, aby se ve škole udrželi," míní Valachová.

To si ale nemyslí odborník na školství z ODS Václav Klaus mladší. "Rušíme jednoduchý fungující způsob a zavádíme komplikovaný systém s koeficienty a tarify, kterému nikdo nebude ani přesně rozumět," uvedl. Za experiment na regionálním školství považuje novelu poslankyně TOP 09 Anna Putnová. "Uvidíme, jak to bude fungovat, obávám se, aby to nezvedlo počet soukromých škol," uvedla poslankyně.

 

Právě se děje

Další zprávy