Česku přibylo za deset let obyvatel, v průměru zestárli na 42,7 roku, ukázalo sčítání

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 1. 2022 15:46
Česku za deset let přibylo obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu, o 87 600 víc. Téměř polovina z nich bydlela pouze ve čtyřech krajích. Průměrnému obyvateli Česka bylo 42,7 roku. Za desetiletí tak zestárl o 1,7 roku. V Česku rovněž ubývá lidí, kteří se hlásí k církvi. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.
Sčítání lidu 2021.
Sčítání lidu 2021. | Foto: Český statistický úřad

Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v Česku. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Loňský cenzus se konal od 27. března do 11. května. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v Česku se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemělo rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.

Podle statistiků sice obyvatel přibylo, ale jen mírně. Ve srovnání s rokem 2011 mělo Česko loni o procento lidí víc, žilo tu přes 10,52 milionu obyvatel. Jde o přírůstek 87 600 lidí. Sčítání také ukázalo, že na území dnešní České republiky žilo více obyvatel než loni pouze v roce 1930. Ženy tvořily 50,7 procenta populace, muži 49,3 procenta. Pokračoval trend, kdy se lidé soustřeďují do některých krajů. Ve čtyřech krajích žije 48,2 procenta obyvatel. O něco víc než čtvrtina lidí pak je v Praze a Středočeském kraji. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.

Ve Středočeském kraji žije nejvíce lidí, 1,41 milionu, následuje Praha s 1,3 milionu obyvatel. V letech 2011-2021 přibylo nejvíce lidí ve Středočeském kraji, méně lidí přibylo v Praze, Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Libereckém kraji. Naopak za deset let se počet obyvatel snížil v osmi krajích - v Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině.

Přehled výsledků sčítání v českých zemích od 1869 do 2021

rok sčítání počet obyvatel z toho české národnosti (v procentech)
1869 7,617.230 --
1880 8,222.013 --
1890 8,665.421 --
1900 9,372.214 --
1910 10,078.637 --
1921 10,009.587 67,5
1930 10,674.386 68,3
1950 8,896.133 93,9
1961 9,571.531 94,2
1970 9,807.697 94,4
1980 10,291.927 94,6
1991 10,302.215 81,2
2001 10,230.060 90,4
2011 10,436.560 64,3
2021 10,524.167 83,8

Zdroj: ČSÚ

Cizinci tvořili v roce 2021 4,7 procenta obyvatel. V zemi jich loni žilo téměř půl milionu. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci, kteří představují třetinu lidí ze zahraničí.

Rostl počet lidí nad 65 let. Dostal se na 2,1 milionu. Je to o půl milionu víc než v roce 2011 při posledním sčítání. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. Přibylo ale také dětí. Naopak méně je lidí v produktivním věku. Nejpočetnější generací dál zůstávají takzvané Husákovy děti, tedy silné ročníky 70. let.

V Česku také přibylo svobodných a rozvedených, naopak méně než před deseti lety je ženatých a vdaných. Zmenšila se také skupina vdov.

Ženy jsou podle sčítání vzdělanější než muži. Při minulém sčítání byl vyšší podíl vysokoškoláků mezi muži, zatímco teď už je mezi ženami.

Čím dál méně lidí se hlásí k církvi

První výsledky loňského sčítání lidu také například ukázaly, že v Česku ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Z údajů vyplývá, že římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340 tisíc. U dalších křesťanských církví je situace podobná.

Odpověď na otázku na víru byla dobrovolná. Kolonku se rozhodlo vyplnit zhruba 70 procent obyvatel republiky. Při cenzu v roce 2011 odpovídalo jen 55 procent lidí. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka může být za větší ochotou poskytnout údaj možnost on-line sčítání.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Štrasburk odsoudil Turecko za roční věznění novináře německého deníku Yücela

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odsoudil Turecko za to, že v letech 2017 a 2018 věznilo bývalého dopisovatele německého deníku Die Welt, německo-tureckého novináře Denize Yücela. Novinář tehdy nebyl z ničeho obviněn, na svobodu se dostal po dlouhých politických sporech a po propuštění odjel do Německa. Jeho případ zhoršil vztahy mezi Berlínem a Ankarou.

Podle verdiktu ESLP Turecko porušilo Yücelovo "právo na svobodu" a "svobodu projevu a tisku" a novináře zadržovalo "bez přesvědčivého důkazu", který by dokládal jakékoliv provinění.

Odškodné, které mu turecký soud za roční vazbu přiřkl, je podle štrasburského soudu "zjevně nedostatečné a Yücel se může nadále považovat za oběť". ESLP nařídil Ankaře zaplatit Yücelovi odškodné 13 300 eur (325 tisíc korun).

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Londýnská policie vyšetřuje sérii večírků v rezidenci Borise Johnsona

Londýnská policie oznámila, že vyšetřuje řadu večírků, které se konaly v rezidenci a kanceláři premiéra Borise Johnsona v době protiepidemických uzávěr.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

České firmy obchody na Ukrajině neutlumují, na místě je ale obezřetnost

České firmy podle státní agentury CzechTrade zatím své obchody na Ukrajině z důvodu tamní krize neutlumují. Situace na trhu je stále standardní, agentura nemá žádné informace, že by byly zrušené nebo zpožděné dodávky do země. Na místě je ovšem zvýšená obezřetnost. Firmy by měly objednávky dodávat až po obdržení platby a při uzavírání nových smluv by měly s právníky detailně probrat body týkající se mimořádných okolností. Uvedla to ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade na Ukrajině Oksana Antonenko. 

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a také v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy