Nedostatek sester je teď velkým problémem. Řada nemocnic hlásí, že jim sestřičky chybí. Co se s tím dá dělat na úrovni ministerstva zdravotnictví?
Připravujeme takovou rychlejší zákonnou úpravu, ve které se snažíme navýšit kompetence zdravotního asistenta tak, aby po absolventuře mohl vykonávat povolání takzvané praktické sestry, nikoli všeobecné. Záměrem ministerstva zdravotnictví je tedy vytvořit nový obor praktické sestry a zkrátit jejich studium ze sedmi na pět let. Jde o takzvaný model 4+1, kdy by si absolventi po středních zdravotních školách mohli doplnit jednoroční vzdělání na vyšší odborné škole.
Tato varianta se nedotýká odměňování, to je taky velmi důležitá část. Minulý týden jsem projížděla přes benzinku v Plzni a všimla jsem si, že tam nabírají brigádníky s příjmem 17 tisíc čistého, což je prakticky plat zdravotní sestřičky. To je prostě smutné.
Jaké jsou kromě nízkého výdělku důvody toho, že je sester málo?
Možná klesá atraktivita té profese. Spoustu mladých lidí to táhne do lukrativnějších oborů. Je potřeba se podívat i na to, že spousta sestřiček odchází na mateřskou a nevrací se hned do práce. Je třeba jim pomoct, a hlavně pak i samoživitelkám, aby se mohly do práce vrátit rychle.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s resortem zdravotnictví podporuje dětské skupiny, školky, kterých je málo. A je zde i několik projektů z evropských strukturálních fondů, které podporují provoz nočních školek.
V jaké fázi je novela o vzdělávání sester?
V březnu nebo v dubnu by měla být předložena na vládu. Měla by platit co nejdřív. Předpokládám, že už ve školním roce 2016–2017 by to mohlo být.
Kolik sester v Česku chybí?
Problémem je, že o tom nemáme dostatek kvalifikovaných údajů. Je strašně těžké se k nim dostat, protože zákonem není dána povinnost je ministerstvu zasílat. Pořád je to na dobrovolné bázi.
Dělali jsme si v průběhu dvou měsíců takový monitoring zdravotnických zařízení a vyšlo nám, že chybí 200 až 300 sester na území celé České republiky. Ale je to pouze nějaké číslo a nevím, jestli úplně směrodatné. I v této souvislosti bychom chtěli zavést registry (Národní zdravotnický informační systém - pozn. red.).
Ředitel nemocnice v Motole Miloslav Ludvík říká, že nedostatek sester se vždy ještě prohloubí, když se ekonomice daří a nezaměstnanost je nízká. Sestry pak odcházejí dělat sekretářky nebo třeba prodavačky, protože si tam více vydělají. A když přijde krize, tak se často zase do zdravotnictví vracejí. Dá se udělat něco pro to, aby to povolání bylo stabilnější a sestry vedle peněz měly jiné důvody, které by je přiměly zůstat?
Určitě je potřeba spolupráce s ministerstvem školství, se školami, aby motivovaly a vychovávaly zdravotnické pracovníky k tomu, aby k té profesi měli vztah. Speciálně u zdravotních sestřiček je to velký problém právě kvůli atraktivitě jiných profesí. U lékařů to tolik neplatí. Když člověk chce studovat medicínu, tak se jí pak většinou věnuje.
Není cestou sestrám zkrátka přidat peníze?
Sestřička je většinou v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli. Ministerstvo zdravotnictví v rámci svých možností a pravomocí může ovlivňovat personální stránku, a ve spolupráci s ministerstvem školství i stránku vzdělávací. Ale je bohužel na bedrech zaměstnavatelů, poskytovatelů zdravotních služeb, jakým způsobem se zachovají ke zdravotní sestřičce. My se budeme i nadále snažit zvýšit platy zdravotnickému personálu, a to nejenom sestrám, ale také lékařům, kdy máme možnost zasáhnout do platových tarifů. Ale můžeme zasáhnout jen u státních zařízení.
Mě akorát mrzí, že se pořád mluví jenom o platech. Když jezdím mimo Prahu do některých nemocnic, a jsou to i nestátní nemocnice, tak si hodně stěžují na složitou administrativu a ošetřovatelskou dokumentaci. Tady v té věci bych určitě chtěla pomoct, protože spousta pracovníků a sestřiček je složitou administrativou znechucena, ubíjí je a omezuje jejich kontakt s pacientem.
Máme teď s kolegou náměstkem pro legislativu a právo pracovní skupinu, kam jsme si pozvali zástupce ošetřovatelského personálu. Do budoucna bychom chtěli znovelizovat vyhlášku. Do půl roku by mohla být na jednání vlády.
Můžete být konkrétnější? Jak by podle vás měl vypadat ideální stav, co se týče administrativy?
Určitě je třeba ji zjednodušit. Myslím, že administrativa je daná náročností i požadavky jednotlivých zdravotních pojišťoven, což pak přenáší na bedra zdravotnických pracovníků. Takže tam, kde to můžeme ovlivnit, by se nevypisovalo tolik informací a údajů o pacientech. A to se právě dozvím od zástupců, v jakém rozsahu to chtějí změnit. Tak, aby jim to v praxi mohlo pomoci.
