Více než 13 tisíc obětí si od roku 2014 vyžádala podle mezinárodních odhadů válka na Ukrajině. Na jedné straně stojí vláda v Kyjevě, na druhé separatisté z východu země, podporovaní režimem ruského prezidenta Vladimira Putina. V nepřehledném terénu protkaném zákopy se z konfliktu postupně stala i válka dronů. Bezpilotní letadla používají separatisté k přesnému cílení bombardování ukrajinských pozic.
Kreml vojenskou podporu separatistických sil odmítá, důkazy ji ale potvrzují. Podle mezinárodního vyšetřování doputoval například z Ruska na území vzbouřenců protiletadlový systém Buk, který patřil 53. brigádě ruské protivzdušné obrany v Kursku. V roce 2014 sestřelil civilní letadlo malajsijských aerolinek na lince MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Tři stovky lidí přitom zahynuly.
A zatímco Rusko označují představitelé Severoatlantické aliance za hrozbu, Ukrajina naopak o členství v alianci posledních 20 let usiluje. O přístupový plán požádala už v roce 2008, Rusko ale proti sbližování Kyjeva s NATO dlouhodobě vystupuje.
Nyní se ukazuje, že drony, kterými separatisté v bojích o Luhanskou a Doněckou oblast zaměřují ukrajinské síly, pohánějí také motory z Česka. Dokládá to pátrání organizace Conflict Armament Research (CAR), která za podpory Evropské unie zkoumá zlomky válečného materiálu z bojišť. Motory k separatistům doputovaly od karlovarské firmy vedené mužem, který měl blízko k bezpečnostním složkám Putinova režimu. Ale také od pardubické společnosti vyrábějící motory do modelů letadel.
Kdo sestavil dron 2166?
Experti CAR mimo jiné prozkoumali bezpilotní prostředek, který Ukrajinci ukořistili v roce 2017 u přístavního města Mariupol na břehu Azovského moře. Dron s dvoumetrovým rozpětím křídel a kamerami obsahoval motor německé firmy 3W-Modellmotoren Weinhold, která je normálně prodává modelářům.
Tentokrát ale součástka s uvedeným sériovým číslem putovala v říjnu 2013 české firmě pojmenované World Logistic Group. Expertům to sdělil přímo výrobce. Následně pak sloužila v dronu separatistů označeném jako 2166, který mohl provádět průzkum nebo koordinovat útoky na ukrajinské vojáky.
World Logistic Group vznikla jako společnost s ručením omezeným v roce 2008 v Karlových Varech. Založili ji dva obyvatelé Moskvy, Petr Faridze a Maxim Trukhanov, a stali se jejími spoluvlastníky. Ke karlovarskému právníkovi Romanu Šlechtovi ale dorazil jen Faridze, v dalších letech se jím na valných hromadách nechali zastupovat oba. Firmu vlastnili do roku 2018, kdy ji nechali zlikvidovat. Sídlila v karlovarské vile, která do letoška patřila Faridzemu.
Jednatelem příslušník ruské bezpečnosti
Ani jednoho z mužů se redakcím Aktuálně.cz a Respektu kontaktovat nepodařilo. Dotazy nezodpověděl ani jejich právník Šlechta.
"Vaší žádosti o zodpovězení dotazů níže nemohu, bohužel, vyhovět, neboť jako advokát jsem vázán zákonnou povinností mlčenlivosti. I pro případ, že bych tuto povinnost neměl, sděluji, že mi opravdu není nic známo o tom, čím se uvedená společnost zabývala, neznám odpovědi ani na vaše další dotazy," řekl Šlechta.
V době, kdy minimálně jeden motor putoval přes Karlovy Vary proruským separatistům, měla firma ještě třetího jednatele, Leonida Varlamova. Ten podle ruských databází seděl zároveň ve vedení veřejné bezpečnosti Moskevské oblasti a ve vedení ruské federální vězeňské služby. Tedy organizací přímo napojených na bezpečnostní složky kremelského režimu.
Expertům, kteří drony zkoumali, ale Varlamov tvrdil, že dva měsíce poté, co se v létě 2012 nechal zapsat jako ředitel World Logistic Group, mu české úřady zamítly pracovní vízum. Z firmy se proto nechal zase vymazat. Český obchodní rejstřík ale uvádí, že se to stalo až o dva roky později, v létě 2014. Tedy v roce, kdy Evropská unie uvalila na vývoz do Ruska sankce, právě kvůli podpoře východoukrajinských separatistů. Varlamov tvrdí, že karlovarskou firmu nikdy neřídil a v Česku byl jen jednou, když se nechával zapsat jako její ředitel.
Obcházení mezinárodních sankcí proti Rusku
Povolení k vývozu motorů pro vojenské drony by firma potřebovala od českého ministerstva zahraničních věcí. To ale žádost z Karlových Varů nikdy nedostalo. "Ministerstvo neposuzovalo žádost o vydání povolení ani o udělení licence pro vývoz vojenského materiálu mimo území Evropské unie, ve které by jako žadatel figurovala tato společnost," sdělila mluvčí Eva Davidová redakcím Aktuálně.cz a Respektu.
Česká firma vlastněná Rusy tak mohla porušit evropské sankce. Unie je začala zavádět od března 2014, kdy proruští separatisté podporovaní ruskými ozbrojenými silami převzali kontrolu do té doby ukrajinského Krymu. Sankce zakazují vyvážet do Ruska jakékoli zboží, které může být vojensky využito. Kdy přesně motory z Česka na místo doputovaly, není jasné.
Experti z Conflict Armament Research upozorňují, že evropské technologie se navzdory embargu stávají součástí ruských vojenských dronů kvůli mezerám v opatřeních. Výrobcům dronů, které separatisté využívají na východní Ukrajině, nahrávají neprůhledné vývozní podmínky komponent takzvaného dvojího užití. Tedy součástek, které se dají použít k civilním i k vojenským účelům.
Výrobce má povinnost prodeji zamezit, pokud existuje podezření, že by produkty mohly posloužit vojákům. Technika tak na místo bojů putuje přes prostředníky, jakým mohla být právě karlovarská firma, konečný uživatel tak na počátku transakce není známý.
Ze součástek západních firem je poskládáno více separatistických dronů, které měli odborníci při tříletém zkoumání příležitost analyzovat. Jejich výrobci v několika případech potvrdili, že je původně dodali do Ruska.
Podobný dron prováděl špionáž přímo na území EU
Dohledat přesný původ komponent je pro experty problematické. Často mají seškrábaná sériová čísla či nesou falešná označení. V případě dronu 2166 s českým motorem ukazuje na Rusko i nález téměř stejného stroje, který před dvěma lety ohlásily bezpečnostní složky Litvy. Tedy země, která je častým cílem ruských vlivových operací.
Neznámé složky ho použily ke špionáži přímo uvnitř hranic Evropské unie. Do litevského vzdušného prostoru vstoupil v roce 2016 blízko hranic s Lotyšskem a Běloruskem, letěl do Polska a následně spadl na území Litvy.
Tamní bezpečnostní složky ve své zprávě z roku 2019 píší, že zařízení výrobce poskládal ze součástek z několika zemí. Mělo ale ruský software a bylo velmi podobné dronům, které používají ruské výzvědné a bezpečnostní složky. Od modelu nalezeného na Ukrajině se lišilo jedinou součástkou. Její britský výrobce uvádí, že nejspíše putovala ruské firmě Radiant Group, která má vládní zákazníky.
Motor pro další dron vyrobila pardubická firma
Ukrajinci ukořistí jen malou část dronů, které separatisté používají. Pohon s českým původem ale experti zjistili i u dalšího stroje. V listopadu 2018 ho kyjevské vládní síly zajistily poblíž obce Chermaly′k v Doněcké oblasti, šlo o dron typu Granat 2. Ty vyrábí ruská firma Izhmash Unmanned Systems, od níž je nakupuje i ruská armáda.
Odborníci z CAR v dronu našli český motor od pardubické firmy Model Motors. Výrobce tvrdí, že v Rusku obchodní zástupce vůbec nemá.
"Jak se náš motor dostal do dronu na Ukrajině, nemáme tušení. Hledal bych za tím modeláře zaměstnaného u výrobce toho zařízení. Na Ukrajině ani v Rusku dealery nemáme. Motor použitý v onom dronu je navíc sedm či osm let nevyráběná verze," reagoval pro Aktuálně.cz a Respekt majitel firmy Aleš Pelikán.
