Praha - Průměrný měsíční příjem 5,6 milionu korun, k tomu privátní kuchař, placený z peněz loterijní společnosti Sazka, či pronájem soukromého letadla, za něž – opět firma – platila 8,3 milionu ročně.
To byly jen některé benefity, které si v letech 2006 až 2010 dopřával tehdejší šéf největší tuzemské sázkové firmy Aleš Hušák. Užíval si je i v době, kdy se už Sazka řítila do konkurzu a v roce 2011 zkrachovala.
I proto v úterý stane Hušák před soudem. Bývalého mocného šéfa tam poslala žaloba jiného vlivného muže českého sportu - advokáta a šéfa České unie sportu (dříve ČSTV) Miroslava Jansty.
Jansta jménem unie, která byla před pádem Sazky se 73procentním podílem jejím majoritním vlastníkem, žádá po Hušákovi 953 milionů korun. To je podle Jansty částka odpovídající původnímu podílu unie v Sazce a sportovci o tyto peníze údajně po pádu Sazky přišli. A nejen kvůli Hušákově rozmařilosti.
"Viníků ztráty Sazky je více. Patří mezi ně představenstvo i akcionáři, ale jeden nese zákonnou odpovědnost, to je předseda představenstva, generální ředitel pan Hušák,“ uvedl Jansta.
Sazka už dávno před krachem nebyla schopna vyplácet výtěžek z loterií svým akcionářům - sportovním svazům v čele s dominantním ČSTV. Po konkurzu a prodeji loterijní firmy zůstala z původní Sazky pouze prázdná skořápka.
Příliš drahá hala
Jako hlavní důvod krachu Sazky je považována Hušákem prosazená výstavba předražené multifunkční arény ve Vysočanech. Podle původních propočtů měla stát 2,75 miliardy, celkově ale vyšla mnohonásobně dráž.
Jak utrácela Sazka
5, 638 milionu korun byl v letech 2006 až 2010 průměrný měsíční příjem generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka.
4,8 milionu zaplatila za čtyřměsíční marketingovou spolupráci od září do prosince 2010 moderátorovi Leoši Marešovi.
230 milionů korun firma utratila za poradenství ohledně zahraniční expanze, ke které nikdy nedošlo.
26,6 milionu korun stála firmu luxusní auta (například Bentley, Audi, Hummer).
10, 8 milionu korun byly v letech 2008 až 2010 firemní náklady na ošacení.
41,818 milionu korun stál v letech 2006 až 2010 pronájem soukromého letadla.
1,48 milionu korun stál pracovní stůl Aleše Hušáka.
459 milionů korun firma prodělala v letech 2006 až 2010 na hře Starport (videoterminály).
33 milionů korun Sazka vydala za umělecká díla.
846 milionů korun firma vydala za nemovitosti.
Vedle toho se navíc postavily nevýhodné investice – například půl miliardy korun utopila Sazka v projektu interaktivních videoloterijních terminálů Starport. Rozjížděla je přitom proto, aby z něj mohla financovat výstavbu haly.
Na vině pádu jsou podle Jansty i bývalí činitelé sportovních svazů, kteří Hušáka drželi patnáct let ve funkci. Jde zejména o Janstovy předchůdce v křesle šéfa ČSTV Vladimíra Srba a Pavla Kořana, kteří i přes kritiku Hušáka chránili. Neměli ale žádnou zákonnou odpovědnost.
Sazka skončila v konkurzu v květnu 2011. O půl roku později koupily společně její byznys za 3,81 miliardy korun skupiny PPF Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka. Poté založily novou firmu Sazka sázková kancelář, kterou posléze opět přejmenovali na Sazku. Nyní je jejím jediným majitelem Komárkova KKCG.
