Brno - Už poněkolikáté u důležitých stížností, které projednával Ústavní soud, má jeho předseda Pavel Rychetský odlišný názor než většina jeho kolegů.
Dnes zveřejnil svůj nesouhlas se zachováním Ústavu pro studium totalitních režimů. Těsná většina Rychetského kolegů minulý týden zamítla návrh ČSSD na zrušení zákona, který ústav zřizuje.
Odlišné stanovisko od většinového názoru Rychetský v poslední době prezentoval například ve sporu prezidenta Klause a předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, ve kterém uspěla soudkyně.
Kde jste byli za komunismu?
Na rozdíl od většiny ústavních soudců si Rychetský, který byl vysokým politikem sociální demokracie, myslí, že reforma veřejných financí prosazená vládou Mirka Topolánka byla přijata neústavně a že soud měl vyhovět návrhu ČSSD.
| Čtěte více: Rychetský tvrdí: Reforma byla přijata neústavně Topolánkovy reformy platí, rozhodl Ústavní soud |
Nynější Rychetského námitky proti Ústavu pro studium totalitních režimů jsou výrazně ostřejší. Předseda zkritizoval i své kolegy, soudce.
Zásadní nesouhlas totiž vyjádřil Rychetský se zákazem působení bývalých členů komunistické strany v radě a vedení ústavu. Vylučování některých skupin lidí z vědeckého výzkumu je podle něj typické právě pro totalitní režimy, které má ústav zkoumat.
Zákonná podmínka vylučuje z práce ve vedení ústavu řadu historiků, kteří se totalitám 20. století dlouhodobě věnují. Rychetský jmenoval například Viléma Prečana, Karla Kaplana, Milana Otáhala a Jana Křena.
"Řada z nich navíc byla vězněna nebo dohnána k emigraci, neboť právě oni patřili k těm, kteří měli odvahu se komunistické zvůli postavit na odpor, což o většině zákonodárců ani soudců Ústavního soudu říci nelze," tvrdí Rychetský.
| Dále čtěte: Ústavní soud odmítl zrušit Ústav pro studia totality |
Rychetskému se také nelíbí, že ústav je organizační složkou státu a kritizuje i to, že do vedení a rady ústavu nemohou bývalí členové předlistopadové komunistické strany. K nezávislému vědeckému bádání jsou v Česku podle předsedy Ústavního soudu určeny univerzity a akademie.
"Pokud se politické složky ve státě domnívají, že výsledky bádání v nějaké konkrétní oblasti nejsou dostatečné, je jejich povinností zvýšit formy podpory vědě a výzkumu, která je v naší zemi tradičně nedostatečná," uvedl Rychetský.
Hrozí politizace vědy?
Podle něj by práce státem zřízeného ústavu, jehož radu volí senátoři, podle něj mohla vést k politizaci vědy.
Za nevhodné považuje Rychetský i formulace zákona, který nejen v preambuli, ale i v dalším textu používá slovo totalitní jako označení pro období mezi lety 1948 a 1989.
"Skutečně demokratický stát nemusí přijímat zákony, kterými hodnotí svou vlastní minulost. S lítostí jsem nucen konstatovat, že k takovým legislativním praktikám se zpravidla uchylují právě režimy autokratické," uvedl ve svém stanovisku.
Odlišná stanoviska zaujalo vedle Rychetského dalších šest soudců. Ty ale zatím soudci nezveřejnili.
