Praha - Z 209 ptačích druhů, které hnízdí v Česku, je více či méně ohrožena více než třetina. Výzkumy a studie čápů, orlů či výrů přitom varují, že tyto druhy mohou postupně vyhubit elektrická vedení. Většina sloupů je totiž pro ptactvo krajně nebezpečná.
Společnost ČEZ se nyní zavázala, že do roku 2013 namontuje ochranná zařízení na svá vedení vysokého napětí v ptačích oblastech evropské soustavy chráněných území Natura 2000 i v některých dalších oblastech s významným výskytem ptactva - například v Beskydech, kam se vrací vzácný orel. Elektrárenskou společnost to vyjde na více než sto milionů korun.
Vedení vysokého napětí společnosti ČEZ Distribuce prochází 26 z 38 vyhlášených ptačích území, což představuje bezmála 3,3 tisíce kilometrů drátů. V minulosti už bylo zabezpečeno před zásahem elektrickým proudem 783 kilometrů, což už stálo zhruba 23 milionů korun.
Nebezpečná vedení
- Nejnebezpečnější jsou stožáry, kde je vedení ve stejné výšce, takže se ptáci dotknou křídly najednou dvou vodičů.
- Přesné údaje o uhynulých ptácích nejsou k dispozici.
- Mnoho ptáků "odklidí" lišky nebo kuny.
- Někteří zahynou až po mnoha dnech, zranění ptáci se dostanou až dva kilometry od vedení.
- Zdokumentovány jsou například smrtelné úrazy čápa, poštolky, hrdličky či orla.
- Většina druhů, které ohrožuje elektrické vedení, jsou na seznamu zvláště chráněných živočichů.
- Podstaná část patří do kategorie silně či kriticky ohrožených druhů.
Za necelých sedm let bude pro ptactvo bezpečných i zbývajících více než 2,5 tisíce kilometrů. Na úpravách vedení spolupracují s ČEZ sdružení Ochrana fauny, Partnerství a Česká společnost ornitologická.
"Připravujeme seznam nejvíce ohrožených území, kde jsou úpravy vedení nezbytně nutné," řekl Pavel Křížek, předseda organizace Ochrana fauny.
S ochranou ptactva se začalo pozdě
Zatímco v západoevropských zemích se venkovní vedení začalo upravovat tak, aby pro ptáky nebylo nebezpečné, už v polovině 60. let, v Česku se začalo až o přibližně dvacet let později.
Jako první začaly ochrnanné prvky montovat na stožáry severomoravská a severočeská energetika.
Systematičtěji se této problemtice věnoval Český svaz ochránců přírody, který v letech 1996 až 1997 monitoroval trasy elektrického vedení s ohledem na poranění a usmrcení ptáků.
Na přelomu století uvolnil stát sedm milionů korun na ochranu dvou kriticky ohrožených druhů - sokola stěhovavého a raroha velkého. Celkem bylo zabezpečeno více než osm tisíc sloupů, což představuje asi sedm set kilometrů vedení. Poté už stát peníze neposkytl, takže technické úpravy sloupů platí energetici.
Smrtelným nebezpečím je vedení vysokého napětí také pro orly skalní, které Český svaz ochránců přírody začal loni vypouštět v Beskydech. Česká republika je poslední zemí v Evropě, kde tento druh dravců ve volné přírodě nehnízdí, protože ho lidé začátkem 20. století úplně vyhubili.
Energetici montují na stožáry i čáposedy
Naprostá většina elektrických stožárů ovšem nadále zůstává pro ptactvo velmi nebezpečná. V současnosti stojí v Česku zhruba 750 tisíc sloupů elektrického vedení, které mohou být pro ptáky hrozbou. Účinnou ochranou je z nich ovšem vybaveno pouze asi deset procent.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny musí být od roku 2004 všechna nová a rekonstruovaná vedení vysokého napětí vybavena ochrannými prvky proti úrazu ptactva elektrickým proudem. Společnost ČEZ Distribuce se zavázala, že upraví i starší stožáry.
"Rozhodli jsme se jít nad rámec zákona," potvrdil Tomáš Pleskač, ředitel divize Distribuce společnosti ČEZ. Jeho pracovníci mají s ochranou ptactva už dlouholeté zkušenosti.
V republice je bezmála tisíc hnízd čápa bílého, z nichž mnozí si pro svůj "domov" vybrali právě elektrické sloupy. Na těchto stožárech přidělávají lidé z ČEZ speciální kovové konstrukce, takzvané čáposedy. Na nich si čápi mohou vybudovat hnízda v dostatečné vzdálenosti od drátů elektrického vedení.
