Český senior, který žije v USA, při žádosti o důchod v Česku zjistil, že Česká správa sociálního zabezpečení nemá jeho evidenční list důchodového pojištění od posledního zaměstnavatele. Chyběl mu tak doklad o téměř devíti letech zaměstnání před jeho emigrací v roce 1984.
Správa sociálního zabezpečení tak nemohla tuto dobu zohlednit při výpočtu důchodu. Při prověřování případu ombudsman potvrdil, že správa nepochybila, naopak se intenzivně snažila dobu mužova zaměstnání dohledat. Ovšem neúspěšně. Ombudsman ve věci oslovil Archiv bezpečnostních složek, kde s hledáním uspěl.
"Ironií osudu je, že stěžovateli nakonec pomohly právě pečlivé záznamy socialistického státního aparátu. Po jeho emigraci v polovině 80. let založila komunistická Státní bezpečnost na muže složku a požádala o vyjádření i jeho zaměstnavatele. Toto vyjádření byl nakonec jediný doklad o době zaměstnání, který se podařilo dohledat," shrnul neobvyklý případ Křeček. Muži žijícímu v USA se díky pomoci ombudsmana zvýšila penze z Česka víc než trojnásobně. Z původně vypočítaných 1300 na více než 4100 korun.
Podobné pátrání v Archivu bezpečnostních složek je podle ombudsmana výjimečný krok. Pravděpodobnost, že v tomto archivu opravdu bude doklad o chybějící době pojištění, je velmi malá. Česká správa sociálního zabezpečení proto nemůže archiv oslovovat pokaždé, když žadateli o důchod chybí doba pojištění před rokem 1989. Výjimku tvoří případy lidí, kteří vědí, že je Státní bezpečnost sledovala. Ti mohou při dohledání důkazů archiv kontaktovat sami nebo to navrhnout zaměstnancům správy sociálního zabezpečení.
Základním dokladem o době pojištění je evidenční list důchodového pojištění, který správě sociálního zabezpečení povinně zasílají zaměstnavatelé. Pokud jako v případě tohoto stěžovatele chybí, může žadatel o důchod využít i jiné důkazy. Posloužit tak může pracovní smlouva, dohoda o rozvázání pracovního poměru, výpověď z pracovního poměru, potvrzení o zaměstnání nebo mzdové listy a výplatní pásky.
Případně stačí i čestné prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod. Stěžovatel, který z Československa emigroval v roce 1984, ale nic z toho k dispozici neměl. V České republice 40 let nebyl a netušil, kde by měl hledat bývalé spolupracovníky, aby mu poskytli čestné prohlášení.
Česká správa sociálního zabezpečení neuspěla s dohledáním jakýchkoli záznamů, například mzdových listů, ani v Archivu hlavního města Prahy, ani v soukromé spisovně, kde údajně měla být uložená část personální dokumentace dnes již neexistujícího zaměstnavatele.
Poté co ombudsman správě sociálního zabezpečení zaslal zprávu zaměstnavatele o průběhu zaměstnání určenou bývalé Státní bezpečnosti, správa sociálního zabezpečení tento důkaz vyhodnotila jako věrohodný a stěžovateli chybějící dobu pojištění uznala.
