Školy mají horší výsledky, až pětina žáků je nedokončí a i talentované děti mají menší šanci pokračovat na kvalitních středních školách. Za segregaci Romů a dětí s postiženími Česko nedávno kritizovala i komisařka Rady Evropy Dunja Mijatovićová.
Problém se přitom zdaleka netýká jen vyloučených lokalit. Podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa je po celém Česku škol, kde je většina romských dětí, osmdesát. A dalších šedesát, kde je Romů více než třetina.
"Jen minimum z podobných škol má spádovou oblast jako sídliště Chanov v Mostě, kde je skutečně většinově romské obyvatelstvo. Romské děti se v jediné škole ve městě často hromadí nejen na severu Čech, ale i v místech jako Kutná Hora, Praha, Brno či Mělník, kde jich je celkově jen procento či dvě," říká Prokop, jehož agentura PAQ Research přišla s projektem Desegregace.cz, kde situaci analyzuje a navrhuje řešení.
Systém českého základního školství, který je decentralizovaný a školy zřizují vždy obce, přitom podle Prokopa problém spíše dále prohlubuje. "Je těžké udělat společnou vzdělávací politiku. Jen osvícení zřizovatelé jsou pak schopní situaci, kdy jsou romské děti a ty ze sociálně slabých rodin posílané do jediné školy ve městě, změnit," říká sociolog.
Důsledkem neutěšeného stavu například je, že v desetině českých obcí s rozšířenou působností nedokončí devět tříd základní školy deset a více procent žáků. V Ústeckém a Karlovarském kraji to bylo podle dat ministerstva školství v roce 2020 dokonce průměrně 17,4 procenta, u dívek přes 20 procent.
"Týká se to ale i periferií Plzeňského kraje, částí Libereckého a Pardubického. Vyšší jsou čísla i v okrajových částech Středočeského kraje. Obrovské odlišnosti jsou na severní Moravě a ve Slezsku, kde jsou například Opava a Nový Jičín úspěšné, zatímco chudobou a exekucemi zasažená města Havířov a Karviná jsou na tom mnohem hůře," popisuje Prokop, podle něhož je oproti tomu například v Praze a na Vysočině míra nedokončování devíti tříd kolem jednoho procenta.
Nelichotivé vysvědčení vystavil českému základnímu školství i výzkum organizace PISA z roku 2018, který porovnával úspěšnost jednotlivých zemí. V Česku zaznamenal na konci základní školy po odečtení víceletých gymnázií nízkou čtenářskou a matematickou gramotnost u 30 procent dětí.
U žáků učilišť byla v nejnižší měřené úrovni gramotnosti, což znamená, že mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti, celá polovina. "Významná část českých dětí je tak zranitelná, má nízkou finanční gramotnost, podléhá fake news, je neschopná se orientovat v informacích," dodává Prokop.
Jak nastartovat sever
Česko jako celek stahuje z hlediska ekonomického rozvoje ztrátu na průměr států Evropské unie, pro severní Čechy a Karlovarsko však platí opak. Oblasti podle evropských statistik stále více za průměrem země zaostávají. Dokonce nejvíce v rámci srovnatelných oblastí EU.
Experti upozorňují na českou slabinu, kdy úřady a instituce, které mají v Česku na starosti sociální oblast, často nejsou propojené s těmi, které se zabývají vzděláváním. "Jsou to oddělení aktéři. Bylo by přitom třeba, aby tam, kde se vzdělávání kvůli bídné sociální situaci nedaří, přicházelo více peněz. V oněch školách pak chybí učitelé i další pedagogické profese. Státní programy zatím moc nefungují," podotkl Prokop.
Že jim chybí specialisté, přiznávají například v základní škole na litvínovském sídlišti Janov, kam chodí už téměř výhradně jen romské děti. "Potřebovali bychom zejména sociální pedagogy, kteří by komunikovali s rodiči. Jen třídní učitelé na to nestačí," říká jediný romský učitel ve škole Marian Dancso.
Podpora vzdělávání ve vyloučených lokalitách je podle něho od státu zatím slabá a mohla by kromě navýšení financí na specialisty spočívat i ve snížení počtu žáků. "Jestliže existuje vyhláška o minimálních a maximálních počtech žáků ve třídách a víme, že vzdělávání tady je náročnější, tak i opatření by měla být specifická a snížil bych počty žáků ve třídách," navrhuje.
Posílit rozpočty škol by podle Dancsa bylo třeba i kvůli tomu, aby mohly pořádat mimoškolní aktivity. "My se s dětmi snažíme, jsme si nimi šest až sedm hodin, do půl druhé, půl třetí, ale pak už často nemají co na práci a jen se potulují po sídlišti. Spousta rodičů by přitom děti na kroužky poslala, ale nemají na ně peníze. Kdyby je mohla nabídnout přímo škola v daleko větší míře než dnes, velmi by to pomohlo."
Hospodářské noviny
Tento článek vyšel v Hospodářských novinách. Předplatit si je můžete zde.
Organizace PAQ Research ve svém projektu Desegregace dokonce navrhuje určit maximální podíl romských a dalších vyloučených dětí ve třídě. "Po jeho překročení hrozí, že ostatní rodiče začnou své děti hromadně přehlašovat na jiné školy nebo se jinak snažit, aby jejich děti nechodily do romské školy," píšou autoři ve zdůvodnění. Doporučují proto, aby v jedné škole zastoupení romských znevýhodněných žáků nepřekračovalo 10 až 15 procent. Ve třídy pak maximálně čtyři žáky.
"Velká část segregovaných škol se dokonce nachází v obcích a oblastech, kde je do osmi procent romských znevýhodněných dětí. V nich lze dosahovat i ideálnějšího zastoupení do dvou žáků na třídu. To je počet, který podle výzkumů nevadí 85 procentům rodičů z majority. Potřeba je však zapojení všech škol," píše se v projektu, který zřizovatelům škol navrhuje několik zásadních kroků, jak segregaci čelit.
A právě rovnoměrné rozdělení sociálně znevýhodněných dětí je prvním z nich. Dalšími jsou důkladná příprava škol na kvalitní vzdělávání takových dětí, zajištění jejich doučování a volnočasových aktivit pro ně, terénní práce s rodinami a personální podpora škol.
Ministerstvo školství, které je hlavním terčem kritiky, se podle mluvčí Anety Lednové snaží reagovat. "Podporujeme programy na odstranění bariér pro větší účast dětí v předškolním vzdělávání, protože studie přesvědčivě ukázaly souvislost mezi účastí na předškolním vzdělávání a snížením pravděpodobnosti předčasného odchodu ze základních škol," uvedla.
Mluvčí připomíná rozbíhající se dotační program Podpora škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro roky 2022 až 2025, který by měl školám pomoci se získáním potřebných specialistů, ale i se vzděláváním pedagogů a individuálním přístupem k žákům. Poukazuje i na další dotační programy, jako jsou Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin, Podpora integrace romské menšiny, Podpora romských žáků a studentů středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol.
Zejména zahájení podpory škol, kde se už segregace rozběhla, experti i zřizovatelé vítají. Upozorňují však na nedostatek odborníků a jejich neochotu do často vyloučených lokalit zamířit. "Všechny naše základní školy se zapojily a mohou podporu na tyto personální pozice čerpat. Velkou otázkou ale je, kde tyto odborníky vzít," uvedla například místostarostka Litvínova Květuše Hellmichová.
