Před několika lety sociolog Karel Černý spolu se svou kolegyní z Fakulty humanitních studií prováděl výzkum na téma postoj k džihádu a násilí mezi českými muslimy. Vyplynula z něho mimo jiné jistá bezradnost a nejednotnost v postojích k tomu, co přesně dělat, když by někdo hlásal radikální myšlenky.
Všichni respondenti se však shodli v tom, že by vůči šiřiteli radikálních myšlenek na území Česka rázně vystoupili. I Samer Shehadeh.
"Říkal, že by zakročil a tomu člověku by se to snažil rozmluvit s tím, že je to proti islámu. A velmi se mu nelíbilo, že je u nás koncept džihádu chápán negativně jako něco, co je nutně spjaté s násilím. On to spíše chápal jako usilování o to, aby svět byl lepším místem k životu, " vzpomíná sociolog.
Jenže byl to právě Shehadeh, který se kvůli radikalizaci ocitl v hledáčku tuzemských tajných služeb. Nejprve vyzýval souvěrce, aby se neúčastnili akce proti terorismu spolu s křesťany. Z podpory terorismu byl pak obviněn před rokem, když jeho bratr a švagrová vycestovali do Sýrie, kde se účastnili bojů v sesterské teroristické organizaci Al-Káidy. Imám jim podle obvinění pomáhal.
Tři možná vysvětlení
Co se změnilo, že se sám Shehadeh přidal k radikálům? Podle sociologa Černého se nabízí dvě až tři vysvětlení. "První z nich je, že se rychle zradikalizoval ve svém pohledu na islám, což si nemyslím, jelikož byl v islámu velmi erudovaný a ve svých názorech vždy konzistentní," vzpomíná Černý.
Ani zmíněná podpora bratra a švagrové v cestě do Sýrie podle něj nebyla způsobena radikálnější interpretací islámu, ale spíše - a to je druhé vysvětlení - novým výkladem politické situace ve světě, konkrétně na Blízkém východě a v Sýrii, kterou mohl pociťovat jako nadále neúnosnou.
"Bohužel pro sebe pak v boji proti tomuto režimu podpořil, aby dva Češi odešli proti režimu bojovat v řadách militantních islamistů. Což je problém vzhledem k tomu, jaká ideologie za nimi stojí, a také proto, že se mohou časem vracet zpět do Evropy, což by představovalo přímé bezpečnostní riziko," upozorňuje Černý.
Zmínil i třetí variantu, která by mohla předcházet umístění Samera Shehadeha do vazby. A to, že policie nemá tak nabito, jak tvrdí. "Třetí možností je, že policie speciálně na pana Samera, nikoliv na tu dvojici v Sýrii, nemá dost 'vyfutrované' důkazy, to se teprve dozvíme, co mají z jeho elektronické komunikace. Uvidíme, jestli jen zprostředkoval sňatek té ženy s bratrem, nebo jí pak i koupil lístek na cestu za ním, to nevím, jestli stačí k odsouzení," doplnil Černý.
Kázal umírněně, o přátelství
Islámská nadace se od muslima distancovala. Uvedla, že nikdy nebyl jejich imámem. Což je podle Černého možný výraz sebeozdravných mechanismů v pražské muslimské obci.
Zároveň je to ale podle něj tak trochu verbální gymnastika. "Já to chápu tak, že kdysi pracoval jako pomocný imám. Zažil jsem před sedmi lety páteční kázaní, které vedl. Bylo mimochodem naprosto umírněné, tuším s tématem přátelství, velmi univerzálně vyložené, že se s tím mohl ztotožnit i křesťan," řekl Černý.
Problém s imámy nejen u nás, ale i jinde v Evropě je ten, že je naprostý nedostatek těch, kteří by komunitám vyhovovali. "Aby rozuměli islámu, zároveň i českému prostředí a uměli pokud možno česky. Byli schopni oslovit různé etnické skupiny a generace, získat si jejich důvěru. A samozřejmě, aby nebyli pod ideovým a finančním vlivem zemí, jako je Saúdská Arábie, jejíž verzi islámu v Česku skutečně nechceme," komentuje sociolog.
Trápila ho Palestina i diktatury v arabských zemích
V minulosti se Samerem Shehadehem hovořil několikrát a ví, že ho trápila zejména izraelská okupace Palestiny a taky způsob, jakým je tento konflikt na Západě podle něj jednostranně a černobíle mediálně pokrýván. "Palestinci jsou líčeni jako zlí teroristé, Izrael naopak jako oběť," shrnul výtky Černý s tím, že tato kritika se týká i prestižních médií typu BBC a byla podpořena odbornou studií "Bad news from Israel". A není tedy pouze konspirační teorií kolující mezi muslimy, tvrdí Černý.
O tématu se bavili na počátku tzv. arabského jara a v té době měl sociolog pocit, že Samera trápí také existence diktatur v arabských zemích. "Pokud bude na Blízkém východě docházet k takovému brutálnímu rozvratu celých států a společností a ke stále většímu chaosu a násilí, tak to těžce ponesou i někteří muslimové u nás pociťující solidaritu s muslimy na Blízkém východě a budou se snažit přicházet s alternativními vizemi, jak tam opět obnovit řád, třeba v podobě salafismu (radikální směr islámu, který chce obrodu a očištění islámu a propaguje šíření nenávisti vůči jiným náboženstvím, pozn. red.)," doplnil Černý.
Sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz zdůraznil, že nelze mluvit o obecném trendu radikalizace muslimů v Česku. "Organizovaná pražská nebo brněnská komunita má myslím spíše sebeočistné mechanismy a radikálním myšlenkám - minimálně otevřeně vyjadřovaným - nepřeje," ujišťuje.
Většina muslimů se podle Černého v Česku ale nijak neorganizuje, žijí si své životy, mají své rodiny a chodí do práce. "Takže pak se v tomto roztříštěném poli různých organizovaných oficiálních skupin, vzájemně izolovaných neformálních skupinek a izolovaných jednotlivců vůbec nemůžeme mít přehled o všech muslimech ani o tom, zda se nějaký náhodou někde po večerech u internetu neradikalizuje, protože se na ty zprávy ze Sýrie už nemůže dál dívat, " doplnil sociolog.
Islamofobie je riziko
Radikalizaci nezlehčuje, ale riziko vidí především v islamofobii. "Jestliže je v Česku většina muslimů perfektně integrovaných nebo dokonce asimilovaných, což je v evropském měřítku unikátní úspěch, tak vypjatá situace po roce 2015, nám to, co se za minulá desetiletí dobře povedlo, může velmi rychle pokazit," obává se sociolog.
Část integrovaných muslimů se podle něj může stáhnout do segregace, omezit dosavadní četné kontakty s majoritou a omezit se na styky s krajany nebo se souvěrci, protože se tak budou cítit bezpečněji a komfortněji, nebudou muset každý den poslouchat od Čechů něco o terorismu a neustále se obhajovat z něčeho, s čím nemají nic společného.
"Rostoucí frustrace z české majority určitě není vhodný předpoklad k dobrému soužití, " dodává Černý.
