Česká silniční a dálniční síť se letos rozroste o 73,7 kilometrů. Stát otevře pro motoristy 24 kilometrů dálnic, 25,9 kilometrů rychlostních silnic a 23,8 kilometrů silnic I. tříd.
Řidiči se ovšem nedočkají žádné ucelené dálnice jako loni otevřením austostrády z Poděbrad k Hradci Králové nebo dokončení celé plzeňské dálnice.
Silničáři otevřou vždy jen pár kilometrů - jako například sedmikilometrový úsek dálnice D3 v jižních Čechách nebo dvoukilometrový úsek R35 z Liberce do Jeřmanice. Obdobné je to i u nových silnic.
Nejdelší otevřenou dálnicí bude ostravská D47, kde se zprovozní úsek dlouhý více než sedmnáct kilometrů.
"Nejvýznamnějším úsekem budou první kilometry ostravské dálnice D47," potvrdil Alfred Brunclík, který od 5. března nově vede státní Ředitelství silnic a dálnic.
Právě na severu Moravy vyroste letos nejvíce silnic a dálnic - více než 26 kilometrů. Na druhém místě je Jihočeský kraj, kde se otevře osmnáct kilometrů nových komunikací.
Komunikace za 118,5 miliard
Všechny letos otevřené silniční úseky budou stát více než více než 35 miliard korun.
Na další desítky miliard vyjdou další rozestavěné silnice. Celkem v tuto chvíli staví stát 330 kilometrů komunikací, přičemž zhruba třetina jsou čtyřpruhové silnice. Náklady na tyto stavby přesáhnou 118 miliard.
"Nejvýznamnější a zároveň finančně nejnáročnější z těchto staveb je ostravská dálnice R47 a Pražský okruh," poznamenal ředitel Brunclík.
Věří, že stát i s pomocí evropských fondů na všechny stavby sežene dostatek peněz, přestože Státnímu fondu dopravní infrastruktury zatím v rozpočtu na letošní rok chybí přibližně 32 miliard korun.
"Jsem přesvědčen, že se prostředky najdou," řekl Brunclik.
Polovina silnic I. třídy nevyhovuje
Skeptičtější je naopak Brunlík v případě peněz na opravy chrátrajících silnic a dálnic. Podle něho by bylo potřeba na opravu a údržbu celé silniční a dálniční sítě každoročně vynaložit asi 11,5 miliard korun, a to až do roku 2020. Jenže stát a kraje dávají jen malou část z této částky.
Přitom za posledních pět let vzrostl podíl silnic I. třídy v kategorii "nevyhovující" na přibližně 2,9 tisíc kilometrů, což je zhruba polovina.
Brunclík si postěžoval, že zatímco intenzita dopravy na dálnicích narostla za posledních patnáct let o 240 procent, náklady na opravu a údržbu jsou na šedesáti procentech roku 1992.
Podle Brunclíka by například pomohlo, kdyby stát dával do silniční sítě více peněz z daně z benzinu a nafty. Zatím jde ze státní pokladny pouze 9,1 procenta.
"Kdybychom měli nárok na padesát procent této daně, byl by to významný zdroj příjmů," poznamenal Brunclik.
Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) minulý týden v rozhovoru pro ČTK ovšem uvedl, že nezáleží na tom, z jaké daně peníze na dopravu jdou, a ve věci nehodlá podnikat žádné kroky.
