Praha - Nejvyšší soudní instance v Česku - Ústavní soud - se zastal jednatelky společnosti z jižní Moravy, která se brání potrestání za krácení daně.

Verdikt pravděpodobně změní dosavadní rozhodování soudů v trestání daňových úniků: podle soudců Ústavního soudu se totiž odsouzení může vyhnout i člověk, který daně doplatí až poté, co na únik přišla kontrola z finančního úřadu.

O co v případu šlo? V letech 1999 a 2000 žena neoprávněně zaúčtovala faktury do účetnictví firmy a zaplatila státu o několik set tisíc na daních méně. Kontrola finančního úřadu na to přišla a jednatelka neprodleně zaplatila jak správnou daň, tak vyúčtované penále.

Přesto ji policie devět měsíců po zaplacení daně i sankce obvinila z trestného činu krácení daně. Následně za něj byla odsouzena k podmíněnému trestu vězení. Případ se dostal k Nejvyššímu soudu a ten rozhodl, že potrestání je správné, protože daň byla zaplacena až poté, co na prohřešek přišla kontrola z "berňáku".

Nejvyšší soud měl za to, že žena daň nevrátila dobrovolně, ale pod hrozbou obžaloby a nelze na ní proto vztáhnout nástroj, kterému trestní zákon říká účinná lítost. Tedy institut, díky kterému nemusí být pachatel některých trestných činů potrestán, pokud následek napraví.

ÚS: Stát dosáhl svého, tak proč trestat

Ústavní soudci ale vidí věc jinak. Podle nich takzvaná účinná lítost (doplacení daní, které podle zákona zaručuje beztrestnost) byla v tomto případě splněna.

"Institut účinné lítosti na jedné straně vedl k bezproblémovému uhrazení daňového dluhu a následně i příslušné sankce; na straně druhé však nevedl k deklarovanému prominutí jednání," uvedla v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu předsedkyně senátu Vlasta Formánková.

"Jednoduše řečeno, stát slíbil, prostřednictvím zákona, beztrestnost výměnou za peníze, avšak po jejich obdržení svůj slib nedodržel. Takový přístup považuje Ústavní soud za nepřiměřenou restrikci," dodala.

Rozhodnutí nižších soudů Ústavní soud zrušil. Soudy musí rozhodnout znovu, ale už s ohledem na názor Ústavního soudu.