Senátor získal podporu pro zrušení povinné maturity z matematiky. Je to přílepek, zlobí se Valachová

Markéta Hronová Markéta Hronová
Aktualizováno 3. 3. 2017 10:45
Studenti ještě nemají povinnou maturitu z matematiky jistou. Senátoři ze školského výboru ve středu podpořili návrh Jiřího Růžičky (TOP 09 a STAN), který by povinnou maturitu ze tří předmětů - češtiny, cizího jazyka a matematiky - na středních školách zrušil. Podle Růžičky by studenti měli mít možnost zvolit si buď matematiku, nebo cizí jazyk. Souhlasně hlasovali i senátoři z ANO a KDU-ČSL. Pozměňovací návrh je přílepkem zákona o změně financování škol. "Nechci odhadovat, ale návrh šanci na schválení má. Senát povinnou matematiku sice už jednou schválil, ale od té doby se rozložení sil změnilo," říká předseda školského výboru Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL).
Dlouholetý ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička chce, aby si studenti mohli i nadále vybrat, zda chtějí maturovat z matematiky nebo cizího jazyka.
Dlouholetý ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička chce, aby si studenti mohli i nadále vybrat, zda chtějí maturovat z matematiky nebo cizího jazyka. | Foto: DVTV

Praha - Senátor a ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (TOP 09 a STAN) prosadil ve školském výboru návrh, který ruší povinnou maturitu z matematiky. Zachoval by se současný stav, kdy studenti povinně maturují z češtiny a dále volí mezi cizím jazykem a matematikou.

Původně chtěl senátor bojovat s tím, že gymnázia a lycea mají povinně maturovat z matematiky o rok dříve než ostatní střední školy, a chtěl termín sjednotit. A protože s povinnou maturitou z matematiky nesouhlasí vůbec, nejdříve zkusil v senátním školském výboru předložit návrh, který by tuto povinnost zrušil. A k překvapení jeho samotného návrh prošel. Dokonce nebyl nikdo proti.

"Jsem přesvědčený, že je to správně z pohledu kvality výuky matematiky, i z pohledu studentů. Dává mi to logiku. Než složitě vybírat, které obory mají maturovat a které ne, tak to proboha nechme na studentech," říká Růžička. 

Pozměňovací návrh podal při projednávání zákona o změně financování škol. "Je to přílepek. Senát maturitu ze tří předmětů minulý rok schválil," zlobí se ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Senátoři definitivně rozhodnou ve středu. Pokud schválí návrh výboru, zákon se s pozměňovacími návrhy vrátí do sněmovny.

V Senátu platí jiná pravidla

Šance, že se to skutečně stane, není malá. Růžičku podpořili i senátoři z ANO a KDU-ČSL, jejichž straničtí kolegové ve vládě i ve sněmovně pomáhali povinnou maturitu z matematiky prosadit. "Proč zrovna matematika? Povinná maturita ze základů společenských věd by se také dala zdůvodnit, zvlášť v době, kdy je potřeba se orientovat ve změti různých ideologií," míní senátor KDU-ČSL Zdeněk Papoušek.

Růžička udělal dojem také na Zuzanu Baudyšovou z ANO. Přestože podle ní matematika patří k základu vzdělání absolventa střední školy, hlasovala proti povinné maturitě z matematiky. "Ředitel gymnázia Růžička má situaci dobře nastudovanou a ke zrušení povinnosti maturovat z matematiky má jistě důvod. Důvěřuji mu, a proto jsem ho podpořila."

Poměr sil v Senátu se od loňska změnil. Sociální demokraté, autoři povinné maturity ze tří předmětů (matematiky, češtiny a cizího jazyka), v něm už nemají takovou většinu, jako když se tento zákon schvaloval.

"Trváme na tom, že český jazyk, cizí jazyk a matematika mají být součástí završení středoškolského studia," říká Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. Průmyslníci doufají, že to pomůže zlepšit dovednosti studentů v matematice. Ministryně slibuje navýšení počtu hodin matematiky, dělení tříd na poloviny či změnu přípravy učitelů na vysokých školách a školení stávajících pedagogů.

Financování škol je v ohrožení

Jenže první hádky mezi politiky přišly ve chvíli, kdy měli určit, jakých oborů se má povinná maturita týkat. Návrh se několikrát měnil, vláda se shodla až napodruhé minulý týden.

Ani ve sněmovně nejsou o povinné maturitě z matematiky všichni přesvědčeni. Univerzitní profesor Jiří Zlatuška z ANO chce, aby ze tří povinných předmětů maturovali gymnazisté, u dalších škol si není jistý.

Pokud senátoři vrátí zákon s pozměňovacími návrhy do sněmovny, ohrozí tak změnu financování škol. "Školy si zaslouží spravedlivější financování. Vrácení ohrožuje start novely od září 2018," varuje Valachová.

Zdržení zkrátí čas na přípravu nového systému a ohrozí navýšení nákladů pro školy. Na změně současného financování podle počtu žáků se shodují odborné asociace, sněmovna i senátoři. "Obáváme se, že přílepky degradují dvouleté vyjednávání," uvádí předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Chceme zvyšovat matematické dovednosti, matematická gramotnost klesá, školy mají dost času i financí se připravit, tvrdí ministryně Valachová v duelu. | Video: dvtv
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, nafta je poprvé od roku 2014 nad 35 korunami za litr

Zdražování pohonných hmot u čerpacích stanic v České republice pokračuje. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 od minulého týdne vzrostla o 47 haléřů na průměrných 36,59 korun na litr. Je tak nejdražší za sedm let, naposledy za něj platili řidiči více v říjnu 2014. Nafta zdražila o 64 haléřů na 35,56 korun na litr. Nad 35 korunami byla průměrná cena dieselu naposledy v listopadu 2014. Vyplývá to z informací na webu společnosti CCS, která ceny sleduje. Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak uvedl, že růst cen pohonných hmot bude pokračovat i v první polovině listopadu, a to o desítky haléřů.

"V první polovině listopadu bude pokračovat růst cen pohonných hmot. Zdražení u benzínu i naftu by mělo být na úrovni několik desítek haléřů. Nafta bude zdražovat rychleji. Důvodem je zvýšení cen ropy Brent na současných 86 dolarů (asi 1900 korun) za barel. Od počátku roku už ropa zdražila o více než 70 procent," řekl ČTK Tomčiak. Výraznější nárůst u nafty než u benzinu je podle analytiků daný prudkým zdražováním zemního plynu, se kterým souvisí vyšší poptávka po topném oleji.

Před rokem stál litr Naturalu v průměru rovných 28 korun, tedy o 8,59 korun méně. Podobný rozdíl je mezi letošní a loňskou cenou nafty, loni byl diesel v posledním říjnovém týdnu v průměru za 27,19 korun na litr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy