"Obávám se, že pokud bude kampaň založená na strachu úspěšná a povede k vítězství ve volbách, tak se radikálně promění způsob politické soutěže. Protože ve chvíli, kdy lež není potrestána, tak se stává standardním nástrojem politického marketingu," říká socioložka Petra Guasti, která mimo jiné vede výzkumný tým zaměřený na polarizaci společnosti a populismus.

Upozorňuje, že svět má komplexní problémy, které se mají řešit komplexně - a to je velmi těžké sdělovat lidem. To populismus se skutečnými řešeními nezdržuje. "Pokud v kampani tvrdíte, že se řídíte hlasem lidu, odmítáte odpovědnost. Je to jako sedět vzadu v autě bez řidiče a nechat držet volant onen hlas lidu," popisuje.

Vyhrocené politické kampaně v prezidentských volbách vyvolávají silné emoce a přispívají k prohlubování příkopů ve společnosti. Zda se je podaří alespoň částečně "zakopat", záleží podle ní na tom, jak se zachová vítěz i poražený bezprostředně po volbách. "Vítězný kandidát musí podat ruku voličům poraženého a ten poražený musí přijmout prohru. Dlouho jsme si mysleli, že je to automatická věc, ale viděli jsme ve Spojených státech, že to tak být nemusí," doplňuje Guasti.

Hlavní témata rozhovoru s Petrou Guasti: 

0:25 - 3:45 O třech emocích, které jsou nejčastěji využívány v politické kampani. Která z nich měla v prezidentském klání převahu?

3:45 - 9:35 Jak pracovat s emocí strachu, proč to politickým marketérům stále prochází a zbavují se odpovědnosti? Jak reagovat na politiky kteří překračují hranici etiky a odvolávají se na poptávku "hlasu lidu"?

9:35 - 13:50 Kam se tyto negativní emoce mohou po volbách přelít? Máme šanci "deradikalizovat" společnost?

13:50 - 16:50 Co by měla být hlavní role prezidenta? Nemáme od něj příliš velká očekávání, když uvážíme jeho ústavou dané kompetence?

16:50 - 20:31 Proč mají čeští prezidenti ve zvyku nerespektovat ústavu? Jak by dnes potenciálně vypadala nepřímá volba prezidenta, která se v Česku naposledy konala v roce 2008?