Praha - V letních dnech stoupají teploty v budovách nebo dopravních prostředcích nad 30 stupňů. Úlevu může přinést klimatizace, ta ale ne každému vyhovuje. Rozdílné vnímání teplot je obecně patrné mezi muži a ženami. Mužům většinou vyhovují nižší teploty, navíc jsou často zodpovědní za nastavení klimatizace a tím tak teploty v kanceláři přizpůsobují svým potřebám. To dokládá i nedávno zveřejněná studie nizozemských vědců z Lékařského centra při Maastrichtské univerzitě.
“Současná regulace teploty uvnitř velkých kancelářských budov je stále založena na modelu z 60. let 20. století. Počítá s mužskou produkcí tepla, která ale tu ženskou překonává až o 35 procent,” píší autoři ve studii. Ženy totiž mají oproti mužům menší zastoupení svalové hmoty.
Ve výsledku to znamená, že zatímco muži se nejlépe cítí při 21 stupních, ženy preferují 24 stupňů. Což je zhruba teplota, která se udržuje ve vlacích či autobusech. “Standardní teplota nastavení klimatizace je kolem 24 stupňů ” říká mluvčí Student Agency Aleš Ondrůj.
Teplotní poklesy vnímáme v létě citlivě
Jiné teplotní podmínky mohou nastat ve velkých kancelářských prostorech typu openspace, kde je klimatizace nastavená centrálně. Podle mluvčího T-Mobilu Lukáše Hrabala se teplota v jejich budovách v Praze, Lounech a Hradci Králové udržuje na 21 stupních. “Lidé samozřejmě mohou vnímat stejnou teplotu různě, konkrétní nastavení klimatizace vždy záleží na dohodě v rámci jednotlivých kanceláří,” říká Hrabal.
Že ženy mohou teplotu vnímat jinak než muži potvrzuje i profesorka na Fyziologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Marie Nováková. “U žen mohou tělesnou teplotu ovlivnit například hormonální změny. Kromě ženských pohlavních hormonů tělesnou teplotu ovlivňují také například hormony štítné žlázy, “říká. V létě navíc podle ní lidé na výraznější poklesy teplot reagují mnohem citlivěji než v zimě.
Nastavování klimatizace na potřeby mužů je podle autorů studie také neúsporné a může škodit životnímu prostředí. Spotřebuje se přitom víc energie, než by tomu bylo, kdyby klimatizace chladila na teplotu o pár stupňů vyšší. To se může podepsat i na množství oxidu uhličitého v ovzduší, spotřeba kancelářských a obytných budov se totiž na jeho produkci podílí až z 30 procent.
