Praha - Česká školní inspekce potvrdila největší bolest, kterou školy v souvislosti s novými pravidly pro začleňování handicapovaných žáků popisovaly - neúměrně přibylo papírování. S komplikovanými pravidly souvisí také chyby, které školy podle zprávy inspekce dělaly.
Školám dělalo problém například jedno ze základních podpůrných opatření - vypracování plánu pedagogické podpory. Tedy stanovení, jakými metodami s handicapovaným dítětem pracovat a jak mu přizpůsobit výuku. "Některé školy vůbec neporozuměly jeho smyslu. Teprve se s nimi učily pracovat, ne vždy správně a ne pokaždé také vyhodnocovaly účinnost přijatých opatření," říká inspekční zpráva.
Inspekce celý rok mapovala, jak se školy s novými pravidly pro začleňování žáků s handicapy (například autistů či dětí s očními nebo sluchovými vadami) a speciálními vzdělávacími potřebami (nadaných dětí, dyslektiků, dětí s vadami řeči či odlišným mateřským jazykem) vyrovnávaly. Nový systém platí od září loňského roku.
Cílem ministerstva školství bylo, aby se dětem dostalo pomoci i v běžných školách, a mohl se tak snížit počet speciálních tříd a institucí, ve kterých se děti vzdělávají odděleně. To se podařilo. "V základním vzdělávání se snížil podíl speciálních škol o jeden procentní bod. K poklesu docházelo i v minulých letech, oproti školnímu roku 2015/2016 je však změna nejvýraznější," míní inspekce.
Školy pochválila také za to, že se více snažily přistupovat k žákům individuálně. "Individuální přístup k dětem jsme zaznamenali na čtyřech pětinách navštívených škol, což je oproti minulému školnímu roku nárůst o 12 procent," říká zpráva. Nepřijatelný přístup k dětem, nerespektující přístup, komunikační chyby či chybně vystavenou výuku zaznamenali inspektoři pouze naprosto okrajově.
Asistentů přibylo, ale pořád jich je málo
Díky novým pravidlům mohla poradenská zařízení žákům se speciálními vzdělávacími potřebami předepsat například speciální pomůcky, asistenta pedagoga či jistou formu doučování. To všechno jim má pomoci zvládnout výuku. Více peněz pro asistenta pedagoga získalo 45 procent navštívených mateřských škol, necelých 60 procent základních a více než čtvrtina středních škol.
Ve školách asistentů meziročně přibylo. Jejich počet stoupl z průměrně 1,7 asistenta pedagoga na školu na 2,9. Přesto si instituce stěžovaly, že asistenty navzdory finančním prostředkům nemohou sehnat.
"Jejich nedostatek vyplývá z nízkého finančního ohodnocení a snížených úvazků. Není dost vhodných uchazečů, často jim chybí kvalifikace či zkušenosti," uvádí inspekce.
Problém je také s ostatními profesemi, které jsou ve školách potřeba. Školního speciálního pedagoga či školního psychologa má méně než čtvrtina škol.
Pomůcek se nakoupilo zbytečně mnoho
Školy by měly dodržovat opatření, která žákům přisoudí poradenské pracoviště. Podle inspekce se to nepodařilo 8 procentům mateřských škol a 11 procentům základních i středních škol. "Nejčastěji se stávalo, že učitelé nepřizpůsobili obsah a zadávání úkolů žákům, neupravovali pro ně podmínky či tempo práce," konstatuje inspekce. Chyby v doporučování podpůrných opatření dělala i poradenská zařízení.
Zřejmě v souvislosti se zmatky a často nejasnými informacemi, na které si školy také stěžovaly, se stávalo, že školy nakoupily nadměrné množství pomůcek pro handicapované žáky.
"Nakoupily nové, přestože je už žáci ve škole měli k dispozici. Někdy jich poradenské zařízení doporučilo zbytečně mnoho. V některých případech se tak jednomu žákovi nakoupilo i více než 40 pomůcek," píše se ve zprávě.
Poradenská zařízení, kam museli žáci přijít na vyšetření, aby měli na nové pomůcky či asistenta nárok, byla přetížena a často nezvládala nápor rodičů s dětmi. "Dodržovat tříměsíční lhůtu na poskytnutí služeb ode dne žádosti se podařilo dodržet dvěma třetinám zařízení. Ovšem více než polovině z nich pouze za cenu omezení návštěv ve školách či skupinové práce s klienty," říká inspekce.
