Praha – Stát řeší problém s výrazným nárůstem recidivistů mezi vězni. Zatímco v polovině devadesátých let měla za sebou vícenásobné odsouzení jen necelá polovina vězňů, do konce loňského roku tento počet vzrostl o polovinu.
Strmý nárůst zaznamenala Vězeňská služba zejména loni po lednové amnestii Václava Klause – tehdy se podíl recidivistů ve věznicích skokově zvýšil ze 64 na 71 procent.
Ministerstvo spravedlnosti proto spolu s Vězeňskou službou chystá novou koncepci, která by měla české vězeňství od základů zreformovat. Přestože je návrh ve svém počátku, ministerstvo má v některých bodech už jasnou představu o řešení.
Recidivistů jsou ve věznicích dvě třetiny
Sedm z deseti vězňů, kteří si nyní odpykávají trest v 35 tuzemských věznicích, už je ve vězení poněkolikáté. Podíl recidivistů výrazně stoupl zejména v posledních dvou letech – zatímco koncem roku 2012 bylo poprvé ve vězení 36 procent odsouzených, o rok později to bylo již pouze 29 procent. Více než 10 tisíc lidí tak bylo za mřížemi již dříve.
I když je podle expertů hlavním důvodem současného strmého nárůstu počtu recidivistů ve vězení loňská amnestie Václava Klause, jejich počet ve vězení od poloviny devadesátých let neustále roste. Zatímco v roce 1997 si většina vězňů odpykávala svůj první trest (recidivisté činili „pouhých“ 49 procent), v roce 2003 byl tento poměr už výrazně opačný a recidivistů zde bylo přes 61 procent.
Na Slovensku stejná statistika vykazuje o něco příznivější čísla. Podle údajů tamního Zboru väzenskej a justičnej stráže tvořili recidivisté ke konci prosince 2013 necelých 53 procent z 9753 vězňů.
Podle náměstka ministryně spravedlnosti pro vězení Vladimíra Zimmela se stát nově více zaměří na další vzdělávání a zaměstnávání odsouzených.
Vzdělávání, lepší dohled i probační domy
Už během příštího roku by se mohl rozjet projekt takzvaných probačních domů. Ty se velmi osvědčily v Norsku, kde je úroveň recidivy nejnižší v Evropě.
"Probační domy by měly být určeny klientům podmíněně propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, kteří nemají zázemí ve své rodině a jejichž možnost uplatnění na trhu práce je minimální, nebo na kritické období po propuštění, kdy je riziko recidivy nejsilnější," vysvětluje Zimmel.
Odsouzení, kteří opouštějí brány věznic, jsou totiž nejen bez zázemí, ale často i po krk v dluzích. Právě zadluženost je jednou z hlavních příčin recidivy. “Víme, že vězení ho nenapraví, naopak ho přiučí, získá kontakty, a když se vrátí z vězení a nemá kam jít spát, tak jde samozřejmě za těmi svými kamarády, se kterými seděl, a už je v tom znova,“ popisuje typického klienta Probační a mediační služby její ředitelka Jitka Čádová. Probační domy by tento bludný kruh mohly narušit.
Čekání na evropské fondy
"Bylo by to podmínečné propuštění s podmínkou, že musí být v tom probačním domě, jinak se do vězení opět vrátí,“ dodává Dagmar Doubravová z neziskové organizace Rubikon, která pomáhá vězňům s návratem do života a ročně zprostředkuje práci 200 až 300 vězňům.
První taková zařízení by v optimistickém případě mohla začít vznikat již koncem příštího roku. "Určitě se jako první nabízí využít nějaký projekt z evropských fondů. Počkáme na výzvu příští rok, ty myšlenky dáme do té doby dohromady a připravíme nějaký projekt v rámci dotačních fondů,“ říká.
Projekt by neměl být investičně příliš náročný, protože by se neměla stavět nová zařízení. Ideálem by podle Čádové bylo využít stávající potenciál neziskovek, které se už problematice věnují – jako je třeba právě Rubikon. "Můžeme pracovat na tom, že v rámci již stávajících ubytovacích zařízení vznikne oddělení, patro, které bude probační dům,“ naznačuje vizi Čádová.
Nechtějí pracovat? Kdo to říká?
Příklad Rubikonu přitom ukazuje, že je chyba spíše v systému. "Nám se daří ty lidi zaměstnat a máme statistiky, že více než 80 procent lidí zůstává na tom pracovním místě i po skončení zkušební doby. Takže je vidět, že chtějí pracovat,“ říká ředitelka Rubikonu Dagmar Doubravová.
Problém je i to, že řada klientů chce sice pracovat – ale ne legálně. A to právě kvůli svým vysokým dluhům. "Jakmile začne pracovat legálně, tak podléhá exekuci a většinu peněz mu seberou. A za životní minimum, které mu zbude, nikdo z našich klientů pracovat nechce,“ poukazuje Čádová.
Podle Doubravové je to ale jen oddalování problému. Snaží se je přesvědčit, aby se pokusili vše vyřešit legální cestou, a nabízejí proto klientům i dluhové poradenství.
"Snažíme se, aby si klient uvědomil, že s námi může vyřešit situaci možná složitější cestou, ale ve výsledku má naději, že se z těch dluhů dostane. Nabízíme: pojďte s námi společně do oddlužení a v rámci něj do pěti let může člověk začít nanovo a bez dluhů,“ poukazuje Doubravová.
Větší dohled nad Probační službou
Ministerstvo chce v rámci nové koncepce také zvýšit dohled nad prací Probační a mediační služby, která se stará o podmíněně propuštěné a pomáhá i těm, kterým již trest vypršel.
"Zvýšenou pozornost zaměříme na dodržování podmínek dohledu u osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, kvalitu vyhodnocování a reakci soudů na podněty probační a mediační služby," vypočítává Zimmel další body, které by měly pomoci srazit nelichotivá čísla.
