Mironet chce po státu 600 milionů, policie mu na dva roky zabavila počítače po falešném obvinění

Marek Pokorný Marek Pokorný
29. 6. 2016 10:01
Odškodné 626 milionů chce po státu Robert Novotný, kterému v roce 2000 policie v jeho firmě Mironet zabavila počítače a obvinila jej, že porušoval autorská práva a prodával kradené programy. Až po více než dvou letech jej zbavila obvinění a vrátila zabavené počítače, jenže tehdejšího lídra trhu mezitím předstihli jeho konkurenti.
Řídí Mironet, soudí se, fotí. Kromě toho, že je majitelem Mironetu, je Robert Novotný (na snímku odchází se svým spisem od soudu) i známým fotografem modelek či aut.
Řídí Mironet, soudí se, fotí. Kromě toho, že je majitelem Mironetu, je Robert Novotný (na snímku odchází se svým spisem od soudu) i známým fotografem modelek či aut. | Foto: Marek Pokorný

Praha - Soud začal v úterý projednávat případ společnosti Mironet, která se po státu domáhá odškodného 626 milionů. Firma měla koncem devadesátých let nakročeno k úspěšné budoucnosti. Z původního studentského projektu, který krátce po revoluci rozjížděl internetovou síť na kolejích na pražském Strahově a stavěl na koleně počítače, se brzy stal největší prodejce počítačů na internetu. A v roce 2000 očekával obrat okolo 400 milionů korun.

Jenže v květnu 2000 přišel nečekaný zátah policie: Ta zabavila nejen počítače, ale i účetnictví firmy a také obvinila majitele firmy Roberta Novotného z porušování autorských práv: V prodávaných počítačích byl údajně nelegální software firmy Microsoft. Ta také zákrok policie svým trestním oznámením iniciovala.

Žádné ilegální programy se ale nenašly, pouze na jednom z prodaných počítačů zapomněl technik testovací program. A na zbytek měla firma doklady o tom, že je koupila. Až po dvou letech - a po zásahu Ústavního soudu - státní zastupitelství Novotného zprostilo obvinění a policie mu vydala i zabavené počítače.

Aféra však tehdy společnost takřka zlikvidovala. Nejenže policie bezmála dva roky zadržovala elektroniku, firmu poškodila i obrovská negativní kampaň, kdy bylo jméno Mironetu spolu se souslovím počítačové pirátství takřka denně na televizních obrazovkách či předních stránkách novin. A Mironet mezitím předstihlo několik jeho konkurentů, a zůstal tak v jejich stínu.

Dostal 23 milionů, chce dalších 626

Novotný poté zahájil ofenzivu a začal požadovat za nezákonný zásah policie odškodné. A už dvakrát uspěl.

Již před lety firma vysoudila zhruba tři sta tisíc korun za zastarání zabavených a posléze vrácených počítačů. Ty pak musela prodat pod pořizovací cenou. Mimochodem: návrat zabavených počítačů musel nařídit až Ústavní soud.

Případ Mironet

1992 - dva spolužáci ČVUT Milan Kocián a Robert Novotný začínají stavět studentskou internetovou síť na Strahovských kolejích a staví na koleně počítače. Z jejich jmen je odvozen i název firmy s přidáním přípony net. Ten zůstává, i když Kocian z firmy odchází.

1995 - Mironet má již obrat 23 milionů korun

květen 2000 - policie zabavuje počítače i účetnictví, firmu to paralyzuje. Policie po několika měsících zatýká Novotného a obviňuje ho z počítačového pirátství.

duben 2002 - po zásahu Ústavního soudu vrací policie zabavené počítače a účetnictví, až posléze státní zástupkyně ruší obvinění Novotného.

červen 2014 - Vrchní soud v Praze přiznává Novotnému 22,5 milionu korun za snížení hodnoty ochranné známky Mironet, způsobené nezákonným postupem policie.

červen 2016  - Obvodní soud pro Prahu 2 stále projednává žalobu o 626 milionu, tedy ušlý zisk a znehodnocení firmy. Případ přebírá už třetí soudkyně, dokazování začíná od počátku.

říjen 2016 - Obvodní soud pro Prahu 2 zamítá žalobu o 626 milionu, tedy ušlý zisk a znehodnocení firmy Argumentuje promlčením.

březen 2017 - Městský soud v Praze verdikt vrací, případ podle něj promlčen není. Současně potvrzuje, že stát pochybil a nárok na odškodnění je.

Předloni v létě pak Vrchní soud v Praze přiřkl Novotnému dalších 22,5 milionu korun - a to za znehodnocení ochranné známky Mironet nezákonným zákrokem policie.

Ve hře je ale nyní ještě mnohem vyšší suma: V další žalobě požaduje Novotný po ministerstvu spravedlnosti, které má vyplácení odškodného na starosti, rovných 626 milionů. A to jako ušlý zisk a znehodnocení celé firmy. Zatímco na přelomu tisíciletí měl Mironet takřka třikrát větší obrat než nynější lídr trhu Alza, po policejním zátahu se role obrátila. A proti čtrnáctimiliardovému obratu Alzy prodal Mironet loni zboží jen za zhruba miliardu korun.

Nikdo nám nechtěl půjčit

"Ten postup policie vedl k tomu, že se zpomalil náš vstup na trh a naše místo zaujala Alza," uvedl Novotný před soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 2 Janou Hercíkovou, která začala případ v úterý projednávat.

Byť má soud tuto žalobu na stole už pět let a proběhlo již několik jednání, vše se nyní vrátilo na začátek. Případ dostal na stůl již třetí soudce (oba předchozí od soudu odešli) a dokazování začalo znovu.

Podle Novotného mu situaci zkomplikovalo i to, že policie okamžitě média informovala o zásahu. A od jeho firmy tak začali dávat ruce pryč nejen zákazníci, ale i dodavatelé.

"Kvůli naší pověsti, způsobené tím zátahem, nám banky nepůjčily a dodavatelé se báli dodávat s odloženou splatností. Chtěli zaplatit ihned," popisuje Novotný.

Poštval je na nás Microsoft

Ten je přitom přesvědčen, že vše vyvolal úmyslně lživým udáním Microsoft - a to kvůli tomu, že Mironet se rozhodl prodávat počítače bez jejich předem nainstalovaného programu - chtěl dát zákazníkům možnost, aby si vybrali, jaký software budou používat, například volně šiřitelný Linux.

"Neustále nás Microsoft tlačil k podpisu. A pak přišlo to udání, kterému šla policie na ruku," uvedl Novotný. Sám Microsoft od počátku odmítá uvedený případ komentovat.

Ministerstvo spravedlnosti ale nárok Novotného odmítá. Podle něj neprokázal, že by opravdu za to, že se mu "zadrhlo" podnikání, mohl zásah policie. A ministerstvo také poukazuje na to, že zatímco o odškodnění žaluje Novotný jako fyzická osoba, později začal podnikat jako s.r.o. a poté akciová společnost. A byť je stále jediným vlastníkem, není jasné, jak by si například rozděloval zisky.

"Jediný akcionář jsem stále já. Tato tvrzení slouží jen k tomu, aby se ten stav protahoval a samotná věc se nevyřešila," reagoval Novotný, který poukázal, že příčinnou souvislost již pravomocně konstatoval soud, když mu přiznal odškodné za znehodnocení značky Mironet. "Soudy ty námitky již dříve odmítly a protistrana to otevírá znovu," uvedl.

Vždyť jste byli ve ztrátě!

Soudkyně Hercíková se zase podivila výši požadované sumy a perspektivě podnikání, když v letech 1997 až 1999 byla firma vždy ve ztrátě. "Všechny společnosti, které startují, jsou několik prvních let ve ztrátě, aby se etablovaly. Ty ztráty jsou investicí do získání trhu," vysvětlil Novotný.

A soudkyně se také pozastavila nad tím, že žalobu podal Novotný až v roce 2011, tedy osm let poté, co skončilo jeho stíhání.

"Řekli jsme si, že nebudeme hypoteticky vypočítávat škodu, ale počkáme si, až jak se trh vyvine. A nyní jsme se ujistili, že naše cesta, kterou jsme nastoupili jako první, byla správná," vysvětlil Novotný s tím, že proto požadují odškodné jen od roku 2007. A poukázal i na to, že k uvedené škodě došli znalci.

Soudkyně Hercíková poté projednávání odročila na počátek října. Do té doby má Novotný lépe doložit, jak ho postup policie poškodil. A přesně odlišit, jakou škodu způsobilo nezákonné stíhání a jakou zabavení počítačů a účetnictví.

Rád zkouším nové věci, tak jsem se rozhodl podstoupit tento zákrok, říká k implantaci čipu do ruky Jan Hubík. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kandidátem na prezidenta francouzských Republikánů bude Ciotti či Pécresseová

Francouzská pravicová strana Republikáni (LR) si v prvním kole hlasování vybrala jako své dva kandidáty pro dubnové prezidentské volby Valérii Pécresseovou a Érica Ciottiho, uvedl list Le Monde. Druhé kolo hlasování, z nějž vzejde hlavní kandidát pravice, se uskuteční v pátek a v sobotu. Vedení strany plánuje vítěze vyhlásit v sobotu odpoledne. O pozici usilovalo celkem pět osobností, v primárkách nyní neuspěl například bývalý evropský vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Předseda strany Christian Jacob ve čtvrtek oznámil, že do závěrečného hlasování se probojovala prezidentka pařížského regionu Valérie Pécresseová, která získala 25 procent stranických hlasů a šéf regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Éric Ciotti, který v prvním kole zvítězil s 25,59 procenta hlasů.

Prezidentské volby ve Francii se uskuteční v dubnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění favorizují současného prezidenta Emmanuela Macrona. Za jeho vyzývatelku je považovaná šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy