"Používáte WhatsApp, Instagram nebo Facebook?" ptá se žáků páté třídy Fakultní základní školy Barrandov učitelka Helena Hlaváčková. Děti hned doplňují výčet aplikací s tím, že mají ve svém mobilu i Pinterest nebo TikTok. "Co všechno na svých profilech o sobě sdílíte?" pokračuje učitelka a rozdává žákům pracovní listy. Najdou na nich aktivity a osobní informace u profilů tří lidí na internetu. Mají podle nich poznat, co má daný člověk rád, jaký je a co ho zajímá.
Pracovní list představuje dívku Kristýnu, která na sociální síti sdílela, že je v Praze na výstavě v Národní galerii. Z profilu chlapce Roberta se děti dozvídají, že plánuje jít na ples střední školy v Brně a že si přečetl článek s titulkem Deset známek toho, že se vám rodiče snaží zničit život. "Je v pubertě, to si pak myslíte, že je život nanic a rodiče jsou úplní pitomci," komentuje to jeden z páťáků. Žáci poté mají za úkol rozhodnout, které aktivity je bezpečné sdílet.
Shodují se, že Kristýna neměla zveřejňovat, kde přesně se právě nachází a podobně ani Robert neměl uvádět, v jakém městě se chystá navštívit ples. "Někdo by je mohl sledovat, může to být nebezpečné," říká jedna z žaček.
Informatika je sice součástí vzdělávacích programů na základních školách, výzkumy ale naznačují, že dětem mnohdy chybí povědomí o tom, jak se na internetu chovat bezpečně. Podle výzkumu agentury NMS Market Research pro společnost O2 se tam chová rizikově každé čtvrté dítě od osmi do 15 let. Každé páté se setkalo s kyberšikanou.
Děti tráví na svém telefonu průměrně tři a půl hodiny denně, dospívající ještě o hodinu více. Téměř čtyři z deseti dětí přiznávají, že mají nějakého "online kamaráda", kterého nikdy neviděly a pouze si s ním píší.
Cesta Královstvím laskavosti
"Digitální gramotnost děti moc nemají. Umějí hrát hry na mobilu či tabletu, ale když po nich chcete něco praktického, třeba prezentaci v Powerpointu, je to těžší," popisuje učitelka Hlaváčková.
Od letošního září zařadilo ministerstvo školství informatiku do výuky prvního stupně základních škol o rok dříve. S počítačem se tak děti učí už od čtvrté třídy, je na to vyhrazena jedna hodina týdně stejně jako v páté třídě. Nově předmět zahrnuje i digitální kompetence a soustředí se na rozvoj informatického myšlení i porozumění základům digitálních technologií.
Učitelka Hlaváčková bezpečnému chování na internetu věnuje podstatnou část svých hodin. Pracuje při tom s programem Internetoví úžasňáci od společnosti Google, jehož materiály využila i v první části hodiny u pracovních listů na téma sdílení na internetu.
Ve druhé části hodiny volí zábavnější formu výuky pomocí online hry Interland. Ta dětem v praxi ukazuje, jak se na internetu chovat bezpečně a laskavě. Právě začlenění atraktivní hry se podle Hlaváčkové vyplácí, děti ji v hodině hrají s nadšením. U čistě psané aktivity by podle ní naopak neudržely pozornost.
Ve hře se pohybují například Královstvím laskavosti, v němž mají jednat s potížisty, kteří kolem sebe šíří negativitu. Symbolizují takzvané "hatery", kteří na internetu píší nenávistné příspěvky. Ve hře se je děti učí blokovat či nahlašovat. Hra je ale naučí i to, jak si střežit své soukromí nebo nenaletět na falešné zprávy. Úkoly z ní pak na konci hodiny s učitelkou rozebírají, aby si upevnily nově nabytá zjištění.
"Co se může stát, když po vás někdo bude chtít číslo platební karty a vy mu ho dáte?" ptá se učitelka. "Rodiče na účtu mohou mít třeba milion a někdo by se jim tam mohl dostat," reaguje jeden z chlapců.
Žáci si hodiny informatiky chválí. "Lépe vím, jak se chovat. Nedávno mi například přišla podvodná SMS s výzvou, že mám zaplatit nájem. Hned jsem mámě poslala screenshot, protože mi bylo podezřelé, že bych ve svém věku měla platit nějaký nájem," popisuje páťačka Sára.
Učitelé základních škol se do programu Internetoví úžasňáci mohou zapojit prostřednictvím dvou bezplatných online školení. Na nich je lektoři seznámí s postupy, jak v hodinách učit digitální bezpečnost.
