Máte už první reakce veřejnosti na středeční rozhodnutí vaší vlády, podle které bude mít každý uprchlík z Ukrajiny nárok na pět tisíc korun měsíčně?
Mám pocit, že reakce veřejnosti byly v prvních dnech tak z 90 procent velmi pozitivní, lidé podporovali naši pomoc Ukrajincům. Mnohokrát jsem slyšel, ať děláme kroky na pomoc Ukrajině, že jí musíme pomáhat, musíme být solidární. Spoustu lidí popisovalo, jak sami pomáhají, bylo to všechno super.
Myslíte, že se to začíná měnit?
Teď začínám vnímat určitý posun, který podle mě mimo jiné způsobují někteří opoziční politici. Samozřejmě vliv na atmosféru ve společnosti má i to, že se zvyšují například ceny pohonných hmot a někteří lidé mají pocit, že se naše vláda dostatečně nestará o vlastní lidi. S tím nesouhlasím, promýšlíme kroky, jak dál lidem v České republice pomoci. V žádném případě to není tak, že bychom nevnímali situaci v naší zemi, včetně třeba zdražování.
Některým lidem se zdá pět tisíc korun pro uprchlíky moc. Některým naopak málo. Vedli jste na vládě delší debatu o tom, jakou částku schválit?
Musím říci, že o tomto žádná velká debata na vládě nebyla. Vycházeli jsme z mezinárodní legislativy, která říká, na jakou částku by měl mít nárok někdo, kdo získal v druhé zemi status ochrany, v našem případě vízum strpění, které uprchlíkům udělujeme. Podle této legislativy by měl stát poskytnout podporu minimálně ve výši 1,3 až 1,6násobku životního minima. Takže my jsme to zaokrouhlili na 5 tisíc korun.
A z vašeho pohledu je to málo, nebo moc?
Ono to není moc. Spousta lidí mi píše, že jim to přijde moc a já jim odepisuji, ať si tyto peníze vydělí třiceti dny v měsíci. Dostanete se na zhruba 160 korun.
Co byste řekl lidem, kteří si začínají stěžovat na naši pomoc uprchlíkům?
Dívám se na to tak, že Evropa je ve válce a my jsme v této válce také. Chlapi na Ukrajině bojují i za nás, za naše hodnoty, za naši suverenitu. My prostě máme morální, lidskou povinnost postarat se o jejich manželky a děti, aby tady u nás byly v bezpečí. Toto musíme udělat. A my to uděláme. My jsme v týlu a v tomto týlu pomáháme.
Ať si uprchlíci zřídí bankovní účet
Než bude ale tato částka schválena zákonem patrně někdy v polovině března, platí zatím částka kolem 2500 korun. Jakým způsobem ji vyplácíte?
Rád bych upozornil, že zdaleka ne všichni lidé z Ukrajiny žádají o tuto finanční pomoc. Někteří mají finanční prostředky, a to nejen hřivny. Snažíme se nyní ve všech krajích zřídit specializovaná místa, kde bychom peníze těm, kteří splňují podmínky, vypláceli. Zatím se vyplácí ve dvou asistenčních centrech. Nebylo by to tedy přímo na úřadech práce, protože už dnes jsou tyto úřady přetíženy českými klienty.
Co byste tedy uprchlíkům poradil především?
Bylo by velmi dobré, kdyby uprchlíci měli svůj účet v bance, budeme se jim snažit v tomto co nejvíce pomáhat. Rádi bychom jim posílali peníze bezhotovostně. Některé banky k tomuto našemu plánu přistupují velmi vstřícně. Byly by dokonce ochotné dát do krajských center své lidi, aby si uprchlíci mohli vyřídit účet přímo v centru.
Pár slov pro všechny co utíkají z války na Ukrajině a potřebuji pomoc.
— Marian Jurečka (@MJureka) March 9, 2022
Za pomoc se sdílením na sítích, ať se to dostane k lidem, kteří pomoc v těchto dnech potřebují.
Díky pic.twitter.com/MRlRkWZa7Q
Takže je to na dobré cestě?
Určitě ano. Spolupráce s bankami je v posledních dnech opravdu suprová. Kdyby mělo co nejvíce uprchlíků zřízený bankovní účet, tak nám by to opravdu velmi pomohlo. Vyplácet peníze v hotovosti znamená obrovskou administrativní i personální zátěž.
Na začátku uprchlické vlny někteří hejtmani říkali, že by si přáli, aby úředníci nabízeli volná pracovní místa uprchlíkům přímo v centrech pomoci. Toto ale není možné, je to tak?
Přímo práci tam nenabízejí. Lidé z úřadů práce ale jsou v asistenčních centrech a poskytují mnoho informací, takže uprchlíci se dozvídají, jak to je se sociální pomocí i s možností u nás pracovat. V tomto hraje důležitou roli středeční rozhodnutí vlády, kdy podle nově připravovaného zákona nebudou muset už uprchlíci žádat o pracovní povolení. Vstup na trh práce budou mít okamžitý, nebude nutné povolení. Předpokládám, že tento zákon, stejně jako ten o částce pět tisíc korun, sněmovna schválí ještě tento týden, příští týden Senát a následně ho bez odkladu podepíše prezident.
Jak válečným uprchlíkům pomůžete s hledáním zaměstnání? Jasně mezi nimi převládají ženy, matky s mnohdy malými dětmi, o které se musí starat.
Když přijdou na úřady práce, tak jim z evidence dáme tipy, kde mohou o práci žádat. Snažíme se je také co nejvíce propojovat se zaměstnavateli, mezi kterými je o Ukrajince velký zájem. Za zásadní ale opravdu považuji vzpomínaný zákon o volném přístupu na trh práce. Uprchlíci mohou zcela svobodně pracovat u jakékoliv firmy, u jakéhokoliv zaměstnavatele v České republice.
Aniž by se museli obracet na nějaké zprostředkovatele?
Mají zcela legální přístup na trh práce, nemusí mít pocit, že za nimi někdo přijde a řekne: Musíte platit výpalné za to, že vám zprostředkuji povolení v České republice pracovat. To je hrozně důležité i kvůli tomu, aby se nedostali do nějaké šedé zóny. Samozřejmě se na ně vztahuje v případě oficiálního zaměstnání i pojištění.
Počítáte s kurzy češtiny, protože o ty by byl patrně velký zájem?
Je důležité, jak dlouho bude konflikt na Ukrajině trvat. Pokud by dospěl v řádu dnů k mírovému řešení, a většina uprchlíků by měla naději na návrat, tak to bude jiná situace, než když mír nepřijde. V takovém případě musíme začít například i s jazykovými kurzy.
Všiml jsem si, že někde už nabídky na kurzy jsou.
Musím říci, že jsem za poslední týden fakt mile překvapen intenzivní spoluprací až se stovkami firem ohledně zaměstnávání uprchlíků. Řada z nich říká, že jsou připraveny pořádat a financovat i jazykové kurzy, stejně jako dělat například rekvalifikace.
Asistenční centra pomoci se stále rychleji plní. Co vláda udělá až budou přeplněna?
Za důležité považuji to, že jsme ve středu navrhli prodloužit lhůty pro registraci ze tří dnů na třicet. Věříme, že tím přece jen trochu odlehčíme centrům a zároveň dáme uprchlíkům možnost, aby si po náročné cestě z Ukrajiny odpočinuli a hned se nespěchali registrovat.
Ano, často jsem od nich slyšel, že tři dny byly strašně krátká lhůta.
Tímto jim skutečně dáme čas na odpočinek. Víme, že mnohdy přijíždějí velmi unavení a zbídačení, takže lhůta 30 dní začne platit hned po schválení parlamentem. Pokud jde ještě o plná centra, tak myslím, že to není největší problém. Největší výzvou bude, abychom uprchlíky začlenili do běžného života, abychom například našli kapacity ve školském systému, což bude mít dopady na sociální a zdravotní systém. Jestli ale něco takového zvládla Velká Británie během druhé světové války, tak my to musíme zvládnout také.
Evropa by měla dělat ještě víc
Hodně se mluví o tom, jestli nejen Česko, ale vlastně celý svět, dělá dost pro to, aby Ukrajina nepodlehla ruské agresi. Děláme my Češi dost?
Myslím, že z hlediska dodávek výzbroje a výstroje na Ukrajinu patříme k zemím, které pomáhají jako jedny z nejvíc. Myslím, že v tomto patříme k TOP zemím. Ať jde o samotnou Českou republiku, nebo o firmy, které pomáhají. Stejně tak děláme mnoho v pomoci uprchlíkům, práce s nimi je u nás velmi profesionální.
Jenže mnozí upozorňují, že Ukrajina potřebuje pomáhat přímo v boji nebo potřebuje, aby sankce vůči Rusku byly co nejtvrdší.
Pokud jde o sankce, opět patříme mezi ty, kteří na ně tlačí na mezinárodním poli opravdu velmi silně. Vezměte si, že jsme například pozastavili vydávání víz ruským občanům. To je silný krok, to ostatní státy zdaleka neudělaly v takové míře jako my.
Lidé mi často píší, ať se ptám českých politiků na to, proč neprosazují zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou.
Hodně jsem se o bezletovou zónu zajímal, když jsme přemýšleli, jak ještě více Ukrajině pomoci. Podle názorů lidí mám pocit, že si mnozí myslí, jak snadné je takovou zónu vyhlásit. Jenže kdyby se to stalo, tak každé letadlo v takové zóně by muselo být sestřeleno. To by znamenalo, že bychom do celého konfliktu aktivně vstoupili, což by byl problém.
Někteří lidé také volají po tom, aby Evropa co nejrychleji skončila s ruským plynem a ropou.
Zrovna teď, když s vámi mluvím (ve čtvrtek dopoledne), jedu na summit lídrů Evropské lidové strany, kde je toto téma jedním z bodů jednání. Opravdu chceme maximálně a velmi rychle snižovat závislost na Rusku. Děláme pro to konkrétní kroky. Hledáme úspory, hledáme nové dodavatele z nových zemí. U ropy jednáme například o otevření trhu pro Írán, u zkapalněného plynu chceme budovat velké kapacity zásobníků, abychom ho byli schopni koupit v průběhu roku od jiných dodavatelů.
Není to zvláštní, že většina Evropy dál žije běžným životem, kulturou či sportem, zatímco na Ukrajině umírají mimo jiné civilisté a Rusko dál útočí?
Kdybych vám měl odpovědět v jedné větě, tak vám řeknu, že děláme hodně pro to, aby tato válka skončila, ale Evropa by mohla dělat ještě víc.
V čem víc?
Ještě víc v oblasti hospodářských sankcí, ještě víc ve snižování odběru ropy a zemního plynu. A také víc ve vztahu k majetku ruských občanů.
Někteří lidé v Česku už oznámili, že nejúčinnější pomoc vidí v tom, že půjdou sami Ukrajinu bránit. Podporujete tuto jejich snahu?
Řekněme si to reálně. Počet ukrajinských mužů je velmi vysoký na to, aby mohli bránit svou vlast. Na nás teď je, abychom se postarali o ty, kteří z Ukrajiny odešli. Musíme co nejvíce pomáhat uprchlíkům a zároveň také pomáhat zásobovat lidi na Ukrajině, aby měli dostatek výstroje a výzbroje na svou obranu.
