Polovina účastníků průzkumu uvedla, že prezidentský úřad je důležitý, ale význam jeho funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. "Další čtvrtina vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný," uvádí agentura STEM/MARK.
Na spontánní otázku, kdo by měl být příští hlavou státu, dokázala v průzkumu uvést konkrétní jméno polovina dotázaných. Zbylé respondenty žádné jméno nenapadlo, nebo to pro ně nebylo aktuální téma. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény se v průzkumu objevoval premiér Babiš, senátoři Fischer, Drahoš a Marek Hilšer či generál Petr Pavel.
Autoři průzkumu dále lidem předložili seznam jmen, která se v souvislosti s kandidaturou objevují, a lidí zastávajících významnou politickou funkci. Premiéra Babiše by za prezidenta volilo 15 procent dotázaných, herce a moderátora Ebena 14 procent, senátora Fischera 13 procent, generála Pavla 12 procent a senátory Hilšera a Drahoše shodně 11 procent. Všichni ostatní možní kandidáti získali menší než desetiprocentní podporu.
Jako přijatelný kandidát by byl Marek Eben pro 46 procent dotázaných, Pavel Fischer pro 42 procent, Marek Hilšer pro 41 procent a Jiří Drahoš pro 40 procent. Premiér Babiš by do prezidentské funkce přicházel v úvahu podle 32 procent dotázaných, což je méně než například v případě předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (37 procent) nebo pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové (35 procent).
Premiér má zároveň velký podíl odpůrců. Babiše by stejně jako předsedu hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího nevolilo 67 procent dotázaných. Více než polovina respondentů by nehlasovala ani pro senátora Drahoše a poslankyni ODS Miroslavu Němcovou (shodně 53 procent) a herce Marka Ebena (51 procent).
Od budoucího prezidenta voliči očekávají zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury by měl vstupovat už jako nestraník nezávislý na lobbistech a politicích, vyplývá z výsledků průzkumu. "Může se to zdát trochu jako protipól, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný nezávislý starosta," uvádí STEM/MARK.
Podle dvou pětin dotázaných by budoucí hlava státu neměla používat vulgární výroky. O svém zdravotním stavu by měl prezident informovat podle 57 procent lidí.
Sedm z deseti lidí souhlasí s tím, že by se prezident měl zásadně podílet na zahraniční politice. Stejný podíl dotázaných souhlasil s názorem, že prezident má disponovat institutem amnestie či milosti. Právo vyznamenat, koho uzná za vhodné, má mít nejvyšší ústavní činitel podle 56 procent dotázaných a 44 procent si myslí, že se prezident nemá vměšovat do vnitrostranických sporů.
Sběr dat pro výzkum se konal letos v březnu. Zapojilo se do něj 830 osob ve věku 18 a více let.
