Zátah policie zničil firmu Mironet. Teď vysoudila 22 milionů

Marek Pokorný Marek Pokorný
21. 1. 2015 14:16
Společnost s elektronikou se na přelomu tisíciletí nadějně rozjížděla díky e-shopům. Policejní omyl ji však zbrzdil a konkurenti ji snadno předběhli.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Michaela Hasíková\Economia

Praha - V roce 2000 byl Mironet jedním z nejnadějnějších obchodníků s elektronikou a s velkým náskokem vévodil žebříčku prodejců. Jako jeden z prvních totiž začal s prodejem přes internet a před konkurencí si vytvořil velký náskok.

Rozlet firmy ale zastavila policie. Pro podezření z počítačového pirátství zabavila počítače i účetnictví a majitele Roberta Novotného obvinila z porušování autorského práva. Po dvou letech sice policie musela obvinění stáhnout, jenže Mironet mezitím předstihlo několik jeho konkurentů, a na trhu tak zůstává v jejich stínu.

Teď, po více než čtrnácti letech, se podnikatel Novotný dočkal alespoň částečného zadostiučinění: soudy mu přiřkly rekordní odškodné za poškození obchodní značky.

"Zaplatili jsme 18 milionů za snížení hodnoty obchodní známky společnosti Mironet," potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.

Včetně úroků tak majiteli Mironetu přistál na účtu koncem loňského roku pěkný vánoční dárek - takřka 22 milionů korun.

Jsou to piráti!

Policejní razii proti Novotnému spustilo udání společnosti Microsoft. Policie v květnu 2000 při zásahu v pobočkách firmy zabavila nejen počítače, ale i účetnictví či databáze kontaktů. Novotného posléze obvinila.

Až po dvou letech Ústavní soud konstatoval, že zásah policie byl protizákonný, stejně jako zabavení počítačů. Přikázal proto policii, aby mu je okamžitě vrátila. Novotného pak státní zástupce zprostil obvinění.

Ilegální programy se ani nenašly, pouze na jednom z prodaných počítačů zapomněl technik testovací program.

Aféra však společnost Mironet takřka zlikvidovala. Nejenže policie takřka dva roky zadržovala elektroniku. Firmu poškodila i obrovská negativní kampaň, kdy bylo jméno Mironetu spolu se souslovím počítačové pirátství takřka denně na televizních obrazovkách či předních stránkách novin. "Tehdy jsme byli například třikrát větší než Alza. Nebýt likvidačního zásahu, jsme nyní místo ní lídrem trhu," je přesvědčen Novotný. 

I když má peníze už více než měsíc na účtu, ještě je neutratil. "Co kdyby stát podal dovolání a náhodou uspěl," zůstává opatrný.

Ještě ušlý zisk

Mironet vede s ministerstvem spravedlnosti ještě další spor, v němž jde o mnohem vyšší částku. Tentokrát o náhradu ušlého zisku. "Je to v řádu stamilionů korun. I v tomto případě na tu sumu máme znalecké posudky," potvrdil právní zástupce Mironetu Vít Kulhavý.

Prvoinstanční soud projednávání druhé žaloby pozastavil do doby, než se pravomocně rozhodne v prvním případu o poškození ochranné známky. V nejbližší době tak soud začne projednávat i druhou kauzu.

Druhý nárok Mironetu ministerstvo zcela odmítá. "Žalobou uplatněný nárok na 626 milionů korun ministerstvo neuznává, a to ani částečně," uvedl Hovorka s tím, že blíže své argumenty úřad z důvodu "procesní obrany" sdělí až před soudem.

Robert Novotný založil firmu Mironet před dvaceti lety - v roce 1995. Předloni měla jeho skupina (Mironet.cz a Mironet Technology) podle účetních závěrek obrat jednu a čtvrt miliardy korun a zisk před zdaněním 6,5 milionu. Pro srovnání: lídr trhu Alza v roce 2013 utržil 8,7 miliardy korun a jeho zisk před zdaněním činil 423 milionů korun.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy