"Ačkoliv jsem již podruhé předložila rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu, vím, že to nebude stačit. Dvě procenta nejsou strop, ale podlaha," sumírovala ministryně Jana Černochová (ODS) před několika dny, když promluvila před veliteli české armády. "Minulost v podceňování obrany nás teď všechny doběhla. Osmnáct let podfinancování nedoženeme tím, že jeden rok vydáme dvě procenta," řekl zase náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Poté, co české obranné výdaje letos po devatenácti letech opět vystoupaly na hodnotu dvou procent hrubého domácího produktu, tedy 160 miliard korun, ozbrojené síly budou chtít a potřebovat peněz daleko víc. Ostatně uvnitř Severoatlantické aliance se o tom mluví už delší dobu především kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Jak však vyplývá z ministerských tabulek, výdaje čistě z rozpočtu ministerstva obrany budou v příštích třech letech tvořit pouze 1,9 procenta HDP. Stejně jako letos si totiž resort bude statisticky vypomáhat penězi z jiných státních úřadů a organizací. "V minulém týdnu jsme se pohádali s panem ministrem financí, protože jsem s ním diskutovala výdaje z jiných resortů," naťukla Černochová jen tak mimochodem probíhající debaty ve vysílání ČT24, když komentovala jiné téma.
Součástí celého balíku obranných výdajů, který bude příští rok činit 160 miliard korun, je i šest a půl miliardy patřících jiným úřadům. Jde například o kompletní rozpočet Státní správy hmotných rezerv (4,1 miliardy), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (679 milionů) či Nejvyššího bezpečnostního úřadu (422 milionů).
"Mě zajímá, jestli celé rozpočty (těchto institucí, pozn. red.) budou uznány," rýpnul si do ministerských představ místopředseda branného výboru Pavel Růžička (ANO), když obrana poslancům představovala své finanční plány a rozvahy na další období.
Blanka Cupáková, vrchní ředitelka ministerské ekonomické sekce, oznámila, že v roce 2026 by takto mělo být do obranného rozpočtu započítáno 7,2 miliardy korun, o rok později pak 7,3 miliardy. Tedy tolik, aby se alespoň na základě současných výpočtů dařilo obranné výdaje držet na požadovaných dvou procentech hrubého domácího produktu.
I tak bude ale rozpočet ministerstva obrany v příštích dvou letech o několik miliard nižší, než se počítalo v původních plánech. "Bohužel se stalo to, co jsme museli očekávat v okamžiku, kdy se obranné výdaje začaly vázat na HDP. Každého čtvrtroku je zveřejňovaná makroekonomická predikce a v posledním roce hodně lítala. Když se loni dělal návrh rozpočtu, tak byla optimističtější," vysvětluje rozdíl Blanka Cupáková.
To znamená, že se tak mimo jiné sníží částka určená na investice. Z letošních 73 miliard na 66 miliard v příštím roce a 68 miliard v roce 2026. Zhruba na současnou úroveň by se opět objem peněz vyčleněných na nákupy měl dostat až za tři roky.
Vůbec největší investiční položkou pro nadcházející období je přezbrojení nadzvukového letectva a přechod na čtyřiadvacet bitevních strojů F-35. Na projekt má nyní ministerstvo připraveno celkem 143 miliard korun. Výše zálohové platby pro příští rok činí 11,5 miliardy. To je vůbec nejvyšší položka v investičním balíku.
Další více než tři a půl miliardy půjdou do nákupu švédských pásových vozidel CV90, přes čtyři miliardy pak do splátky za nové protiletadlové raketové systémy z Izraele. Přes pět miliard si vyžádá nákup a zavedení do výzbroje dalších čtrnácti německých tanků Leopard 2A4.
