Odchody lékařů a sester zastaví zvýšení platů o desetinu, tvrdí nemocnice

ČTK ČTK
4. 1. 2016 10:55
Podle Asociace českých a moravských nemocnic zastaví odchody lékařů a zdravotních sester z nemocnic jen růst jejich mezd. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ale tvrdí, že resort na navyšování finance nemá. Peníze by se však podle Asociace českých a moravských nemocnic daly získat z navýšení pojistného. Pokud se odliv zaměstnanců ze zdravotnictví nezastaví a personální situace nezlepší, hrozí, že bude omezena činnost nemocnic a péče o pacienty se zhorší.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Jen zvyšování mezd každoročně o zhruba deset procent po několik dalších let by podle zástupců nemocnic mohlo zastavit odchody lékařů a sester z nemocnic. Znamenalo by to každoročně zvyšovat úhrady nemocnicím od zdravotních pojišťoven o zhruba šest procent, a to bez snižujících koeficientů. Uvádí to Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) na svém webu v nové rubrice s názvem Hrozí zavírání nemocnic?

Na tomto názoru se podle AČMN shodly všechny nemocniční asociace a sdružení zastupující státní, krajské a soukromé nemocnice. Růst tarifů o deset procent žádají také odbory, pětiprocentní navýšení od 1. ledna považují za nedostatečné. Na desetiprocentní růst platů a mezd resort podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) nyní nemá.

Nemocnice by podle AČMN potřebovaly na desetiprocentní nárůst tarifů další zhruba tři miliardy korun. Tyto peníze podle krizového štábu nemocnic, odborů a pacientů ve zdravotnictví jsou, a to z vyššího výběru pojistného, který činí každý měsíc jednu miliardu korun.

"AČMN i další asociace a sdružení nemocnic trvale upozorňují na zhoršující se personální situaci nemocnic, což už omezuje jejich činnost a ohrožuje péči o pacienty," uvádí AČMN na svém webu s varováním, že některé nemocnice už ruší interní oddělení, bez nichž nemůže žádná nemocnice dlouhodobě fungovat.

Za problém mohou zdravotní pojišťovny

Hlavní příčinou jsou podle AČMN nízké úhrady zdravotních pojišťoven. Od roku 2008 byly nemocnicím zmrazeny i nominálně. Úhradová vyhláška na rok 2013 nominální úhrady dokonce snížila na 98 procent.

Reálné úhrady omezila kumulovaná inflace, která za toto období dosáhla téměř 20 procent. Nemocnice podle AČMN těžce postihlo i opakované zvýšení DPH a faktická devalvace koruny prováděná ČNB.

Úhradová vyhláška na rok 2014 sice nominálně zvýšila úhrady o pět procent, použité koeficienty je ale omezily, takže úhrady narostly maximálně o tři až čtyři procenta. "Zvýšení bylo použito na krytí dluhů nemocnic z předchozího období. Na zvýšení platů nezbylo," uvádí AČMN.

Úhradová vyhláška na rok 2015 nominálně zvýšila úhrady o tři procenta, opět ale byly použity koeficienty, které nárůst omezily jen na dvě procenta i méně. "Toto zvýšení úhrad bylo nedostatečné i pro pouze pětiprocentní zvýšení mezd slíbené vládou. Dvě třetiny nemocnic AČMN zvýšily mzdy o méně než pět procent a některé je nemohly zvýšit vůbec," uvádí AČMN.

Úhradová vyhláška na rok 2016 zvyšuje úhrady o tři procenta a nebyly použity žádné snižující koeficienty. Většina nemocnic by tak podle AČMN mohla zvýšit mzdy o slíbených pět procent, kdyby však nedala nic na zlepšení péče o pacienty.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy