Bič na recidivisty. Registr přestupků pomůže obcím i soudům

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
Aktualizováno 21. 1. 2015 15:08
Díky novele zákona budou mít obce, policie i soudy přehled o minulosti notorických pachatelů přestupků.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – České radnice už netrpělivě čekají na slibovaný vznik registru přestupků, jehož novela zákona ve středu prošla v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou. Obce díky systému z pera ministra vnitra Milana Chovance rychle dohledají, zda mají tu čest s dosud bezúhonným občanem, nebo notorickým výtržníkem. A v případě recidivy mu budou moci uložit přísnější pokutu.

"Po registru voláme už dvacet let, takže využívat jej budeme s radostí. Úřadům přibude administrativa se zápisem přestupků i lustrováním pachatelů, což například v našich podmínkách nebude vůbec zanedbatelný nárůst práce, přesto jeho zavedení uvítáme,“ uvedl mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši.

V současnosti mají radnice jen omezenou možnost, jak recidivisty odhalit. Zjistí totiž pouze přestupky, kterých se pachatel dopustil přímo na jejich území. Některé úřady na to mají vlastní elektronický systém, jiné vyhledávají minulost pachatele přestupku v papírech.

"Nemáme však žádné informace o přestupcích spáchaných v jiných obcích v ČR, takže pokud se někdo stěhuje nebo páchá protiprávní jednání různě po republice (klasický případ jsou újezdy od čerpacích stanic), naše pokuta s tím nekoresponduje,“ uvedl vedoucí správního odboru jihlavského magistrátu Jan Vystrčil.

U notorických přestupkářů pak úřady pokuty postupně zvyšují až na maximální možnou hranici. Tu chce nyní ministerstvo zvýšit, u některých přestupků až dvojnásobně. Za opakovanou drobnou krádež by tak zloděj místo pokuty do 15 tisíc korun musel zaplatit až 30 tisíc. Rušení nočního klidu by nově místo maximální pětitisícové pokuty mohlo vyjít až na 15 tisíc.

Registr využijí i soudy

Úřady však upozorňují na to, že zvýšení pokut samo o sobě na některé skupiny výtržníků platit nebude. "Postihovat osoby páchající přestupky vcelku není problém, problémem však často je sankci posléze vymáhat,“ dodává Halmoši. Potíže mají úřady především s nemajetnými bezdomovci, cizinci nebo lidmi, u kterých nelze zjistit místo pobytu.

Novela pomůže také hodnocení spolehlivosti držitelů zbrojních průkazů. "Magistrát projednává přestupky na úseku zákona o střelných zbraních, recidiva v těchto případech má za následek odebrání či nevydání zbrojního průkazu policejním orgánem,“ uvedl mluvčí magistrátu Karlových Varů Jan Kopál.

Lepší přehled o minulosti pachatelů díky registru získají také soudy. "Soud například při zkoumání chování propuštěného z výkonu trestu s podmínkou činí dotaz na úřadě dle místa bydliště. Pokud například občan Chrudimi krade v Praze, soud se o tom nedozví,“ popisuje mluvčí pardubického magistrátu Alexandra Tušlová.

Novela zákona i nadále počítá s tím, že obce budou moci ve vážných případech uložit tříměsíční zákaz pobytu. S tím však obcím registr nepomůže – zákaz mohou uložit jen lidem za opakované přestupky na svém území, o kterých si udržují přehled i bez registru. Většina měst a obcí, které deník Aktuálně.cz oslovil, však tento trest nevyužívají vůbec nebo jenom sporadicky.

Zákaz pobytu zatím neudělili v Olomouci, Liberci, Pardubicích nebo Jihlavě či Karlových Varech. V Hradci Králové v loňském roce dostali zákaz jen čtyři lidé. Zato Plzeň počítá zákazy pobytu na desítky a Praha 1 loni z městské části vykázala téměř 80 lidí.

 

Právě se děje

Další zprávy