Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v Česku. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Loňský cenzus se konal od 27. března do 11. května. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v Česku se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemělo rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.
Podle statistiků sice obyvatel přibylo, ale jen mírně. Ve srovnání s rokem 2011 mělo Česko loni o procento lidí víc, žilo tu přes 10,52 milionu obyvatel. Jde o přírůstek 87 600 lidí. Sčítání také ukázalo, že na území dnešní České republiky žilo více obyvatel než loni pouze v roce 1930. Ženy tvořily 50,7 procenta populace, muži 49,3 procenta. Pokračoval trend, kdy se lidé soustřeďují do některých krajů. Ve čtyřech krajích žije 48,2 procenta obyvatel. O něco víc než čtvrtina lidí pak je v Praze a Středočeském kraji. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.
Podle výsledků sčítání lidu žilo k 27. březnu 2021 v Česku 10 524 167 obyvatel. Průměrný věk byl 42,7 let. Oproti minulému sčítání vzrostl počet osob s vyššími stupni vzdělání. Ve srovnání s rokem 2011 přibylo téměř 195 tisíc domů.
— ČSÚ (@statistickyurad) January 13, 2022
👉🏻https://t.co/HkaqihaBsu#ČSÚ #scitani2021 pic.twitter.com/5SGUb4lLmF
Ve Středočeském kraji žije nejvíce lidí, 1,41 milionu, následuje Praha s 1,3 milionu obyvatel. V letech 2011-2021 přibylo nejvíce lidí ve Středočeském kraji, méně lidí přibylo v Praze, Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Libereckém kraji. Naopak za deset let se počet obyvatel snížil v osmi krajích - v Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině.
Přehled výsledků sčítání v českých zemích od 1869 do 2021
| rok sčítání | počet obyvatel | z toho české národnosti (v procentech) |
| 1869 | 7,617.230 | -- |
| 1880 | 8,222.013 | -- |
| 1890 | 8,665.421 | -- |
| 1900 | 9,372.214 | -- |
| 1910 | 10,078.637 | -- |
| 1921 | 10,009.587 | 67,5 |
| 1930 | 10,674.386 | 68,3 |
| 1950 | 8,896.133 | 93,9 |
| 1961 | 9,571.531 | 94,2 |
| 1970 | 9,807.697 | 94,4 |
| 1980 | 10,291.927 | 94,6 |
| 1991 | 10,302.215 | 81,2 |
| 2001 | 10,230.060 | 90,4 |
| 2011 | 10,436.560 | 64,3 |
| 2021 | 10,524.167 | 83,8 |
Zdroj: ČSÚ
Cizinci tvořili v roce 2021 4,7 procenta obyvatel. V zemi jich loni žilo téměř půl milionu. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci, kteří představují třetinu lidí ze zahraničí.
Rostl počet lidí nad 65 let. Dostal se na 2,1 milionu. Je to o půl milionu víc než v roce 2011 při posledním sčítání. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. Přibylo ale také dětí. Naopak méně je lidí v produktivním věku. Nejpočetnější generací dál zůstávají takzvané Husákovy děti, tedy silné ročníky 70. let.
V Česku také přibylo svobodných a rozvedených, naopak méně než před deseti lety je ženatých a vdaných. Zmenšila se také skupina vdov.
Ženy jsou podle sčítání vzdělanější než muži. Při minulém sčítání byl vyšší podíl vysokoškoláků mezi muži, zatímco teď už je mezi ženami.
Čím dál méně lidí se hlásí k církvi
První výsledky loňského sčítání lidu také například ukázaly, že v Česku ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Z údajů vyplývá, že římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340 tisíc. U dalších křesťanských církví je situace podobná.
Odpověď na otázku na víru byla dobrovolná. Kolonku se rozhodlo vyplnit zhruba 70 procent obyvatel republiky. Při cenzu v roce 2011 odpovídalo jen 55 procent lidí. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka může být za větší ochotou poskytnout údaj možnost on-line sčítání.
