Ministerstvo školství zatím nemá peníze na inkluzi. Asistenty a pomůcky přitom dětem zaručuje zákon

Markéta Hronová Markéta Hronová
Aktualizováno 5. 6. 2017 13:10
Stamiliony navíc, které si vyžádá společné vzdělávání dětí, tedy takzvaná inkluze, vláda pro ministerstvo školství zatím neschválila. Děti ale mají na podpůrná opatření, jako je asistent pedagoga či speciální pomůcky, ze zákona nárok. Vláda minulý týden odmítla peníze vydat, v pondělí nárok dětí na tato opatření uznala a uložila ministerstvu školství, aby společně s ministerstvem financí peníze našlo. Finance navíc jsou potřeba i kvůli tomu, že poradenská zařízení dětem přidělují asistenty či pomůcky ve větší míře, než se odhadovalo.
Ministerstvo školství zatím pro příští rok nemá peníze na inkluzi ve školách.
Ministerstvo školství zatím pro příští rok nemá peníze na inkluzi ve školách. | Foto: iStock

Praha - Od září ve školách opět přibude asistentů či pomůcek pro handicapované či mimořádně talentované žáky, peníze na ně ale chybí. Vláda minulý týden 400 milionů korun navíc na podpůrná opatření do škol zamítla.

Dětem je přitom zaručuje zákon o inkluzi, který platí od minulého školního roku a má podpořit společné vzdělávání běžných školách jak pro vysoce nadané žáky, tak pro ty, kteří trpí různými poruchami učení, fyzickým či lehkým mentálním postižením.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) u středečního jednání vlády nebyla, protože v tu dobu hájila kariérní řád pro učitele v Senátu. "Každé ministerstvo mělo nějaký požadavek navíc, celkem jich bylo za 100 miliard korun. Kdybychom je všechny uznali, nebyl by schodek rozpočtu 50, ale 150 miliard," vysvětloval zamítnutí mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Proti bylo také ministerstvo pro místní rozvoj, argumentovalo tím, že se peníze dají získat z evropských fondů.

Ministryně Valachová ale hned v pondělí udeřila na vládu, aby peníze našla. "Ta uznala nárok dětí na tyto peníze a uložila ministerstvu školství a financí, aby našla společné řešení a informovala o něm vládu," informuje Valachová na Twitteru. Podle ministryně jsou peníze navíc potřeba na logopedy, odborníky, kteří umějí pracovat s dětmi s dysgrafií či dyslexií a také na nadané děti, s kterými se do loňského roku vůbec nepočítalo. "Nároky jsou nové a je těžké je upřesňovat, ale také ohlídat," uvedla Valachová.

Nová inkluze

Peníze pro všechny
Od loňského září začal platit takzvaný proinkluzivní zákon, který zaručuje podporu všem dětem se zvláštními vzdělávacími potřebami, například dětem s vadou zraku nebo lehkým mentálním postižením. Aby ji mohly získat, musí je pedagogická centra nebo pedagogicko‑psychologické poradny znovu vyšetřit. Na podporu, kterou doporučí poradna, má pak dítě ze zákona nárok. To dříve neplatilo. Například asistent pedagoga, který se takovým dětem věnoval, byl ve školách mnohdy jen na zkrácený úvazek, protože na něj nebyly peníze. Na přechod ze starého do nového systému mají školy i odborná pracoviště ještě rok.

Názory se liší
O podpoře zařazování postižených dětí do běžných škol se vedly dohady. Přestože už velká část dětí s problémy v běžných třídách byla, část speciálních pedagogů s tím nesouhlasila, protože péče v praktických školách je podle nich pro tyto děti lepší. Loni v září nově přešlo z praktických škol do běžných základních škol 205 dětí.

Zákon garantuje podporu dětem s handicapem či mimořádným nadáním, pokud jim ji doporučí psycholog či jiný odborník při vyšetření v pedagogicko‑psychologické poradně nebo speciálně pedagogickém centru. 

Ministerstvo počítalo s tím, že se vyšetření rozloží do dvou let, během nichž se má novinka zavádět. Jenže rodiče i děti měli o podporu velký zájem a rychle naplnili školská pracoviště. Ta mezi ně rozdělila velké množství pomůcek či asistentů, na které teď chybí peníze.

O pomůcky i asistenty je zájem. Systém byl podfinancovaný

"Je logické, že školy i rodiče chtěli dětem zajistit pomoc co nejdříve. Dokazuje to, jak byl systém dosud podfinancovaný," říká Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. 

Možnost získat pomůcku či asistenta školy láká, zvlášť když je teď snadnější než dřív. Objevily se i případy, kdy toho chtěla škola zneužít. "Většina kolegů k tomu přistupuje hospodárně, ale jedna škola v Královéhradeckém kraji naléhala na poradenské zařízení, aby téměř každému žákovi doporučovala jako podpůrné opatření tablet," řekla už dříve Jana Zapletalová, náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání, která má inkluzi na starost. 

Česká školní inspekce začne od června zjišťovat, jestli poradenská pracoviště nové pravomoci nezneužívají. "Hlavní vlna kontrol proběhne v příštím školním roce," uvedl náměstek vrchního školního inspektora Ondřej Andrys.

"Pokud vláda schválila zákon s tím, že na něj budou potřeba nějaké peníze navíc, je nefér, že teď nechce finance poskytnout," říká Laurenčíková. Vzhledem k tomu, že zákon dětem podpůrná opatření zaručuje, bude muset ministerstvo školství peníze najít i v případě, že se je nepodaří získat ze "společného" vládního balíku. V tom případě je bude muset hledat ve vlastním rozpočtu.

O takzvaném proinkluzivním zákonu se vedly bouřlivé diskuse. Kritici v čele s Asociací speciálních pedagogů upozorňovali, že peníze mohou chybět, ministerstvo školství je však uklidňovalo, že prostředky zajistí. Varovali také před tím, že se výuka ve třídách zhorší, to se ale zatím nepotvrdilo. 

 

Právě se děje

před 44 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy