Hnízdění páru kriticky ohrožených sokolů stěhovavých na známé zřícenině hradu Trosky na Turnovsku bylo pro místní i turisty událostí. Letos již druhým rokem lidé pozorovali, jak samec krouží kolem zříceniny v Chráněné krajinné oblasti Český ráj a nosí potravu samici sedící na vejcích.
Snaha páru o potomky ovšem byla marná, mláďata se letos nevylíhla. Podle správců CHKO za to může přítomnost stále populárnějších malých bezpilotních letounů na dálkové ovládání - takzvaných dronů. "Podle svědectví zdejšího kastelána jsou tady přelety dronů takřka každodenní záležitostí," uvedl pro ČTK vedoucí oddělení Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště.
Drony, které lidé používají například pro pořizování fotografií z ptačí perspektivy, se v oblasti neobjevují jen na Troskách. "Používání dronů je dnes běžné v celém Českém ráji. Nejčastěji se však objevují zejména na top lokalitách, jako jsou právě Trosky, Hruboskalské skalní město, hrad Kost a údolí Plakánek či Příhrazské skály," vyjmenoval Klápště.
I tak se podle Klápštěho zatím jedná o první doložený - a tím pádem pokutovatelný - případ v Českém ráji, kdy drony zásadně narušily hnízdění ptáků.
Drony vyplaší chráněné sokoly, tetřívky i křepelky, bojí se správci
Podobných událostí se ale mohlo udát mnohonásobně více, a to nejen v Českém ráji. Problémy s poletujícími drony hlásí i další chráněné krajinné oblasti. Jejich zástupci se shodují, že zatím nejde o masovou záležitost, obávají se ale, že bude hůř.
"V poslední době je četnost výskytu dronů na území CHKO Jizerské hory vyšší, i počet dotazů a žádostí o vyjádření k létaní s drony roste," uvedl vedoucí správy chráněné oblasti Tomáš Besta.
"Stráž přírody na prohlídkovém okruhu v Adršpašských skalách v létě zaznamenává asi jeden případ týdně, kdy se ve skalách nedovoleně objeví letící dron," doplnil Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.
Správci se obávají nejen narušení hnízdění sokolů, ale také ohrožených druhů hnízdících na zemi v rašelinách - jako je tetřívek obecný, jeřáb popelavý či bekasina otavní - nebo na horských a podhorských lukách, kde hnízdí chřástali polní, bramborníčci hnědí nebo křepelky.
Drony přitom nemusí rušit jen zvířata, ale také návštěvníky chráněných oblastí a parků. "Ti oprávněně chtějí v přírodě najít klid, ne poslouchat zvuk dronů nebo se obávat o bezpečnost svých dětí z důvodu potenciálního pádu dronu, případně řešit otázky narušení svého soukromí," dodal Kuna.
Pachatelé se odhalí sami. Fotkami na sítích
Současná pravidla lety dronů v chráněných krajinných oblastech vyloženě nezakazují, s výjimkou míst se speciálními vyhláškami, jako jsou Adršpašské skály. Každý by ale měl mít povolení. Drony s váhou nad 20 kilogramů získané od Úřadu pro civilní letectví, těm lehčím stačí souhlas dané CHKO.
To ovšem neznamená, že "pilot", který s letounem neopatrně zachází, nemůže dostat pokutu. V případě prokázaného vyrušení ptáků při hnízdění hrozí podle zákona o ochraně přírody pokuta až 10 tisíc korun. Výše se může měnit na základě okolností, pokud ovšem člověk svým jednáním způsobí smrt chráněného zvířete, hrozí mu pokuta až 40 tisíc korun.
Provozovatelé dronů mohou porušovat také jiná pravidla, například zákaz vstupu mimo turisticky značené stezky. "Letící drony mohou také rušit klid a ticho v rozporu se zákonem o lesích a za takové jednání může lesní stráž nebo orgán státní správy lesů uložit pokutu také," uvedl Kuna.
Případní pachatelé prohřešků se ovšem hledají jen těžko. Let může proběhnout velmi rychle, a pokud už ochranáři letící dron zahlédnou, zřídkakdy se dopátrají i člověka, který jej ovládá. Menší drony se dají snadno poskládat do batohu, možnému porušení pravidel tak často nelze dobře předcházet. Pokud daného člověka nepřistihnou strážci na místě, přestupek mu dokážou stěží.
Nepozorovaní hříšníci se ale často odhalí sami, a to tím, že fotografie či videa pořízené dronem v místech, kde mohl stroj ohrozit chráněné druhy, umístí na své sociální sítě. Pokud takové snímky správci vypátrají, okamžitě provinilce kontaktují a upozorní je na protiprávnost jejich jednání.
Takový případ zaznamenali například v CHKO Blanský les. "Trest jsme neudělovali, neboť vážnému poškození přírody se podařilo předejít (dravci vyhnízdili). Formální porušení zákona bez vzniku reálné škody řešíme převážně domluvou," upozornila za správu chráněné oblasti Tereza Rejnková.
Zpřísněme pravidla, volají CHKO
Některá CHKO tak uvažují o zpřísnění pravidel. "Mnoho rezervací bylo vyhlášeno před řadou let a jejich podmínky ochrany neodpovídají současné celospolečenské situaci, a tak v budoucnu plánujeme jejich přehlášení, kde uvažujeme i o omezení létání s drony," řekl Kuna z Lužických hor.
"Smysl dává omezení létání v nejcennějších částech chráněných krajinných oblastí, to znamená v prvních zónách ochrany a maloplošných zvláště chráněných územích," uvedl Klápště za CHKO Česká ráj.
Otázkou je, zda by zpřísnění pravidel pomohlo. Přísnější legislativu mají národní parky. I tam ale lidé pravidla s bezpilotními letadélky porušují. "Běžné drony nejsou, ale už to nejsou ani výjimky. Například na Sněžce se jedná o častou situaci," uvedl Radek Drahný z Krkonošského národního parku.
Zpřísněné legislativy pro drony už se dočkalo například Německo. To úplně zakazuje přelety nad přírodními rezervacemi a národními parky pro rekreační a sportovní účely. Každý dron nad čtvrt kilogramu navíc musí být označený jménem a adresou jeho provozovatele, aby jej šlo v případě nehody vypátrat.
Drony nejsou drastická věc, je ale třeba být opatrný, říká ornitolog
Že je zatím jen velmi málo podobných pozorovaných případů, jako je ten na Troskách, potvrzuje ornitolog Zdeněk Vermouzek. Právě proto, že zatím není jasné, jak moc mohou drony život ptáků ovlivnit, je ale podle něj nutné dbát při zacházení s drony v přírodě maximální opatrnosti. "Drony jsou věc, která je nová, nevyzkoušená, je o tom velmi málo literatury. Velmi špatně se odhaduje, kdy mohou ptákům vadit a kdy ne," podotkl ředitel České společnosti ornitologické.
Ptáci drony ve svém okolí vnímají, velmi dobře je slyší i vidí. Může se tedy stát, že když se letoun přiblíží k hnízdu, ptáci se vylekají a vyletí z něj. To se pravděpodobně stalo právě na Troskách.
"Pokud je to v období, kdy jsou nižší teploty a samice sedí na vejcích, tak stačí několik takových vyrušení během dne a ta vejce prochladnou, samice je nezahřeje dostatečně, aby se mohla vylíhnout, a hnízdění je zmařeno," popsal Vermouzek.
Podle něj je nepravděpodobné, že by se pták s dronem srazil v letu, to ale neznamená, že jej dron nemůže poranit. "K srážce a poranění ptáka by mohlo dojít, když pták dron v blízkosti hnízda vyhodnotí jako něco nebezpečného, zaútočí na něj a pak se může stát, že ho vrtule dronu sekne a způsobí mu nějaká zranění. Pták nečeká, že něco, co je menší než on sám, by mohlo být takto nebezpečné," uvedl.
Zdůrazňuje ovšem, že nevnímá drony jako "drastickou záležitost", která by skokově změnila existenci ptáků v přírodě k horšímu. "Může jít ovšem o jeden z tisíce faktorů, které jim život zhoršují," řekl.
Podle něj také nelze říct, že by nutně vadily všem druhům ptáků. V některých ohledech naopak drony nabídly šetrnější řešení. Běžně se například drony užívají ke sledování hnízdění racků. "Dron přelétne přes kolonii, nafotí hnízdění a je to daleko šetrnější, než kdyby do ní někdo vstupoval. Na druhou stranu to, co platí pro racky, nemusí platit pro další ptáky. Obezřetnost je namístě," dodal ředitel České společnosti ornitologické.
