Šest příběhů: Tak se české úřady brání zveřejnění informací

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
20. 4. 2015 19:26
Plat kancléře Mynáře, odměny Jany Nagyové-Nečasové nebo bonusy učitelky ve vesnické školce. Jak obtížné je u nás získat informace o veřejných penězích?

Praha - Kancelář prezidenta Miloše Zemana po dlouhých tahanicích zveřejnila platy vedoucích zaměstnanců. Má to ale háček - k částkám nepřiřadila jména ředitelů, údajně kvůli ochraně jejich soukromí.

Právě spor o to, zda je důležitější právo veřejnosti na informace, nebo soukromí státních zaměstnanců, často mění pátrání po platech v boj s úřady i soudy. Projděte si šest příběhů, které popisují cestu za informacemi v Česku.

Václav Klaus za stolem účastníků řízení. Vedle něj sedí Ladislav Jakl, ředitel politického odboru kanceláře prezidenta.
Václav Klaus za stolem účastníků řízení. Vedle něj sedí Ladislav Jakl, ředitel politického odboru kanceláře prezidenta. | Foto: Ondřej Besperát

Hrad versus Lidové noviny

Redaktor Lidových novin Tomáš Němeček vyhrál v roce 2012 soud s prezidentskou kanceláří o platy zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Petra Hájka, ředitele politického odboru Ladislava Jakla a šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta. Hájek v té době bral měsíčně v průměru 111 666 korun, Jakl 103 786.

 

Právě se děje

Další zprávy