reklama
 
 

Rektor Bek: Zeman se měl Hermana zastat, i když s ním nesouhlasí. Takový nadhled mi v politice chybí

27. 10. 2016 18:52
Společné prohlášení čtyř ústavních činitelů kvůli setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek přirovnal k období protektorátu a normalizace. A na protest vyvěsil tibetskou vlajku. "Byl to projev sympatie k postupu pana ministra Hermana. Jsem přesvědčen, že je v pořádku, že se s dalajlámou setkal," říká Bek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kauza s neudělením vyznamenání Jiřímu Bradymu je podle něj ostuda. Bek se proto 28. října zúčastní shromáždění na Staroměstském náměstí. "Představitelů různých politických proudů tam bude dostatek na to, aby moje účast nemohla být vnímána jako podpora některé konkrétní politické strany," vysvětluje.

K prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k návštěvě dalajlámy jste se poměrně ostře vyjádřil. V čem vás zaskočilo nejvíc?

Já si nepamatuji, že by v posledních letech někdy nejvyšší ústavní činitelé takto společně zaujímali stanovisko. Je to naprosto mimořádná situace. Také mě zarazil tón prohlášení – je velmi vstřícný k cizí zemi a přitom mi není vůbec jasné, jakým způsobem by přijetí dalajlámy jedním z ministrů mohlo věcně ohrozit české zájmy. Reakce ústavních činitelů svou naléhavostí a tónem prostě neodpovídá vážnosti situace. Ta podle mě nijak vážná není. Kdyby v kterékoliv zemi byl obchod s Čínou závislý na symbolických gestech, nikdo by s ní nemohl obchodovat. Obchod s Čínou je důležitý pro Čínu a já nevidím žádný důvod, proč by politici měli činit takto mimořádné kroky.

Takže společné prohlášení vnímáte jako podlézavost?

Naši ústavní činitelé tím dávají signál, že nejsme tak úplně suverénní zemí, což mě jako občana mrzí a jako rektora svobodné univerzity dvojnásob.

Reakci čtyř nejvyšších politiků jste přirovnal k období protektorátu nebo normalizace. Nebylo to od vás až moc silné vyjádření?

Nemusí se mnou řada lidí souhlasit, ale pokud si vzpomenu na ten tón prohlášení ústavních činitelů, od roku 1989 si nepamatuji, že by se politici takto pokorně obraceli na cizí stát. Pro mě to je blízké tónu, který používala československá vláda v nesvobodných obdobích, která zmiňujete.

Jako rektor instituce, která má – kromě jiného – vychovávat studenty k hrdému občanství a patriotismu, jsem nesouhlasil, aby ústavní činitelé tímto způsobem vystupovali. To je vše.

Kdo je Mikuláš Bek?

Kdo je Mikuláš Bek?

Dvaapadesátiletý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek pochází ze Šternberka. Vystudoval hudební vědu a v roce 2004 se stal docentem. Od stejného roku působil jako prorektor univerzity, rektorem se stal poprvé před pěti lety. Loni v dubnu byl Akademickým senátem MU na rektorském postu znovu potvrzen. V roce 2013 odmítl, aby prezident Miloš Zeman vystoupil na půdě ekonomické fakulty MU s odůvodněním, že se jedná o čestného předsedu politické strany a jeho vystoupení v době volební kampaně by bylo jasným narušením principu politické neutrality univerzity. Zeman ho jako odvetu opakovaně nepozval na Hrad na oslavu státního svátku 28. října.

Podobně ostře se vůči vám vyjádřil i Hrad. Kancléř Mynář řekl, že univerzity byly vždycky průkopníky "správných myšlenek bez toho, aniž by si ověřily, jak to skutečně je".

Pana kancléře bych nechal bez komentáře. Pro mě není relevantní partner pro žádnou debatu. To je člověk, který plní svoje politické zadání – a já to chápu. Odvedl pozornost od jádra věci k něčemu, co vůbec není předmětem debaty.

V reakci na dění okolo návštěvy dalajlámy jste se rozhodl vyvěsit na univerzitě tibetskou vlajku. Co přesně jste tím chtěl vyjádřit?

Bylo to symbolické gesto, které je z podstaty zkratkovité. V dnešní mediální komunikaci není prostor pro dlouhá argumentovaná vyjádření a jediným způsobem, kterým můžete veřejnou atmosféru ovlivnit rychle, je právě symbol. Univerzita celá léta vyvěšuje tibetskou vlajku v březnu, to není nic nového. Že jsem dal vlajku vyvěsit tentokrát mimořádně, byl projev sympatie k postupu pana ministra Hermana. Jako občan jsem přesvědčen, že je v pořádku, že se s dalajlámou setkal. A také jsem tím chtěl dát najevo nesouhlas s tónem vyjádření dotyčných ústavních činitelů.

Nicméně se objevily i polemické komentáře, že tibetskou vlajku zneužíváte k vašemu osobnímu sporu s prezidentem.

Já si myslím, že to tak není už jen proto, že ji vyvěšujeme každý březen. Ukazuje to dlouhodobý postoj univerzity. Jsem si jistý, že historie vyvěšování tibetské vlajky sahá hluboko. Zneužití to není.

Případ okolo Jiřího Bradyho? Ostuda

Probíhá mezi rektory a prezidentem válka, jak se často uvádí?

Takto bych to nenazval. Řekl bych, že je to spor – a ten je v demokratické společnosti normální. Očividně se v některých otázkách s panem prezidentem neshodujeme. Byl tu problém se jmenováním profesora Putny, které bylo odkládáno z důvodů, jež podle nás nesouvisely s jeho akademickou pozicí. Poté pan prezident stále nejmenoval tři profesory, přestože byli řádně navrženi. Součástí sporu s hlavou státu je i odlišný názor Masarykovy univerzity na vystupování politiků na akademické půdě v době předvolební kampaně.

Návštěva dalajlámy vyvrcholila neudělením státního vyznamenání Jiřímu Bradymu, který přežil holocaust, a původně jmenován být měl. Jak tento případ vnímáte?

Já rozhodně nejsem rád, že je takhle diskreditováno udílení státního vyznamenání. Ať už ten příběh byl jakkoliv, celá situace je z hlediska působení našeho státu dovnitř nebo navenek ostudou. I kdyby se to urovnalo, ostuda už vznikla a mě to mrzí.

V návaznosti na to se má v pátek v podvečer konat na Staroměstském náměstí protestní setkání. Zúčastníte se ho?

Ano.

Předpokládám, že to je z důvodů, které jste už popsal.

Jednak nemám ten večer co dělat, protože na Hrad nejsem opakovaně zván (smích). Také mě jako občana zajímá, co si myslí celá řada politických aktérů. Byl jsem na tu akci pozván místopředsedou sněmovny Gazdíkem a jeho pozvání jsem přijal.

A nepodporujete tím jako rektor konkrétní politiky, kteří tam budou?

Váhal bych, kdyby to shromáždění bylo nějak jednobarevně politické, kdyby bylo svoláno třeba představiteli jedné politické strany. Ale zdá se mi, že představitelů různých politických proudů tam bude dostatek na to, aby moje účast nemohla být vnímána jako podpora některé konkrétní politické strany.

Zeman využívá polarity ve společnosti

Neukazuje fakt, že politici a další osobnosti budou nejvýznamnější státní svátek slavit na dvou místech současně, na velký rozkol ve společnosti?

Ano, ukazuje to objektivně existující polarizaci společnosti, což samo o sobě není nic neobvyklého. Možná jsme jen na nějakou dobu podlehli iluzi, že společnost polarizovaná není.

Často zaznívá, že by se společnost i politická sféra měla v době nejdůležitějšího státního svátku spíš sjednotit.

Bylo by správné, kdyby se v tento den projevovala shoda na základních hodnotách, než ono rozdělení. Ale myslím, že představitelé univerzit nejsou těmi, kdo by záměrně vyvolával napětí. Naše pozice je defenzivní – reagovali jsme až na kroky prezidenta a jeho kritiku. Postupujeme také velmi zdrženlivě. Můžeme situace okolo 28. října litovat, ale vysoké školy toho nejsou viníkem.

Takže napětí vyvolává Miloš Zeman?

To bych tak jednoduše neříkal. Ta polarizace společnosti je objektivní a spočívá spíš v různých šancích, zájmech, profitu různých skupin z přeměn české společnosti. Pan prezident jen zviditelňuje tuto polaritu a využívá ji jako součást své politické agendy, což je legitimní. Takovou ambici ale nemají představitelé vysokých škol.

My jen říkáme, že se politici nemají plést do jmenování profesorů a že stát se má chovat důstojně a nemá se zesměšňovat servilními gesty vůči jiným mocnostem anebo neomaleným zacházením s lidmi, kteří mají úctyhodný životní příběh, a jejich znevažování je znevažováním elementárních hodnot slušnosti.

Radši racionální debata

Neplánujete dalajlámu pozvat v příštích letech na univerzitu?

Nechci předjímat další kroky. Uvidíme, jak se veřejná debata bude dál vyvíjet. Na druhou stranu bych byl rád, kdyby symbolických gest mohlo být výrazně méně a mohl by být větší prostor pro racionální debatu mezi univerzitami a politickou sférou.

Co tím přesně myslíte?

Například přímá diskuse mezi akademiky a prezidentem zcela usnula. Předsednictvo České konference rektorů mělo příležitost sejít se s prezidentem pouze jednou, a to bylo před třemi lety. Po sporech ohledně jmenování některých profesorů byly signály, že by mohlo dojít k další schůzce, ale nestalo se. Možná by bylo dobře, kdyby přes všechny výhrady probíhala pravidelná setkání nejvyšších představitelů univerzit i s hlavou státu. A zvlášť ve chvíli, kdy mají na různé otázky související s děním na univerzitách a ve státě odlišný názor. To se bohužel neděje.

Hovořili jsme o rozkolu ve společnosti. Jak by se podle vás měl zmenšovat?

Je nepochybné, že česká společnost polarizaci zvládá hůř než jiné společnosti, které jsou na demokratický konflikt zvyklé a mají ho víc v krvi. My jsme ho na 40 let zakryli pod fasádu socialistického režimu, veřejná debata neprobíhala a teď se s neshodou názorů vyrovnáváme hůře. Nyní to vypadá, že části společnosti spolu skoro válčí. Měly bychom se snažit ještě víc přispět k tomu, abychom si způsob přátelského sporu, který je základem fungování demokracie, osvojovali.

Jak si to mám představit?

Vezměte si příklad pana ministra Hermana. Myslím si, že by bylo zcela namístě – a já bych to plně respektoval – kdyby prezident místo podepsání prohlášení ústavních činitelů řekl na tiskové konferenci, že s ministrem nesouhlasí, protože jeho postup podle jeho názoru škodí českému státu, ale přesto bude ministrovo právo na setkání s dalajlámou hájit proti jakémukoliv jinému státu prostě proto, že je příslušníkem země, kterou Miloš Zeman reprezentuje. To mi v české politice chybí.

autor: Jan Hejl | 27. 10. 2016 18:52

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama