Praha - Senátor a ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (TOP 09 a STAN) prosadil ve školském výboru návrh, který ruší povinnou maturitu z matematiky. Zachoval by se současný stav, kdy studenti povinně maturují z češtiny a dále volí mezi cizím jazykem a matematikou.
Původně chtěl senátor bojovat s tím, že gymnázia a lycea mají povinně maturovat z matematiky o rok dříve než ostatní střední školy, a chtěl termín sjednotit. A protože s povinnou maturitou z matematiky nesouhlasí vůbec, nejdříve zkusil v senátním školském výboru předložit návrh, který by tuto povinnost zrušil. A k překvapení jeho samotného návrh prošel. Dokonce nebyl nikdo proti.
"Jsem přesvědčený, že je to správně z pohledu kvality výuky matematiky, i z pohledu studentů. Dává mi to logiku. Než složitě vybírat, které obory mají maturovat a které ne, tak to proboha nechme na studentech," říká Růžička.
Pozměňovací návrh podal při projednávání zákona o změně financování škol. "Je to přílepek. Senát maturitu ze tří předmětů minulý rok schválil," zlobí se ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Senátoři definitivně rozhodnou ve středu. Pokud schválí návrh výboru, zákon se s pozměňovacími návrhy vrátí do sněmovny.
V Senátu platí jiná pravidla
Šance, že se to skutečně stane, není malá. Růžičku podpořili i senátoři z ANO a KDU-ČSL, jejichž straničtí kolegové ve vládě i ve sněmovně pomáhali povinnou maturitu z matematiky prosadit. "Proč zrovna matematika? Povinná maturita ze základů společenských věd by se také dala zdůvodnit, zvlášť v době, kdy je potřeba se orientovat ve změti různých ideologií," míní senátor KDU-ČSL Zdeněk Papoušek.
Růžička udělal dojem také na Zuzanu Baudyšovou z ANO. Přestože podle ní matematika patří k základu vzdělání absolventa střední školy, hlasovala proti povinné maturitě z matematiky. "Ředitel gymnázia Růžička má situaci dobře nastudovanou a ke zrušení povinnosti maturovat z matematiky má jistě důvod. Důvěřuji mu, a proto jsem ho podpořila."
Poměr sil v Senátu se od loňska změnil. Sociální demokraté, autoři povinné maturity ze tří předmětů (matematiky, češtiny a cizího jazyka), v něm už nemají takovou většinu, jako když se tento zákon schvaloval.
"Trváme na tom, že český jazyk, cizí jazyk a matematika mají být součástí završení středoškolského studia," říká Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. Průmyslníci doufají, že to pomůže zlepšit dovednosti studentů v matematice. Ministryně slibuje navýšení počtu hodin matematiky, dělení tříd na poloviny či změnu přípravy učitelů na vysokých školách a školení stávajících pedagogů.
Financování škol je v ohrožení
Jenže první hádky mezi politiky přišly ve chvíli, kdy měli určit, jakých oborů se má povinná maturita týkat. Návrh se několikrát měnil, vláda se shodla až napodruhé minulý týden.
Ani ve sněmovně nejsou o povinné maturitě z matematiky všichni přesvědčeni. Univerzitní profesor Jiří Zlatuška z ANO chce, aby ze tří povinných předmětů maturovali gymnazisté, u dalších škol si není jistý.
Pokud senátoři vrátí zákon s pozměňovacími návrhy do sněmovny, ohrozí tak změnu financování škol. "Školy si zaslouží spravedlivější financování. Vrácení ohrožuje start novely od září 2018," varuje Valachová.
Zdržení zkrátí čas na přípravu nového systému a ohrozí navýšení nákladů pro školy. Na změně současného financování podle počtu žáků se shodují odborné asociace, sněmovna i senátoři. "Obáváme se, že přílepky degradují dvouleté vyjednávání," uvádí předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
