„Nařízené odposlechy měly napomoci (…) zejména ke stanovení míry osobní angažovanosti navrhovatele na nelegálních aktivitách a jeho roli na těchto aktivitách. Bylo zdůrazněno, že jiný způsob získání těchto poznatků není možno použít vzhledem k obezřetnosti a profesionalitě zúčastněných osob,“ zní jedna z hlavních pasáží verdiktu Nejvyššího soudu. Navrhovatelem v dokumentu míní Vlastimila Rampulu.
Bývalého šéfa Vrchního státního zastupitelství v Praze policie odposlouchávala při objasňování kauzy jeho někdejšího náměstka Libora Grygárka. Ten čelil obžalobě z nadržování politickému podnikateli Romanu Janouškovi, kterého měl krýt před policií. Byl navíc podezřelý i z dalších deliktů ve prospěch zákulisních hráčů byznysu a politiky. Městský soud v Praze nakonec jeho stíhání zastavil, verdikt je pravomocný od loňského září.
Následně se počátkem října Rampula dozvěděl, že na něj policie nasadila operativní techniku. Zpravil ho o tom Městský soud v Praze. Vyhověl tak povinnosti informovat člověka, jehož komunikaci při rozkrývání trestné činnosti sledovala policie. Justice to musí udělat do půl roku po pravomocném završení kauzy. Dotyčný se pak může bránit u Nejvyššího soudu, což Rampula učinil.
Znal Rittiga i Moroze
Ve zdůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší soud píše, že Rampula znal nejen Grygárka, ale také politického podnikatele Iva Rittiga a Michala Moroze spojeného se stranou Věci veřejné, politickým projektem podnikatele Víta Bárty. "S osobami podezřelými se spáchání závažné trestné činnosti se řešilo posílení pozice navrhovatele v rámci státního zastupitelství,“ uvádí dále soud.
Rampula řídil pražské Vrchní státní zastupitelství od března 2007 do června 2012. Úřad pod jeho vedením získal pověst, že se nevěnuje hospodářským kauzám s politickým přesahem. Kvůli tomu byl pod velkým tlakem tehdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (tehdy ODS, dnes TOP 09) a nejvyššího žalobce Pavla Zemana.
Rittig platil na přelomu první a druhé dekády nového století za vlivného hybatele pražského byznysu a politiky. Moroz se pohyboval v byznysu zaměřeném na bezpečnost, na přelomu let 2010 a 2011 působil ve vládě Petra Nečase (ODS) coby náměstek na ministerstvu vnitra. Byl také poradcem tehdejšího předsedy Věcí veřejných Radka Johna.
Na takto obsazené pole vstoupil tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a počátkem ledna 2012 zahájil prověřování pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo účasti na organizované zločinecké skupině. Hlavním podezřelým byl Grygárek. Útvar měl pohromadě několik indicií, které potřeboval dále doložit.
Čtyři měsíce odposlechů
Romana Janouška, napojeného na bývalého pražského primátora Pavla Béma (ODS), či politického podnikatele Tomáše Hrdličku, rovněž blízkého ODS, měl Grygárek krýt během policejního prověřování jejich role při zamýšlené privatizaci Letiště Ruzyně či organizaci zakázky na úklid Prahy. O těchto kauzách se Grygárek bavil s tehdejší šéfovou pražských městských žalobců Janou Hercegovou, jejíž úřad prověřování dozoroval. Žádné obvinění z těchto případů nevzešlo.
Podle antimafiánského útvaru tak kolem Grygárka operovala skupina složená z Rittiga, Hrdličky, Janouška, Moroze a dalších vlivných lidí z pomezí politiky, byznysu a státní správy, která měla nezákonně ovlivňovat veřejné zakázky. Vrchní státní zastupitelství v Praze v čele s Rampulou a Grygárkem pak podle policistů mělo od nich případné vyšetřování odklonit.
Grygárek byl hlavním podezřelým, policie proto potřebovala vytěžit jeho nejbližší okolí. Pozornost zaměřila na Rampulu. Tím spíš když z předchozího sledování vyplynulo, že se o něm jednotliví podezřelí baví, a že se kvůli vlastním zájmům snaží ve funkci ho udržet. Okresní soud v Ostravě proto 2. března 2012 na čtyři měsíce povolil odposlechy Rampulova telefonu a sledování jeho mailové komunikace.
Odposlechy měly vyvrátit či potvrdit možnou Rampulovu účast na Grygárkově trestné činnosti, píše nyní Nejvyšší soud. Rampula "znal osobně i ostatní podezřelé, již byli podezřelí z páchání rozsáhlé hospodářské trestné činnosti, což soudce Okresního soudu v Ostravě uvedl i do odůvodnění napadeného příkazu,“ uvádí dále soud.
Nasazení "štěnic" bylo neodkladné
Ve své stížnosti přitom Rampula poukazoval na to, že odposlechy nebyly řádně odůvodněné. Stejně tak podle něj nebylo zřejmé, proč ostravský soud nasazení operativní techniky vyhodnotil jako neodkladný úkon. Právě neodkladnost je jednou z podmínek k povolení sledování. Nejvyšší soud ale na Rampulovy argumenty nepřistoupil.
“Jelikož existovalo důvodné podezření, že se trestná činnost Libora Grygárka, Iva Rittiga či Romana Janouška a dalších podezřelých měla rozšiřovat a neustále se rozvíjet, bylo nutné ze strany orgánů činných v trestním řízení jednat okamžitě bez zbytečných průtahů, neboť komunikace mezi podezřelými osobami se již nemusela vícekrát opakovat stran konkrétních kauz,“ popisuje Nejvyšší soud.
Jeho závěr je tedy jasný - povolení k odposlechům splnilo všechny zákonné náležitosti. Bývalý vrchní žalobce dostal do rukou zamítavý verdikt Nejvyššího soudu minulý měsíc. Jak o něm smýšlí, není známo. Na zaslanou zprávu Aktuálně.cz s žádostí o stanovisko Rampula nereagoval, nezvedal ani telefon.
Je ale nutné zdůraznit, že poznatky získané při Rampulově odposlechu a sledování jeho mailové komunikace policie neposkládala v konkrétní podezření. Rampulu nikdy neobvinila. Stejně tak v případě Grygárka policie dotáhla k soudu „jen“ jeho údajnou snahu sabotovat vyšetřování původu peněz na švýcarském kontu Romana Janouška. U soudu navíc kauza neobstála. Stíhání bylo zastaveno.
Ze žalobce advokátem Rittiga
Od Rampulova konce ve funkci pražského vrchního žalobce uplynulo letos devět let. V říjnu 2011 ho ministr spravedlnosti Pospíšil na návrh nejvyššího žalobce Pavla Zemana zbavil funkce. Po Rampulově žalobě však Pospíšilovo rozhodnutí zrušil soud a Rampula se v únoru 2012 do úřadu vrátil. Za dva týdny vydal ostravský soud zmíněný příkaz k jeho odposlouchávání.
Policie z předcházejícího sledování původně podezřelé skupiny zachytila jeden zvláštní rozhovor. Vedli ho spolu Tomáš Hrdlička a Vít Bárta, tehdejší reálný vládce Věcí veřejných, o tom, jak v médiích komentoval rozhodnutí soudu v případě Rampulova odvolání Roman Janoušek. Tato konverzace se stala jedním z důvodů, proč policie začala sledovat Rampulovu komunikaci.
Ve funkci už poté Rampula dlouho nevydržel, skončil v červnu téhož roku. Nejvyšší správní soud zrušil verdikt nižší instance, ministerské odvolání se tak stalo pravomocným. Rampula se krátce poté přesunul do advokacie. Zastupuje mimo jiné Iva Rittiga či podnikatele Jana Kočku, syna provozovatele Matějské pouti Václava Kočky staršího.
"Vlastimil Rampula (…) nejméně od roku 2008 jako vrchní státní zástupce v Praze nevyužíval svých oprávnění k řídící a metodické činnosti odboru závažné hospodářské a finanční kriminality (…) a nereagoval na četná, dlouhodobá a opakující se pochybení v postupu státních zástupců v trestních věcech,“ shrnul jeho éru vrcholného žalobce ve zmíněním odvolání Pospíšil.
