Praha - Pro jedny další krok k Velkému bratrovi, pro jiné nástroj, díky němuž bude snazší trestat ty, kteří mají opakovaně problém s dodržováním veřejného pořádku. Řeč je o registru přestupků, který v pátek ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna.
Pokud zákon projde Senátem a podepíše ho prezident, mohl by systém začít fungovat od roku 2017. "Získáme důležitý nástroj pro to, aby státní orgány měly lepší představu o tom, koho mají před sebou," uvedl předkladatel návrhu, ministr vnitra Milan Chovanec.
Těmi, kdo po další centrální evidenci volali nejhlasitěji, byly zejména obce. Pokud totiž nyní strážníci někoho přistihnou při drobné krádeži, nemají možnost zjistit, jestli náhodou nejde o notorického zloděje, s nímž mají podobnou zkušenost i jinde.
Co bude v registru zaznamenáno?
Nejen krádeže, ale i třeba rušení nočního klidu nebo méně závažná ublížení na zdraví. Novela zákona vyjmenovává několik oblastí, které bude registr postihovat - přestupky proti majetku, občanskému soužití a proti veřejnému pořádku.
Systém bude přestupky evidovat po dobu pěti let. O recidivu půjde, pokud se někdo dopustí stejného přestupku víckrát během jednoho roku.
Co bude za opakování přestupku hrozit?
Přestože původní varianta počítala s tím, že opakování některých přestupků by se stalo trestným činem, z výsledné podoby zákona ale toto opatření vypadlo. V praxi tak jediným postihem budou vyšší pokuty.
Jejich horní hranice vzroste o polovinu oproti současnému stavu. Za opakovanou drobnou krádež tak zloděj místo pokuty do 20 tisíc korun zaplatí až 30 tisíc. Za opakované založení černé skládky bude místo 50 tisíc hrozit až 75 tisíc korun.
V některých případech bude ovšem opakovaný záznam v rejstříku znamenat odebrání zbrojního průkazu, případně překážku k jeho vystavení. Opakování některých přestupků by také mohlo zavřít dveře těm, kdo by chtěli sloužit jako strážníci.
Zjistím, kolik kde mám přestupků?
Na rozdíl od rejstříku trestů budou mít do evidence přestupků přístup jen statní orgány. Důvod je jednoduchý - byrokracie. Pro stát by totiž bylo vyřizování opisů jak finanční, tak administrativní zátěží.
A podle poslanců nejen pro stát. "Žádali by ho zaměstnavatelé a další. Nepochybně ani ti, kteří se žádných přestupků nedopouštějí, by nebyli rádi, kdyby museli toto neustále dokládat," zdůvodnil při projednávání zákona předseda ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Nehrozí Velký bratr?
Zavedení registru kritizuje zejména opozice - nelíbí se jí, že řada úřadů bude mít přehled i o bagatelních přestupcích, a to až po dobu pěti let. "Pokud to má sloužit k posuzování spolehlivosti člověka, nemůžeme tam dávat všechny banální přestupky. Uvažujme o tom, co všechno tam má být uvedeno a jaké instituce tam mají mít přístup," uvedl poslanec za ODS Marek Benda.
Jako příklad uvedl, že do registru se má zapisovat i to, pokud někdo udělá sebemenší přestupek na úseku rybářství, například chytí podměrečnou rybu. Opozice se pokoušela zkrátit dobu evidence na jeden nebo tři roky, ani jeden z návrhů ale neprošel.
