Razantní úbytek věřících Čechů, Moravanů a Slezanů byl dosud jedním z pevných pravidel, která se naplnila v každém z dosavadních sčítání lidu, jež se konají jednou za deset let. Zatímco v roce 1991 se za věřící označilo více než čtyři a půl milionu lidí, o dvacet let později už to nebyla ani polovina.
Ovšem loňské sčítání lidu, jehož první výsledky minulý týden zveřejnil Český statistický úřad, přineslo překvapivé zjištění. Občanů Česka, kteří se hlásí k nějaké konkrétní církvi, je sice mírně méně než při posledním sčítání před jedenácti lety, o zhruba čtvrt milionu ale vzrostl počet těch, kteří se sice označují za věřící, nepovažují se ale za součást některé z náboženských organizací.
"Sledujeme odklon od konkrétních církví, nejvíce u římskokatolické církve, která je největší. Tam je pokles znatelný a veliký. Možná se to dalo očekávat, ale ta míra je výrazná," komentoval výsledky předseda úřadu Marek Rojíček.
Celkový počet věřících v Česku se tak mírně zvýšil - celkem jich bylo asi dva a čtvrt milionu. Avšak je třeba doplnit, že zároveň o zhruba 1,5 milionu přibylo také lidí, kteří v dotazníku zaškrtli kolonku "bez náboženské víry". Jejich počet přesáhl pět milionů.
Data ukazují, že je to dáno tím, že loni byli lidé o poznání ochotnější na otázku náboženské víry odpovědět než před deseti lety. Otázku nechalo nevyplněnou jen něco přes tři miliony lidí, v roce 2011 to byla téměř polovina všech obyvatel Česka.
Větší ochotu odpovídat mohla podle Českého statistického úřadu způsobit změna způsobu sčítání. Zatímco dříve lidé vyplňovali papírové formuláře, loni mohli při sčítání použít online dotazník. To jim mohlo navodit pocit větší anonymity. "Méně se ostýchali víru uvádět," míní gestor sčítání Robert Šanda. "Pro lidi mohlo být vyplnění online formuláře snadnější a důvěryhodnější," potvrzuje vedoucí oddělení koordinace přípravy a zpracování sčítání Anna Podpierová.
Za věřící hlásící se ke konkrétní církvi se loni prohlásilo celkem 1,374 milionu lidí. Ačkoli jich oproti předchozímu sčítání ubylo jen o 90 tisíc, větší církve přicházely o značnou část příznivců. Například římských katolíků bylo loni v Česku 741 tisíc, což je sice stále činilo zdaleka největší náboženskou skupinou, oproti roku 2011 jich ale ubylo zhruba o třetinu.
Podobně na tom byly také nejzastoupenější protestantské církve, tedy Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická, jimž počty souvěrců klesly zhruba o dvě pětiny.
Tento úbytek lze podle sociologa náboženství Dušana Lužného z Univerzity Palackého označit za "drastický". Způsobený je zejména tím, že kvůli nerovnoměrnému věkovému rozdělení v církvích více jejich členů umírá, než se do nich rodí. "Římští katolíci jsou na tom v tomto ohledu poněkud lépe, protože mají ve svých řadách poměrné množství relativně mladých lidí, zatímco například u Církve československé husitské je tomu právě naopak, převažují lidé nad padesát let," vysvětluje.
Podpierová ovšem upozorňuje, že příznivců těchto velkých církví může být o něco víc, než uvádí oficiální statistiky. Více lidí než při minulém sčítání nazvalo svou víru jen velmi obecným názvem, a nebylo je tak možné přiřadit k žádné konkrétní církvi. To výslednou statistiku poněkud zkresluje.
Čtvrt milionu katolíků, kteří se nepřihlásili k církvi
Celkem 235 tisíc lidí o sobě napsalo, že jsou katolíci, nedodali však, zda římské, řecké nebo starokatolické církve. Ovšem vzhledem k tomu, že se k řeckým katolíkům při loňském sčítání přihlásilo jen něco přes osm tisíc lidí a za starokatolíky se označilo asi šest set věřících, lze předpokládat, že většina těchto katolíků patří právě k římskokatolické církvi.
Dalších 71 tisíc dotazovaných pak uvedlo pouze to, že jsou křesťané. I zde lze předpokládat, že část lidí, kteří se takto definovali, spadá pod dominantní katolickou církev. Vzhledem k většímu počtu menších církví lze ale jen složitě usuzovat, k jakému společenství patří lidé, kteří se nazvali obecně protestanty - těch bylo přes 27 tisíc.
Tyto obecnější zápisy se objevovaly také v minulém sčítáních lidu, bylo jich ale mnohem méně. Katolíků bez blíže specifikované církve bylo před jedenácti lety zhruba 70 tisíc, lidí, kteří se nazvali pouze křesťany, jen 13 tisíc. A obecných "protestantů" bylo pouze asi osm tisíc.
Zbytek věřících se pak loni rozptýlil mezi menší církve a hnutí. Po římskokatolické církvi (připomeňme, že se k ní přihlásilo téměř tři čtvrtě milionu lidí) byla s 40 tisíci věřícími nejzastoupenější pravoslavná církev. Ta je jedním z mála oficiálních náboženských uskupení, kterým příznivci naopak přibyli - před jedenácti lety měla jen 20 tisíc věřících. Hranici 10 tisíc věřících překonala ještě Českobratrská církev evangelická, husité, Svědkové Jehovovi a Církev bratrská.
Počet registrovaných církví a hnutí oproti minulému sčítání narostl. V roce 2011 jich výzkumníci rozlišovali 48, v roce 2021 to bylo již 74. "Jsou to hlavně nově registrované církve, různé -ismy, tedy nábožensko-filozofické směry, a také Sithové a pastafariáni," upřesňuje Podpierová. Sith je fiktivní řád ze světa Star Wars, pastafariánství je rovněž parodické náboženství, jehož ústřední postavou je Létající špagetové monstrum.
Právě recesisté se v konečném výčtu objevují v řádu tisíců. Například ti, kteří se přihlásili k řádu Jedi, tedy rytířům z filmové série Hvězdné války, ze které pochází právě také Sithové. Oproti situaci před deseti lety jich dokonce lehce přibylo. V minulém sčítání jich bylo 15 tisíc, loni přes 21 tisíc.
| Církev, náboženská společnost nebo směr | Česká republika celkem |
| Církev římskokatolická | 741 019 |
| katolická víra (katolík) | 235 834 |
| křesťanství | 71 089 |
| Pravoslavná církev v českých zemích | 40 681 |
| Českobratrská církev evangelická | 32 577 |
| protestantská/evangelická víra (protestant, evangelík) | 27 149 |
| Církev československá husitská | 23 610 |
| Jedi | 21 023 |
| Náboženská společnost Svědkové Jehovovi | 13 298 |
| Církev bratrská | 10 762 |
Ezoterici i bývalí katolíci
Věřících, kteří neuvedli příslušnost k žádné církvi, bylo v Česku loni 960 tisíc. To je například asi o pětinu více, než kolik bylo římských katolíků. "Tato kategorie může zahrnovat někoho, kdo se považuje za věřícího, ale nehlásí se k žádné společnosti, nebo někoho, kdo ji uvést nechce," popisuje Podpierová.
"Víme, že v Česku mírně narůstá počet lidí, kteří věří v něco, co nás přesahuje. V nějakou nadosobní sílu, nemusí to být představa konkrétního boha. Může jít například o různá ezoterická učení," doplňuje sociolog Dušan Lužný.
Početní v této skupině jsou podle něj také mladí lidé z tradičně věřících rodin, kteří se ovšem nepotřebují poutat k organizované náboženské skupině. "Drží si svou víru, věří, modlí se, ale nepotřebují navštěvovat formálně řízené bohoslužby," vysvětlil sociolog.
Že těchto lidí přibývá, není podle něj nijak překvapivé. Jev v současnosti vidíme také v jiných státech Evropy. "Je to výraz obecného procesu individualizace, který je základem moderní společnosti a stále sílí. Znamená to, že každý z nás může věřit a nábožensky praktikovat, ale nepotřebujeme k tomu nějakou organizovanou skupinu," říká Lužný.
Trend podle něj naznačuje, že těchto lidí bude v příštích letech dále přibývat. Jak ale Lužný upozorňuje, od věřících hlásících se k církvím bude tato skupina vždy odlišná v tom, že nebude ve své víře tak pevná a náboženství nemusí v jejich životě hrát takovou roli.
"Když člověk věří, ale nezapojuje se do žádné skupiny a nemá nikoho, kdo by mu to stvrzoval, tak jeho víra nebývá tak pevná," dodává sociolog.
Římskokatolická církev dominuje ve všech krajích
Nejvíce věřících na počet obyvatel žije z tuzemských regionů ve Zlínském kraji, a to téměř 55 procent, a pak na Vysočině, kde tvoří skoro 45 procent. "Jde o kraje, kde si římský katolicismus udržuje svou tradiční pozici a kde se obecně udržují tradice," vysvětluje Lužný.
Zdaleka nejmenší podíl věřících má naopak Ústecký kraj - zde tvoří jen necelých 16 procent - a také Liberecký kraj s 19,4 procenta věřících. "Kromě jiných faktorů zde hraje klíčovou roli poválečný odsun Němců, který zcela narušil všechny sociální struktury a kulturní paměť. Znamenal také rozvrat náboženských struktur, na který pak navázaly protináboženské aktivity komunistického režimu," upozorňuje sociolog.
V každém kraji je nejrozšířenější katolická církev. "Na druhých místech bývá buď církev husitská, nebo českobratrská, nebo pravoslavná. Výjimkou je Moravskoslezský kraj, kde druhé místo zaujímá Slezská církev evangelická augsburského vyznání, jejíž členové žijí téměř výhradně jenom v tomto kraji. Ve třech krajích se objevili na třetím místě i Jediové," doplňuje Podpierová.
V roce 1991 tvořili věřící obyvatelé Česka asi 4,5 milionu lidí a naposledy tak převážili nad těmi bez náboženské víry. Český statistický úřad ovšem upozorňuje, že přihlášení se k církvi v tomto období brala velká část lidí jako protest proti komunistickému režimu, který náboženství v tuzemsku čtyřicet let potlačoval. V roce 2001 už se za věřící prohlásilo jen tři a čtvrt milionu lidí.
Zlom pak přinesl rok 2011, kdy se v dotazníku poprvé objevila možnost prohlásit se za věřícího, který nepatří k žádné církvi. Ve formuláři také úřad poprvé otázku vysloveně označil za nepovinnou. Za věřící a náležící k církvi se označilo téměř 1,5 milionu lidí, 700 tisíc z nich odmítlo uvést svou příslušnost k církvi.
